Škodovy závody

TISK DOPLNIT KARTU
Objekt
Nikdy prázdný dům

Strojírenský
Stav: Používaný
Adresa mapa
Tylova 1/57
30100 Plzeň 1
Plzeň-město
49° 44' 42.3'', 13° 21' 47.5''
Osoby spjaté s nemovitostí
Majitel: Hásek Jaroslav (katastr)
Architekt: neznámý nebo nevyplněný

Doplňující informace

Máte k objektu informace / fotografie? Použijte nahoře vpravo "doplnit kartu", kde se můžete stát také autorem / spoluautorem této karty.

Časová osa

1989 Používaný

Po privatizaci zůstaly některé historické objekty závodu bez využití, v řadě dalších dál probíhá výroba. Při novostavbě kancelářské budovy v Borské ulici čp. 2922 z roku 2008 vznikl nový závod pro vývoj a výrobu kolejových vozidel, lokomotivka z let 1941–1946 má být rekonstruována na vozovnu a dílny pro údržbu městských trolejbusů a autobusů. [1]
1960 Stavební úpravy

Západním směrem byla postavena v letech 1955–1958 hala těžkého strojírenství, dále haly pro výrobu parních turbín (po roce 1960) a jaderných reaktorů (po 1970). Na místě bolevecké muničky byla při trati v šedesátých letech postavena pobočka závodu (Orlík čp. 266, 49°48'10.03"N, 13°23'42.70"E), specializovaná na součásti zařízení jaderných elektráren. [1]
1946 Používaný

Po znárodnění roku 1945 probíhaly obnovovací práce, roku 1946 se závod stal národním podnikem. Výroba se orientovala na zařízení pro metalurgický průmysl a prostředky hromadné dopravy a těžké obráběcí stroje. V letech 1946–1948 byla v Tylově ulici, mezi bránou a strojírnou, postavena nová budova technických kanceláří. [1]
1945 Používaný

V průběhu války byla Plzeň několikrát napadena spojeneckými bombardéry, v dubnu 1945 byla bombami zničena nebo poškozena více než polovina areálu. [1]
1923 Stavební úpravy

V roce 1923 byla do obchodního rejstříku zapsána nová ochranná známka – okřídlený šíp v kruhu. V meziválečném období vzniklo v části Sever několik přístaveb, především k ELÚ I (čp. 2862, dnes přestavěna), která k roku 1925 spolu s elektrárnou v Nýřanech (ELÚ II) zásobovala Škodovku celkem 32 000?kW. [1]
1921 Používaný

Roku 1921 Škodovy závody splynuly se Spojenými strojírnami a připojením závodů v Hradci Králové a Praze­ ­Smíchově vytvořily koncern, který rozšířilo začlenění dolu Krimich v Nýřanech (1922), a hnědouhelných dolů Hrabák a Prokop na Mostecku, dolu na železnou rudu v Ejpovicích, vápenice ve Zdicích, loděnice v Komárně (1923), železáren v Hrádku u Rokycan (1924), automobilky Laurin & Klement v Mladé Boleslavi a společnosti Kablo Kladno (1925), letecké továrny Avia v Letňanech (1926). [1]
1919 Používaný

Po skončení války a vzniku republiky získala Škodovka kapitál nutný k přechodu na mírovou výrobu od zbrojního konkurenta, francouzské společnosti Schneider et Cie. Sortiment produkce se značně rozšířil, vyráběly se lokomotivy, parní turbíny, zařízení pivovarů a cukrovarů, automobily, letecké motory, ale také např. odstředivky mléka, parní vozy Sentinel, nebo různé ocelové konstrukce, třetinu produkce stále tvořila zbrojní výroba – export směřoval do celého světa. Zařízení průmyslových podniků dodávala Škodovka včetně budov a komunikací. [1]
1918 Používaný

Jako šéfarchitekt Škodových závodů působil v letech 1907–1918 Ludwig Tremmel (1875–1946), absolvent vídeňské akademie. Kromě továrních objektů v té době vyprojektoval v Plzni řadu nájemních, obchodních a rodinných domů, zároveň vyučoval na zdejší průmyslovce, po vzniku republiky se vrátil do Vídně. Škodovka měla vlastní specializované projekční kanceláře, kde se kromě výrobků navrhovaly i stavby. [1]
1917 Používaný

