Bílkova vila čp. 233

TISK DOPLNIT KARTU
Objekt
Nikdy prázdný dům

Kultura
Stav: Používaný
památkový katalog
Adresa mapa
​Mickiewiczova 233/2
16000 Praha 6
Hlavní město Praha
50° 5' 42.6'', 14° 24' 30.1''
Osoby spjaté s nemovitostí
Majitel: Hlavní město Praha (IČ 00064581) (katastr)
Architekti: Bílek František , Hulán Antonín

Doplňující informace

Volně stojící dům na obloukovém půdorysu, krytý plochou střechou, stojí na podezdívce z lomového zdiva, nesoucí řadu pilířů symbolizující svázané klasy. Exteriér je proveden z režného cihelného zdiva, doplňovaného články ze šedavého umělého kamene nebo hnědavého pískovce; stěny člení převážně široké svazkové liseny, rozšiřující se nahoře pěticí stupňů do náznaku hlavic s obdobně vystupujícím vlysu; na nich spočívá hranolovitá korunní římsa. Širokým obloukem konkávní hlavní průčelí je pětiosé, s nestejnou úrovní podlaží. Zatímco trojice pravých os dodržuje vyvážené rozdělení přízemí a 1.p. levá dvojice sestává z vysokého přízemí a horního polopatra. Druhou osou vede vchod pod pískovcovým překladem a vysazenou římsou, nesenou hrubými vertikálními krakorci; masivní pásy do pravoúhlých polí dělená vrata nesou ve spojích drobné ornamentální kování. V pravé krajní ose je další vchod s podobně řešenými jednokřídlými dveřmi, krytý spolu se sousedním oknem vysokou pískovcovou supraportou. Okna v ústupkových špaletách, lemovaná úzkým vystupujícím profilem a krytá překlady přímých oblouků, jsou převážně trojkřídlá. Představené svazkové pilíře nesou před pravou čtveřicí os ve dvou odstupněných úrovních pavlač se zděným pilířkovým zábradlím; pravá nižší část přechází pak portálem v pravé ose na jednoosou terasu na pravém bočním průčelí. Na tomto trojosém průčelí nejvýrazněji vystupuje sokl z lomového zdiva, otevřený okny normální velikosti. Ve zvýšené přízemí jsou sdružená okna; v první ose trojice s kamenným suprafenestrami a s kamennými dělícími pilířky, v dalších dvou osách dvojice v cihlových ostěních. V patře ustupuje první osa za terasu – s odlehčujícím kamenným obloukem v zešikmené čelní stěně s letopočtem 1911 na hrubé kamenné desce na pravé stěně. Ve druhé ose je segmentem klenutá nika s reliéfem, v poslední ose se opakuje dvojice sdružených oken – stejných jako v přízemí. Zadní (západní) šestiosé konvexní průčelí má obdobně odlišené dělení podlaží jako hlavní průčelí, v detailech se opakuje i jeho úprava. Před třetí osou stoupá vnější schodiště ke vchodu s ornamentálním reliéfem a kováním zdobenými dveřmi, nad nimiž visí na malebně rozprostřených suchých dubových větvích lampa v podobě žaludu. Před dvouosým jižním průčelím nese trojice pilířů markýzu nad celou šířku. Charakteristickým prvkem – opakovaným i u čp. 234 je diagonálně situovaná předsíň v centru půdorysu s polygonálně lomeným schodištěm do horního patra. Dveřmi v jižním průčelí (obdobných forem, jako jsou východní i západní vrata) se vstupuje do hlavního interiéru – Bílkova ateliéru. Jeho stěny tvoří hrubé kvádrové zdivo, oba oddíly prostoru spojuje široký stlačený oblouk. V koutech jsou cihlami vyzděné niky či úzký půlkruhem klenutý portálek, jinde půlkruhem klenutá, dílem sdružená okénka. Další místnosti mají portálky s hrubě tesanými ostěními skicovitě naznačených secesně – románských tvarů s podobnými okénky, výklenky i sanktuáři. Stylový charakter interiérů doplňují secesní formy vyřezávaných dveří a reliéfy v jejich supraportách, také stylový nábytek.

Časová osa

12/2020 Používaný

Vila je v majetku Hlavního města Prahy a slouží jako galerie díla Františka Bílka.
2008 Stavební úpravy

Vila byla rekonstruována a v roce 2010 otevřena pro veřejnost. Architektura této stavby byla přesně promyšlena a měla podle jejího tvůrce symbolizovat „…život jako pole plné zralých klasů, skýtající výživu bratří na každý den“. Tato myšlenka se projevila v realizaci vysokými sloupy (z nichž některé jsou jen ve zlomku) ve tvaru snopů obilných klasů, které jako podpůrné sloupy nesoucí římsy stojí před průčelím budovy. Připomínají tak lotosové sloupy egyptských chrámů. Mimo to je do stavby včleněna řada jiných symbolů, hlavně křesťanských
1963 Používaný

Od roku 1963 je vila spravována Galerií hlavního města Prahy [2] Dům byl přeměněn v Bílkovo muzeum - zpřístupněn byl ateliér i část interiérů s původním zařízením. Galerie postupně odkoupila další Bílkova díla, část jeho prací později získala i odkazem Bílkovy dcery Berty a darem jeho vnučky Aleny Bártové, která v roce 1990 předala Galerii hlavního města Prahy i Bílkův dům v Chýnově.
1939 Používaný

Bílek s rodinou obýval vilu do roku 1939, kdy se přestěhoval do svého domu v rodném Chýnově na Táborsku (zemřel v roce 1941). Do 60. let minulého století vilu spravovala Bílkova žena Berta, která ji k 1. lednu 1963 i s částí sochařovy pozůstalosti předala Galerii hlavního města Prahy.
1910 Vznik

Stavba secesního domu s ateliérem podle projektu podepsaného Antonínem Hulánem a Františkem Bílkem ze září 1910 byla povolena 16. listopadu 1910, kolaudována byla 9. ledna 1910. Pro Františka Bílka, který ve vile žil s manželkou a dvěma dětmi. Majitel si navrhl i vlastní vytápění - je to první fungující systém teplovzdušného topení. Vila byla pro Františka Bílka domovem, ateliérem i galerií. U schodiště v zahradě stojí jeho pískovcové sousoší 'Komenský se loučí s vlastí' z roku 1926. Pro tuto plastiku se v Praze nemohlo dlouho najít místo, až ji roztrpčený autor umístil na svůj pozemek.

Náhled galerie

Články

Knihy

 
Pavel Vlček a kolektic, 2000. Umělecké památky Prahy - Pražský hrad a Hradčany. Akademia; 1. vydání
ISBN 80-200-0832-2
[1]

Externí galerie (foto / video)

Odkazy

FB

Majitelé nemovitosti

29. prosince 2020
Hlavní město Praha

Mapa

Autor karty pe.zeman (Petr Zeman) aktualizováno: 29. prosince 2020

Diskuze Přidat komentář

K tomuto objektu neexistují žádné komentáře.