Zámeček Aš

1945 Používaný

Klaubetové vlastnili dům se zahradou do roku 1945/1946, kdy byli na základě tzv. Benešových dekretů z Československa vysídleni. [1]

1892 Stavební úpravy

Současnou podobu získala budova a její okolí v roce 1892, kdy ji nechal přestavět nový majitel Eduard Klaubert. [1]

1821 Stavební úpravy

Zedtwitzové zámek neobnovili a spáleniště prodali roku 1821 punčocháři Johannu Georgu Ungerovi. Ten nechal postavit na pozemku bývalého zámku obytný dům čp. 3 N. [1] Zámek stával na místě domů čp. 150, 151 (Holštejnský dvůr), 152 (hospodářská budova s kaplí z r. 1709), 153, 391 a 400 okolo Klauberovy zahrady, vzniklé později v místech zámeckého dvora. Nová obytná budova (nynější muzeum) byla založena na troskách vedlejší obytné budovy dvora s kaplí sv. Mikuláše. V r. 1977 byly všechny budovy na místě bývalého zámku zbořeny. [2]

1814 Prázdný

Zedtwitzové s menšími přestávkami drželi pozemky a zámek na Mikulášském vrchu až do 20. let 19. století. V prosinci roku 1814 postihl Aš požár, který zničil velkou část Aše, mimo jiné i zámek a jeho okolí. [1]

1702 Stavební úpravy

K zámku patřil i dvorec Vorwerk v dnešní Mikulášské (dříve Zámecké) ulici, počítaný někdy také k statku v Kopaninách, kde byla později rezidence cedvického panství na Ašsku. Když hrabě Antonín Josef Cedvic přestoupil v r. 1702 na nátlak své manželky Josefy, rozené z Hartenberku, na katolickou víru, dal na svém zámku Mikulově zřídit domácí kapli. [2]

1689 Používaný

R. 1689 prodal Mikulov za 4000 zlatých rýnských zase Cedvicům zpět. Tím funkce ašského soudního správce zanikla a Cedvicové žádali, aby jim bylo povoleno držet Aš jako svobodný a dědičný statek. Císař Leopold I. to ale odmítl a výslovně prohlásil Aš za léno Koruny české. S jeho držbou souviselo i právo vaření piva a osvobození od všech daní, dávek a vojenského ubytování. [2]

1659 Používaný

Od Dresselových dědiců získali Cedvicové ašský zámek zpět, ale v r. 1659 jej prodali bohatému chebskému měšťanu Kašparu Bruschovi. Brusch se stal v r. 1648 ašským soudním správcem (proto se psal také z Najperka), r. 1659 chebským purkmistrem a v r. 1670 si koupil za 1200 zlatých rýnských i statek Otov u Hazlova. [2]

1534 Používaný

Cedvicové prodali Mikulov s tvrzí v r. 1534 Tomáši Dresselovi. [2]

1396 Používaný

Po smrti posledního mužského potomka rodu Neubergů Konráda v roce 1396 přešlo panství, a s ním i statky na Mikulášském vrchu v Aši, na Konrádova zetě, Konráda z Zedtwitz. [1]

1301 Vznik

První, blíže nespecifikované sídlo na Mikulášském vrchu vlastnili už ve 14. století páni z Neubergu (z Podhradí u Aše). [1]