Růženina huť

TISK DOPLNIT KARTU
Objekt
Spotřební
Stav: Zaniklý
Adresa mapa
Skuhrov nad Bělou
51703 Skuhrov nad Bělou
Rychnov nad Kněžnou
50° 14' 2.9'', 16° 18' 23.1''
Osoby spjaté s nemovitostí
Majitel: (katastr)
Architekt: neznámý nebo nevyplněný

Doplňující informace

Založení dokládala památná deska s latinskými nápisy, do roku 2014 umístěná na boční straně budovy slévárny. Na deskách bylo napsáno: „František hra bě Kolowrat– Libšteinský pán z Rychnova Černíkovic, Vartenberka, Borohrádku, Hořetic a Žiželic, nejvyšší purkrabí králoství českého, vystavěl tuto továrnu pro pilné, povznášející, děděné umění zručných obyvatel hor a věnoval jménu nejmilejší manželky léta Páně 1817“. [2]

Časová osa

2014 Zaniklý

Zbylé budovy byly zbořeny v posledních měsících roku 2014. [1]
1998 Prázdný

Růženinu huť poničila v roce 1998 povodeň a poté byl areál postupně likvidován. [1]
1989 Používaný

V devadesátých letech firmu získali zpět potomci původního majitele. [1]
1946 Používaný

V roce 1946 továrna ještě zahájila výrobu kuchyňských strojků Robot UKS, o dva roky později ale byla zařazena do n. p. Zbrojovka Brno (později spadala pod Orlické strojírny). [1]
1930 Používaný

Od roku 1930 byly firmy ve Skuhrově a Kvasinách sloučeny pod názvem J. Porkert, slévárna železa a kovů, strojírna v Růženině huti a v Kvasinách a speciální továrna na stroje pro domácnost. [1]
1929 Stavební úpravy

Moderní vzhled, který si areál udržel až do konce devadesátých let, získal roku 1929 přestavbou provedenou stavebním podnikatelstvím Josefa Jihlavce z Hradce Králové. [1]
1920 Stavební úpravy

Roku 1920 (po dalším požáru) byla továrna dostavěna podle projektu technické kanceláře specializované na slévárenské podniky Fritz Schmidt & Co. ze Stuttgartu. [1]
1913 Používaný

V roce 1913 dodala karlínská firma J. C. Bernard, Martínek a Česák nové zařízení elektrárny. [1]
1901 Používaný

V roce 1901 slévárna vyhořela a firma se po obnově přeorientovala na výrobu drobnějších odlitků. [1]
1899 Používaný

V roce 1899 měla železárna 90 dělníků. [1]
1897 Stavební úpravy

V roce 1897 huť koupili synové nájemce, Eduard (1866–1912) a Vilém (1869–1935) Porkertovi. Slévárnu přestavěli, dostavěli šedovou halu (podle projektu W. Waska z Vídně) a na Bělé zřídili samostatnou vodní elektrárnu. [1]
1895 Používaný

V roce 1895 zahájil výrobu pianových rámů ze šedé litiny, mj. pro firmu Petrof, vyráběly se také odlitky pro ústřední topení a ve strojírně rámové pily a buchary. [1]
1881 Používaný

V roce 1881 si ji pronajal Josef Porkert (1829–1895), dosavadní správce kutacích šachet a huti, a přeměnil vysokou pec na kuplovnu, kde pracovalo 30–40 dělníků. [1]
1830 Používaný

Kolem roku 1830 se zdejší železo užívalo k výrobě prvních mostů, později se vyráběly rošty a plotny pro kamna, náhrobní kříže, podstavce šicích strojů. Nedostatek železa v rudě však způsobil postupný úpadek hutě. [1]
1817 Vznik

Výskyt železné rudy v okolí Skuhrova se poprvé pokusil zhodnotit František Wildman, který v roce 1793 zakoupil pozemky v místech dnešní slévárny a o dva roky později zahájil výstavbu železárny, pro nedostatek financí ji ale nedokončil. Roku 1817 koupil provoz František Antonín Kolowrat­Libštejnský (1778–1861), přebudoval ho, nechal postavit novou vysokou pec a další zařízení pro výrobu litinového zboží (železárnu pojmenoval po manželce Rosahütte). [1]

Články

Knihy

Externí galerie (foto / video)

9. března 2014
Slévárna Porkert Růženina huť Skuhrov nad Bělou.... – Oli – album na Rajčeti
 
Strojírna a Růženina huť ve Skuhrově nad Bělou prochází demolicí – Martin Fletcher – album na Rajčeti

Odkazy

FB

Majitelé nemovitosti

Mapa

Autor karty Rendy (Radomír Kočí) aktualizováno: 21. listopadu 2020

Diskuze Přidat komentář

K tomuto objektu neexistují žádné komentáře.