Branický pivovar / Společenský pivovar pražských sládků

TISK DOPLNIT KARTU
Objekt
Potravinářský
Stav: Prázdný
památkový katalog
Adresa mapa
Údolní 212
147 00 Praha
Hlavní město Praha
50° 1' 45.7'', 14° 24' 35.5''
Osoby spjaté s nemovitostí
Majitel: (katastr)
Architekt: neznámý nebo nevyplněný

Doplňující informace

Areál se skládal z řady provozních objektů a správní budovy. Památkovou ochranu má sladovna, varna, komín, expedice, správní budova, dům správce, ohradní zeď. Autorem plánu na moderní a v mnohých ohledech netradiční budovu v novorenesančním stylu byl architekt Jan Herain, jemuž byly vyprojektované plány schváleny povolením stavebního úřadu z 29. května 1899. Následně byly zahájeny stavební práce. Stavbu provedla karlínská firma V. Nekvasila, strojní chlazení dodala firma F. Ringhoffer, varnu a ostatní technologii firma Novák & Jahn v Bubnech, elektrické zařízení Elektrotechnická akc.spol. Kolben. Provozní budovy byly postaveny v neorenesančním slohu s fasádami z červených cihel, v přízemí a na nárožích s pásovou bosáží, lunetové hlavní římsy jsou členěné lisenami, pilastry a palmetami. Správní budova byla vystavěna o něco později a vykazuje již prvky secesního slohu. Na objektech sladovny a varny jsou umístěny štukové reliéfní erby spolu se značkou nového pivovaru podle návrhu Mikoláše Alše, který vyšel z dobového znaku českých sladovníků. SLADOVNA: Mohutný objekt sladovny tvořily původně dvě postranní humna a dvojitý hvozd, opatřený samoobračem sladu, a dále místnosti na máčení ječmene i na přechovávání chmele. Vnější opláštění objektu je v jednotném stylu budov areálu s fasádou z režného zdiva v kombinaci červených a bílých cihel, s dekorativními neorenesančními štíty a výraznou lunetovou římsou. Sladovna je postavena na obdélném půdorysu a situována v pravém horním rohu areálu kolmo k hlavní přístupové komunikaci. Na hlavní (kratší) severozápadní fasádě orientované do údolí jsou v posledním patře umístěn tři erby s rolverkem. Největší prostřední erb v bílém dekorativním štukovém poli je erb sladovnického cechu, pod ním je umístěn nápis: "Společenský pivovar pražských sládků v Praze". Návrh vytvořil kolem roku 1900 malíř Mikoláš Aleš tak, že vyšel z dobového znaku českých sladovníků s atributy sladovnického řemesla - dvěma skříženými limpami protaženými korunkou (symbol královské přízně) a doplnil ho postavou patrona sladovníků a patrona české země sv. Václava a dvojicí andělů. Přízemní prostory objektu jsou zaklenuty valenými klenbami na litinových sloupech, dochovány jsou také trámové stropy a původní plechové dveře. VARNA: Objekt varny má opět vnější plášť pojednaný v rámci jednotného stylu budov areálu s fasádou z režného zdiva v kombinaci červených a bílých cihel, s dekorativními neorenesančními štíty a výraznou lunetovou římsou. Varna bezprostředně navazuje na sousední sladovnu, s níž je na úrovni 2. patra propojenna krytým můstkem s dřevěným obložením, natřeným červenohnědým odstínem a dvěma okny, které můstek z obou stran prosvětlují. Vnitřní prostor orientovaný při pravém předním nároží prosvětlují vysoká okna probíhající přes dvě podlaží, nahoře zaoblená. Zbylá plocha fasády zachovává členění na jednotlivá patra, okna jsou sdružená, dvojice oken je vždy uprostřed dělená sloupkem. V levé části objektu je umístěn hlavní vstup s dochovanými dřevěnými dvoukřídlými kazetovými dveřmi a proskleným nadsvětlíkem s pískovaným motivem. Přízemní prostory objektu jsou zaklenuty valenými klenbami na