Brandejsův statek - Praha

TISK DOPLNIT KARTU
Objekt
Zemědělská usedlost
Stav: Prázdný
památkový katalog
Adresa mapa
Dvorská 1/3
16500 Praha 620 - Suchdol
Hlavní město Praha
50° 8' 21.8'', 14° 22' 17.8''
Osoby spjaté s nemovitostí
Majitel: HLAVNÍ MĚSTO PRAHA (katastr)
Architekt: neznámý nebo nevyplněný

Doplňující informace

Brandejsův statek je původně gotický dvůr, později přestavěný v renesančním a barokním stylu. Jeho současná podoba pochází ze začátku 19. století. Je pojmenován po Alexandru Brandejsovi, podnikateli, statkáři a mecenáši výtvarného umění druhé poloviny 19. století. Z Brandejsovy stáje pocházel hřebec Ardo, který posloužil jako model Josefu Václavovi Myslbekovi pro sousoší sv. Václava na Václavském náměstí. Statek nyní spravuje Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů ČZU. [3]. Už v 10. století zde vybudovali Přemyslovci na cestě z Levého Hradce na Pražský hrad dvorec, ten se později změnil v gotickou tvrz. Kolem ní byla vybudovaná obec patřící nejprve Ostrovskému klášteru a později svatojiřským benediktinkám. Později se ve vlastnictví Suchdola vystřídaly různé církevní instituce a občas se majiteli stala i drobná šlechta. K nejvýznamnějším držitelům suchdolského panství bezesporu patřil Václav Budovec z Budova, účastník známého protihabsburského povstání v roce 1618 a jeden z popravených šlechticů v roce 1621 na Staroměstském náměstí v Praze. V roce 1679 se celá obec opět stala majetkem benediktinů, ale tentokráte těch, co měli svůj klášter na Novém Městě pražském, kde se dodnes říká Na Slovanech. Postavili v Suchdole malý pivovar a pivo v něm vařili až do roku 1866. Na místě dvorce a tvrze zde byl postavený v první polovině 18. století prostý barokní zámek. Bohužel se stal obětí požáru v roce 1838, a tak byl přestavěn. Z této doby také pochází jeho současná podoba. Jde o čtyřkřídlou jednopatrovou stavbu s osmibokou věžičkou, postavenou v roce 1911. Výraznou dominantou zámečku je trojúhelníkové průčelí tzv. tympanon a pseudorománské oblouky oken. [4]. Z Brandejsovy stáje pocházel hřebec Ardo, podle nějž vytvořil Josef Václav Myslbek koně pro sousoší sv. Václava na Václavském náměstí. [5]

Časová osa

2020 Prázdný

Hlavní vjezdová brána statku je z ulice Dvorská. Po pravé straně od vjezdu stojí zchátralý přízemní dvůr. Po vstupu do dvora je o kousek dál vidět zchátralý objekt zámečku. Ten má sice novou střechu, ale chybí věžička - spadla a při opravě střechy ji už stavaři neobnovili. [7]
2007 Prázdný

Od roku 2007 má Zemědělská univerzita pronajatou část budov a areál statku. [7]
1991 Stavební úpravy

Jezdecký klub byl založen koncem 80. let 20. století, zpočátku bez koní, později s vypůjčenými koňmi od různých majitelů. Po roce 1990 došlo k zásadním změnám – začala výuka studentů ČZU, klub se přestěhoval do zrekonstruované stáje v Brandejsově statku. [6]
1972 Používaný

Brandejsův statek též proslavil český seriál Byli jednou dva písaři, který se zde natáčel v roce 1972. [9]
1968 Používaný

Od roku 1968 je operativním správvcem statku Vysoká škola zemědělská. [8]
1937 Používaný

Na počátku 20. století statek často střídá své správce, až ve třicátých letech objekt získává Občanská záložna v Poděbradech. [9] (cca konec 30.let 20. století)
1877 Používaný

V letech 1877-1879 žil a tvořil na zdejším zámečku také Mikoláš Aleš. Zatímco v Praze bylo dokončováno Národní divadlo, on zde namaloval svých 12 lunet vycházejících z Rukopisu královédvorského a zelenohorského, které jsou dodnes ozdobou naši „Zlaté kapličky“ a nesou souborný název Vlast. [4]
1874 Používaný

V letech 1874 -1899 si zámeček pronajímal s okolními polnostmi český statkář, podnikatel a mecenáš národní kultury Alexandr Brandejs. Zval do krásné přírody, na dohled památného Levého Hradce s dávnou vzpomínkou na první Přemyslovce, především výtvarné umělce, kteří zde nacházeli malířskou inspiraci. [4]. Scházeli se zde přední malíři jako Mikoláš Aleš, František Ženíšek, Václav Brožík, Antonín Chittussi, Jakub Schikaneder, sochař Josef Václav Myslbek, spisovatelé Julius Zeyer či Jaroslav Vrchlický a mnozí další. [9]
1846 Používaný

V letech 1846 - 1866 zde opět hospodařili benediktini a v této době byl zrušen pivovar. [8]
1824 Vznik

Přes starší historický základ mají objekty podobu převážně z roku 1822-1824. V jádru objektu jsou však dochovány zdi z 2. poloviny 16. století. [1]
1815 Používaný

V letech 1815-1819 na statku stabilně pobýval emauzský opat Leopold Žalda, pro kterého zde byla zřízena kaple. Žalda v Suchdole také zemřel a byl pohřben na hřbitově u kaple sv. Václava. [5]
1678 Používaný

Od roku 1678 statek patřil celých 250 let benediktinům z Emauzského kláštera. [8]. Benediktini zde také vařili pivo. [5]
1648 Používaný

Před třicetiletou válkou tvořila dvůr samostatná obytná část ve tvaru písmene U. V západním křídle byl již pivovar, písemně doložený ale až roku 1648. [8]
1045 Používaný

První písemná zmínka pochází z roku 1045. [5]
1000 Vznik

Pravděpodobné období založení dvora mezi roky 950 - 970. [2]

Články

7. září 2020
PressReader.com - Kde žil hřebec sv. Václava - Brandejsův statek
[7]
3. června 2020
Výstava o Brandejsově statku v Suchdole - Pražský patriot
9. listopadu 2019
Brandejsův statek — Z metropole — iVysílání — Česká televize
13. prosince 2018
Praha prodlouží ČZU nájem statku v Suchdole | Náš REGION
[3]
5. dubna 2014
Chátrající památky: Suchdolský zámeček slouží jako stáj | Dům a zahrada - bydlení je hra
[4]
13. března 2012
Starý Suchdol - Městská část | Turistika.cz
6. září 2010
Rekonstrukce Brandejsova statku - Městská část Praha-Suchdol

Knihy

 
POLÁK Milan, 2003. Pražské pivovárky a pivovary. nakladatelství Libri s.r.o.
ISBN 80-7277-193-0
[8]

Externí galerie (foto / video)

Odkazy

FB

Majitelé nemovitosti

17. ledna 2021
HLAVNÍ MĚSTO PRAHA

Mapa

Autor karty maricern aktualizováno: 9. dubna 2021

Diskuze Přidat komentář

K tomuto objektu neexistují žádné komentáře.