Máte k objektu informace / fotografie? Použijte nahoře vpravo "doplnit kartu", kde se můžete stát také autorem / spoluautorem této karty.
2016
K záchraně
Je dokončena rekonstrukce a zámek je nabízen k prodeji prostřednictvím realitních kanceláří za 67 650 000 Kč (Zastavěná plocha: 545 m2, užitná plocha: 680 m2, celková plocha pozemku: 54.770 m2) Zámek je obklopen rozsáhlým parkem s dětským hřištěm. V pokojích se nacházejí velkorysé ložnice disponující šatnami a rozlehlými koupelnami. V přízemí najdete jídelnu, kuchyň, obývací místnost a několik dalších pokojů – pracovna, dětské pokoje, zázemí pro personál. Celkem je na zámku 29 místností. Zámek též disponuje souborem hospodářských budov a stájemi.
2014
V rekonstrukci
Na podzim započala společnost ElitProfit kompletní rekonstrukci zámku i přilehlého parku.
[1]
2012
K záchraně
V polovině roku byl zámek i s pozemky nabídnut k prodeji za vyvolávací cenu 6 000 000 Kč, nikdo neprojevil zájem.
[1]
2007
Prázdný
Zámek byl zapsán na seznam Národního památkového ústavu s nejohroženějšími památkami ČR a v dubnu téhož roku ho koupila společnost ElitProfit za účelem jeho generální rekonstrukce a následného komerčního využití.
[1]
2006
Prázdný
Byl vážně poškozen krov, krytina a stropy, jejichž některé části ze začaly hroutit.
[1]
1998
Prázdný
Zámek byl 13. listopadu 1998 zapsán do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 49809/2–4368.
1980
Prázdný
Počátkem 80. let 20. století byl zámek opuštěn. Stalo se tak v období, kdy přešel do majetku Okresního stavebního podniku Kolín. Od té doby stále chátrá, stejně jako okolní park.
[1]
1945
Používaný
Potomkům Emericha z Eisensteinu patřil zámek do roku 1945, kdy ho stát na základě tzv. „Benešových dekretů“ zkonfiskoval Karlovi z Eisensteinu, poslednímu majiteli z tohoto rodu. Po roce 1945 sloužil zámek potřebám obecního úřadu a k bytovým účelům.
[1]
1899
V rekonstrukci
Výrazné úpravy se zámek dočkal na konci 19. století za Emericha z Eisensteinu, kdy byl zásadně zmodernizován a upraven v eklektickém až secesním slohu. K západní stěně staršího křídla bylo přistavěno křídlo nové s téměř čtvercovým půdorysem a vznikl nový vstup s balkonem v jižním průčelí. Vnější fasády zvýraznily římsy, okna byla oddělena plochými pilastry zakončenými bohatě zdobenými korintskými hlavicemi a opatřena nadokenními i podokenními římsami. Střední osa zámku byla nad balkonem zvýrazněna štítem s erbem Eisensteinů.
[1]
1861
V rekonstrukci
Velkostatek koupil Václav Ignác z Eisensteinu. Pravděpodobně až za tohoto majitele vznikla ve 2. polovině 19. století novostavba dnešního zámku a stará tvrz byla zbořena (dnes není známo přesné místo, kde stála). Jiné prameny uvádějí, že původní tvrz pouze rozšířil.
[1]
1736
Používaný
Ve veřejné dražbě tvrz koupil František Ignác Bukovský z Hustířan. Poté následovalo několik dalších majitelů.
[1]
1642
V rekonstrukci
Tvrz koupil Jan Burián Slavíkovec ze Slavíkova a nechal ji raně barokně upravit. Ten nechal podle některých pramenů vystavět západně od poplužního dvora a bývalé tvrze, která později beze stopy zmizela, nový barokní zámek, který má být jádrem dnešní stavby. Po smrti Jana Buriana odkázala jeho manželka panství svému synovi z prvního manželství, Františku Albrechtovi Mauricovi z Mohrenburgu. Jeho potomci v Polních Voděradech sídlili do roku 1736.
[1]
1594
Používaný
Od roku 1594 se zde střídá několik majitelů.
[1]
1577
Vznik
První prokazatelné zmínky o zdejší tvrzi. Tvrz v Polních Voděradech zřejmě vystavěl Jan Zikmund Myška ze Žlunic po roce 1569, neboť když majetek získal v roce 1577 jeho syn Jaroslav, tvrz již byla obývána.
[1]
1088
Polní Voděrady se poprvé připomínají v roce 1088, kdy zde měla majetek vyšehradská kapitula (listina, která to dokládá je však padělkem z 12. století).
[1]