litinových sloupech. Uvnitř objektu jsou v líci stěny umístěny mramorové desky s rytým zlatým nápisem upomínající na založení podniku roku 1898. Dochována jsou také některá kamenná či plechová schodiště a místy i původní zajímavá dlažba. SPRÁVNÍ BUDOVA: Administrativní budova s eklektickou fasádou přechodu historizujících slohů k secesi je umístěna v pravé přední části areálu, doslova na jeho hranici (k fasádě objektu dobíhá původní oplocení areálu a kamenná opěrná zeď pod jeho podezdívkou plynule přechází v podezdívku budovy). Bizardní objekt s neorenesančními štíty, věží uprostřed půdorysu a nárožním polygonálním arkýřem ukončeným cibulí s lucernou připomíná letohrádek. Na této stavbě není vizuálně uplatněno režné zdivo, dnešní fasády jsou ve smetanovém odstínu. Uvnitř objektu jsou dochované některé původní uměleckořemeslné prvky (okna a dveře včetně klik a kliček, původní kovové dekorativní výplně zábradlí schodiště či zajímavá ornamentální vícebarevná dlažba). DŮM SPRÁVCE: Pod názvem dům správce je opět zahrnuto více funkčních prostor, odlišná funkce je zdůrazněna i rozdílným pojednáním vnějšího pláště vzájemně propojených objektů. Pravá část s fasádou z režného zdiva a neoenesančními štíty (původní dům správce) byla propojena s původními stájemi (dnes garážemi s řadou dřevěných vrat) zahrnující levou část objektu. Střední část byla v průběhu let upravena a přistavěna tak, aby zde vznikly další obytné jednotky. Za převýšenou atiku původního objektu byl doslova přistavěn další samostatný objekt. Vnější plášť napodobil původní vzor (neorenesanční štíty a okna, kazetové dveře), fasáda však již byla zjednodušeně pojednána pouze ve žlábkované omítce bez uplatnění režného zdiva). Uvnitř jsou podobně jako u dalších objektů areálu dochovány některé původní prvky. EXPEDICE: Rozlehlý objekt expedice na nepravidelném půdorysu má opět vnější plášť pojednaný v rámci jednotného stylu budov areálu s fasádou z režného zdiva v kombinaci červených a bílých cihel, s dekorativními neorenesančními štíty a výraznou lunetovou římsou. Půdorysně je objekt expedice srostlicí několika vzájemně propojených provozů. Původní je pouze pravá část objektu expedice, navazující objekty stáčírny a skladů zakončené zaobleným nárožím jsou dnes již novodobé, avšak postavené se snahou napodobit alespoň částečně původní charakter objektu. Uvnitř objektu jsou dochované některé původní prvky (plechová schodiště, dlažba). KOMÍN: Samostatně stojící objekt komínu z režného zdiva, umístěný na cihelném neorenesančním podstavci. Na spodní části komínu je neobvyklý geometrický obrazec vyskládaný z černých a výrazně žlutých cihel. Komín byl postaven za budovou varny v zadní části areálu. Dnes se nalézá v prostoru mezi dvěma novodobými objekty - budovou kotelny a budovou nové varny, k níž bezprostředně přiléhá. OHRADNÍ ZEĎ: Oplocení je součástí areálu Branického pivovaru, slohově doplňuje objekty v historizujícím slohu v kombinaci s režným zdivem. Dokud nebyl proražen vyšehradský tunel, vozilo se branické pivo do Prahy přes Pankrác a nuselské údolí nebo vodní cestou po Vltavě. Pivovar měl svůj přístav a dvě vlastní lodě, kterými se dopravovaly sudy a lahve na Výtoň, odkud se pivo rozváželo koňskými povozy. V areálu pivovaru se od roku 1949 nacházelo Pokusné a vývojové středisko (PVS). V Branickém pivovaru se také vyráběly tabletované  sušené pivovarské kvasnice Pangamin. [1], [2], [Vojtěch Vykouk: Společenský pivovar pražských sládků, Pedagog.fakulta UK, 2006 (pdf)]

