Bernard Fürth, c. k. priv. továrna na zápalky (SOLO Sušice)

2016 Prázdný

Do roku 2016 se město Sušice soudilo se soukromými firmami, které chtěly v areálu vybudovat nákupní centrum. Město nakonec spor vyhrálo, obchodní centrum se zde stavět nebude. [1]

2013 Prázdný

Většina budov je v roce2013 bez využití, nejvyšší komín areálu, železobetonový, 120 metrů vysoký z roku 1974, byl v roce 2012 odstřelen. Nejcennější objekty v jižní části areálu (čp. 166, 266, továrna na parcele 509/6 a nejstarší komín na parcele 509/7) byly v roce 2013 navrženy k památkové ochraně. Naproti továrně vede přes Otavu silniční most 49°14'11.64"N, 13°31'28.86"E, jehož nýtovanou příhradovou konstrukci vyrobila v roce 1882 železárna Vojtěšské huti na Kladně. Na většinu budov v areálu byl vydán demoliční výměr. [1]

2008 Prázdný

Akciová společnost výrobu roku 2008 ukončila a přesunula do Indie. [1]

2006 Používaný

Ještě v roce 2006 vyrobila firma 400 milionů sirek. [5]

1990 Používaný

V tradiční produkci pokračovala po roce 1990 nová akciová společnost. [1]

1969 Stavební úpravy

Rokem 1969 začala modernizace výroby (mj. výstavbou ocelové haly pro povrchovou úpravu sololitu, již provedly Pozemní stavby Plzeň), která končila roku 1986 instalací švédské automatizované linky na výrobu zápalek, závod se rozšiřoval východním směrem k nádraží (parcely 509/28 a další). [1]

1951 Stavební úpravy

V roce 1951 byla starší etážovka z let 1913–1915 západním směrem prodloužena o monolitický železobetonový skelet podle projektu Karla Houry (1902–1989) z roku 1947. [1]

1946 Používaný

V roce 1946 vznikl n. p. Solo Sušice, který v padesátých letech zahájil také výrobu dřevovláknitých desek Sololit. [1]

1938 Stavební úpravy

Období druhé světové války znamenalo ztrátu všech zahraničních trhů a na čas také úplné zastavení výroby zápalek v Sušici, závod převzal Spolek pro chemickou a hutní výrobu a vystavěl v severní části novou elektrocentrálu s vodárnou (parcela 509/26). [1]

1929 Stavební úpravy

V letech 1929–1931 byl naproti továrně v Nádražní ulici postaven dům sociální péče čp. 565 (od roku 2009 kulturní památka) firmou Karla Houry. [1]

1928 Stavební úpravy

V samotném areálu závodu přibylo roku 1928 skladiště surovin při Hrádecké ulici, navržené firmou Hrůza & Rosenberg a další skladištní budovu postavil roku 1935 Karel Houra, západním směrem se nacházely pila, sklady prken a řemeslné dílny. Společnost překonala hospodářskou krizi převedením horní továrny na jinou výrobu. [1]

1921 Používaný

Po vzniku samostatného Československa přešla společnost Solo roku 1921 do majetku Spojených československých sirkáren. Poválečná konjunktura znamenala i nové rozšíření výroby. Přízemní dům čp. 226, postavený roku 1889 z režných cihel podle návrhu plzeňského stavitele Eduarda Kroha, sloužil jako správní budova sirkárny do třicátých let 20. století, kdy tuto funkci převzala původní továrna čp. 166. Dvacátá léta znamenala také výstavbu zaměstnaneckých bytových domů čp. 356, 357, 442, 519, 520, jejichž provedení vedla firma místního stavitele Františka Holečka. [1]

1920 Stavební úpravy

Podle upraveného návrhu vídeňského architekta Leopolda Bauera z roku 1920 postavila Holečkova firma úřednický dům čp. 382, zvaný Daliborka. [1]

1913 Stavební úpravy

Roku 1913 městský stavitel v Sušici František Lenk (1850–1923) vypracoval projekt čtyřpodlažní továrny mezi dnešní Hrádeckou a Nádražní ulicí (parcela 509/6), o sedmi polích, členěných nýtovanými sloupy a zastropených do I-profilů, se dvěma křídly: východním, tzv. švédským, a západním, tzv. panským, postaveným o dva roky později. [1]

1903 Používaný

Na obranu před světovou konkurencí byl v roce 1903 vytvořen koncern Solo, továrny na zápalky a leštidla, akciová společnost se sídlem ve Vídni, sdružující všechny sirkárny monarchie, kterou později vedl vnuk zakladatele Ernst Fürth (1865–1943). [1]

1895 Používaný

Do konce 19. století ovládly sušické sirkárny světový trh, Fürthova firma byla největší v Rakousku-­Uhersku, sirky vyvážela i do zámoří a Orientu (k roku 1895 zaregistrována ochranná známka s klíčem). [1]

1870 Stavební úpravy

Po roce 1870 podél silnice přibyla hoblírna (parcela 509/12), za ní původní kotelna, loupárna (509/7) a kartonážka (509/8). [1]

1865 Používaný

V roce 1865 Vojtěch Scheinost odešel z firmy a založil vlastní sirkárnu, později zvanou horní, tzv. dolní továrnu dále vedli Fürthovi dědicové pod názvem Bernard Fürth, c. k. priv. továrna na zápalky. [1]

1847 Stavební úpravy

Za budovou čp. 166 v letech 1847–1849 vznikaly další budovy (křídlo kolmo k silnici na Hrádek), ve kterých mj. probíhala výroba fosforu, protože jeho dovoz byl velmi drahý. [1]

1844 Vznik

Fosforové zápalky začal v Sušici vyrábět vyučený truhlář Vojtěch Scheinost (1814–1894) v roce 1839 ručně v dílně, s finanční podporou obchodníka Bernarda Fürtha (1796–1849) pak přešli k průmyslové výrobě. V roce 1844 zahájili stavbu továrny při silnici na Dobršín (dnešní Nádražní ulice), jako první byl postaven patrový dům čp. 166 s klasicistní fasádou, vůbec první účelová budova pro výrobu sirek v Čechách. [1]