V roce 1917 Müller & Kapsa postavili kantýnu pro zaměstnance, zastřešenou vazníky z dřevěných lamel lepených na bázi kaseinu podle patentu Otto Hetzera (1846–1911), na rohu dnešní Borské a Břeňkovy ulice 49°44'22.12"N, 13°21'45.01"E (dnes je v památkově chráněné replice budovy umístěno planetárium). [1]
1916 Stavební úpravy

Začátek první světové války znamenal nejen zvýšenou zbrojní produkci, ale i stavební aktivitu. Kvůli úsporám oceli se zde uplatnila místní betonářská firma Müller & Kapsa, která zejména v letech 1916–1917 byla schopná stavět velmi rychle a s pomocí speciálních cementů betonovat i v mrazech. [1]
1911 Používaný

V letech 1910–1911 stavební firma Müller & Kapsa vybudovala dělnickou kolonii Karlov, zhruba v dnešní ulici Na Pomezí 49°44'12.70"N, 13°21'00.86"E, která čítala 217 domů s 594 byty pro 3 400 obyvatel, později též lázně, školu, spolkový dům a sokolovnu (za druhé světové války byla poškozena nálety a po roce 1980 zbořena). [1]
1910 Používaný

K roku 1910 podnik zaměstnával asi pět tisíc lidí (ve zbrojovce, velké a malé kovárně, dílně na výrobu železničních kol, ocelárně, slévárně, modelárně, strojírně, kotlárně s továrnou na nýty a šrouby, mostárně a elektrárně). [1]
1907 Používaný

Před první světovou válkou se mírová výroba soustředila do další akciové společnosti s názvem Spojené strojírny, dříve Škoda, Ruston, Bromovský a Ringhoffer, a v Plzni se pro ni začal budovat areál v Doudlevcích; hlavní závod se změnil ve zbrojovku, největší v Rakousku­ ­Uhersku. Zatímco do roku 1907 továrna exportovala rozměrné ocelové odlitky pro stavbu námořních lodí, nebo např. ocelolitinové díly zařízení Suezského průplavu, po tomto roce zahájila výrobu lodních i pozemních děl včetně tahačů. [1]
1906 Stavební úpravy

Zcela severně roku 1906 přibyla protáhlá budova strojírny (parcela 9078). Těžké výrobní haly tvořily ocelolitinové konstrukce (nýtované sloupy, příhradové střešní vazníky) s vyzdívaným hrázděným pláštěm. [1] Do roku 1907 byla postavena budova ředitelství (zničena za války, na jejím místě je náměstí Emila Škody), rozšířena elektrárna a plynárna pro vytápění pecí generátorovým plynem (dnes jsou budovy prázdné). [1]
1904 Používaný

Generální ředitelství se přesunulo roku 1904 do Vídně a Škodova rodina se dále podílela na vedení firmy prostřednictvím Karla Škody (1878–1929), který stál v čele závodu v letech 1909–1917. [1]
1900 Používaný

V létě roku 1900 zemřel Emil Škoda. [1]
1899 Používaný

Přechod na zbrojní výrobu byl kapitálově náročný, podnik v prosinci 1899 akcionoval pod názvem Akciová společnost, dříve Škodovy závody v Plzni. [1]
1896 Stavební úpravy

První byla v letech 1896–1897 postavena ocelárna (parcela 9060) se třemi siemens­ ­martinskými pecemi, slévárna a první elektrárna závodu ELÚ I s kotelnou. Na ni severně navazovala kovárna s mechanickou dílnou pro zbrojní výrobu (parcela 9060/4), později zvětšená. Při západním okraji se na ocelárnu napojila nová slévárna, do roku 1907 přestěhovaná ze starého závodu. [1]
1889 Vznik

V letech 1889–1909 se Škodovy strojírny postupně přestěhovaly ze starého závodu na nové pozemky (původně určené pro obytnou zástavbu), vymezené dnešními ulicemi Domažlickou, Tylovou a Korandovou. První haly kotlárny vznikly již roku 1889 v místě napojení vlečky vedoucí do původní strojírny 49°44'29.73"N, 13°21'48.85"E, areál se pak dále rozrůstal ve směru od severu k jihu (od dnešního vstupu čp. 1). [1]

Články

Knihy

Externí galerie (foto / video)

Odkazy

FB

Majitelé nemovitosti

1923
Hásek Jaroslav
profil
1919
Loevenstein Karel
profil
1909
Škoda Karel
profil
1891
Šimonek Josef
profil

Katalog společností

1911
Müller a Kapsa
profil

Mapa

Autor karty Rendy aktualizováno: 8. ledna 2021

Diskuze Přidat komentář

K tomuto objektu neexistují žádné komentáře.