Časová osa

2016 Prázdný

Od r. 2016 v objektu bývalých stájí sídlí minipivovar Moucha. [7]
2012 Prázdný

V záměru původního majitele, developera ING Real Estate Development, který plánoval na místě postavit luxusní byty, nechtějí noví majitelé pokračovat. Areál o 52 tisících metrech čtverečních tak nebude mít jednotné využití - vedle skladování, pronájmu kanceláří v někdejší ředitelně hodlá společnost Karamavere (založená skupinou českých privátních investorů) nabídnout zájemcům služby spojené s gastronomií. A do Braníka zamýšlí vrátit i výrobu piva. HN to sdělil zástupce investorů Jan Sachr. [8]
6/2007 Prázdný

Areál pivovaru byl prodán nizozemské skupině ING, která v něm chtěla postavit byty. Po pěti letech (2012) areál od ní koupila skupina českých investorů. [7]
2/2007 Prázdný

Poslední várka se uskutečnila 12. ledna 2007, v únoru byl pivovar uzavřen. [5]. Výroba i moderní technologie se přestěhovaly do Staropramenu.
2006 Používaný

Nejvyšší výstav piva v historii branického pivovaru 1 110 964 hektolitrů byl v roce 2006.
2003 Používaný

V roce 2003 byla poprvé překročena hranice jednoho milionu hektolitrů piva - 1 006 984 hl. V letech 2003 - 2007 byl součástí podniku Pivovary Staropramen, a. s. Majitelem byly postupně nadnárodní společnosti - v devadesátých letech britský Bass a následně belgická společnost InBev.
9/1995 Používaný

V září 1995 byla ukončena pětiletá rekonstrukce. Moderní výrobní provozy byly umístěny v historických budovách a v nových halách architektonicky skloubených s původními stavbami. Na začátku rekonstrukce byla výstavba nové varny, dalšími akcemi byly postupně stáčírna piva do plechovek, instalace dvaceti CK tanků, stáčírna KEG sudů a plechovek, nová lahvovna od německé firmy Krones (36 000 lahví za hodinu), nová křemelinová filtrační stanice švýcarské firmy Filtros s výkonem 350 hl za hodinu. Po ukončení rekonstrukce byl pivovar v roce 1995 nejmodernější v ČR. [6]
1992 Používaný

V letech 1992 - 1993 byl branický pivovar součástí podniku Pražské pivovary, a. s.
1991 Stavební úpravy

V roce 1991 byla do provozu uvedena nová varna.
1965 Používaný

Od roku 1965 výstav stále dosahoval více než 200 000 hektolitrů piva. [3]
1962 Používaný

V roce 1962 se Pokusné a vývojové středisko Praha-Braník stalo součástí Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského. Až do roku 2003 PVS sídlilo v prostorách Branického pivovaru. [Kvasný průmysl, roč. 51,2005, s.139]
5/1958 Používaný

Památkově chráněno od 3.5.1958. Zápis do státního seznamu kulturních památek dne: 31. 12. 1976. Kulturní památku tvoří: sladovna, varna, komín, expedice, správní budova, dům správce, ohradní zeď.
1958 Používaný

V roce 1958 byl pivovar začleněn do národního podniku Pražské pivovary, kde pod trochu obměňovanými názvy (např. státní podnik), fungoval až do roku 1992. [5]
1948 Používaný

V roce 1948 byl pivovar znárodněn. V letech 1948 a 1949 existoval jako samostatný národní podnik. Bylo v něm vybudováno Pokusné a vývojové středisko (PVS) s vlastním poloprovozním pivovarem. [5]
1946 Používaný

Od listopadu 1946, kdy byla obnovena výroba, bylo do konce roku vystaveno 5 600 hektolitrů piva. [3]
1942 Prázdný

Výroba piva byla přerušena od července 1942 do listopadu 1946. [3]
1929 Používaný

Pro kvalitnější a jednodušší vaření byla zakoupena v roce 1929 nová, větší varna. Zakázka byla opět zadána osvědčené firmě Novák & Jahn. [Vojtěch Vykouk: Společenský pivovar pražských sládků, Pedagog.fakulta UK, 2006 (pdf)]. Nejvyšší meziválečný výstav piva byl dosažen ve výrobním roce 1928/29, kdy činil 100 907 hektolitrů. [3]
1915 Používaný

V prvních letech svého působení pivovar pravidelně zvyšoval svou roční produkci. Kolem roku 1908 ovšem uhodila krize, která během několika let snížila odbyt pivovaru tak, že málem zkrachoval. Rozběhla se proto jednání s pražskými hostinskými, kteří do podniku vstoupili coby podílníci. Společenský pivovar se změnil na
Hostinský pivovar, a.s. (1915-1948). Hostinští odkoupili akcie a zavázali se na několik let k odběru branického piva do svých podniků, což mělo podle plánu přinést pivovaru odbyt dalších 40 000 hl. [4], [3], [V. Vykouk: Společenský pivovar pražských sládků. Paed.F UK 2006 (pdf)]
9/1900 Používaný

5. září 1900 byla sládkem Martinem Jílkem uvařena první várka. Výstav v prvním roce již činil téměř 78 000 hektolitrů piva. Vedle klasického výčepního světlého ležáku se zde postupně připravoval i tmavý čtrnáctistupňový Mnichovák, jedenáctistupňový tmavý Slaďák a speciality Chantecler či Chantecler Noir. [1]
1899 Vznik

3. května 1899 byl schválen místodržitelstvím českého království vznik akciové společnosti Společenský pivovar pražských sládků. [Vojtěch Vykouk: Společenský pivovar pražských sládků, Pedagog.fakulta UK, 2006 (pdf)]
1898 Vznik

1. července 1897 pražští sládkové vytvořili „Společenstvo sládku v Praze, obchodní a výrobní družstvo s ručením obmezeným“. za účelem vybudování nového moderního pivovaru. Pivovar měl být postaven vedle železniční zastávky Braník - Hodkovičky. Valná hromada nového podniku – Pivovaru pražských sládků - se uskutečnila 4. dubna 1898. Na jaře 1899 se družstvo změnilo na akciovou společnost Společenský pivovar pražských sládků, a.s. [1], [Vojtěch Vykouk: Společenský pivovar pražských sládků, Pedagog.fakulta UK, 2006 (pdf)]

Články

30. ledna 2017
V areálu branického pivovaru jsou sklady nebo pivovar Moucha - Pražský deník
[7]
13. srpna 2016
V Branickém pivovaru se opět vaří pivo - Metro.cz
25. září 2013
Majitel branického pivovaru plánuje obnovit výrobu piva | Hospodářské noviny (iHNed.cz)
[8]
29. ledna 2012
Před pěti lety opustili pivovarníci budovy v Braníku - Deník.cz
8. února 2007
Branický pivovar ukončil výrobu, pivo Braník vaří Staropramen - Marketing & Media
7. února 2007
Branický pivovar skončil, Braník se vaří na Smíchově - iDNES.cz
24. února 2006
Pivovar Braník příští rok zavře - Aktuálně.cz

Knihy

 
Likovský Zbyněk, 2005. České pivovary 1869 – 1900. Výzkumný ústav pivovarský a sladařský, a.s.
ISBN 80-86576-14-0
 
Likovský Zbyněk, 2006. Pivovary československého území 1900 - 1948. Výzkumný ústav pivovarský a sladařský, a.s.
ISBN 80-86576-21-3
[3]
 
Likovský Zbyněk, 2008. Pivovary českých zemí 1948 - 1989. Výzkumný ústav pivovarský a sladařský, a.s.
ISBN 978-80-86576-31-2
[5]
 
POLÁK Milan, 2003. Pražské pivovárky a pivovary. nakladatelství Libri s.r.o.
ISBN 80-7277-193-0
[1]

Externí galerie (foto / video)

Odkazy

FB

Majitelé nemovitosti

Mapa

Autor karty maricern (Marie Černohorská) aktualizováno: 14. ledna 2021

Diskuze Přidat komentář

K tomuto objektu neexistují žádné komentáře.