Usedlost Mydlářka
Vznikala v místech dvou bývalých vinic, patřících zprvu nejvyššímu purkrabství a od roku 1329 pod jurisdikci metropolitní kapituly, resp.jejich proboštů. Zpět do vlastnictví purkrabství se pozemky dostaly po husitských bouřích, vrchnost je dávala do emfyteutického nájmu. Někdy na počátku 16. století vznikla na místě pozdější usedlosti zřejmě první stavba, viniční lis. V roce 1595 byl konfiskovaný dvůr darován úřadu nejvyššího komoří. Ke spojení obou vinic došlo v roce 1669 zásluhou tehdejšího majitele, staroměstského primátora Mikuláše Františka Turka. Nejpozději na počátku 18. století zde musela být nějaká hospodářská a obytná stavení, protože roku 1705 se připomíná čeledín s manželkou a dětmi. Objekt zde nepochybně stál již delší dobu, protože v roce 1716 byl ve špatném stavebním stavu. Tehdy nový majitel Jáchym Ludvík Dumpf kromě úpravy stavení rovněž vybudoval novou ohradní zeď. V roce 1740, kdy dvůr koupil hradčanský mydlář Jan Pompejus, jsou uvedena obytná stavení, chlévy, stodoly a také vinice, přímo pak viniční lis (v inventáři je zmíněno nářadí v lisu) a také světnice vinařova. Požár, který však po dvou letech (11.8.1742) zničil celý hospodářský dvůr, mel za následek, že vinice již obnovena nebyla a usedlost nadále sloužila zřejmě jen k zemědělskému využití. Takto zůstal objekt zachován i během dalších desetiletí, kdy se od roku 1818 dostal do majetku rytířské rodiny Pechů z Weitenfeldu. Indikační skica z roku 1842 zachycuje spíše trojkřídlou stavbu s otevřeným jihovýchodním nárožím, kde navazují stavení někdejší Hercovky. V dalších letech byla realizována řada nepochybně již jen drobných klasicistních i pozdějších úprav, poslední jsou zmíněny k roku 1941. Teprve po roce 1945 se charakter stavení změnil, v hospodářských objektech byly různé provozovny a sklady, v obytném stavení podnikové ředitelství Výzkumného stavení pro farmacii a biochemii. V letech 1968–71 při rozšíření objektu o podkroví stavbu poznamenaly nevhodné zásahy. Usedlost byla nakonec zbourána a v 70 letech ustoupila novostavbě stranického hotelu Praha – konkrétně garáží. Zachovaly se pouze sklepní prostory
1983
Zaniklý
Usedlost byla nakonec zbourána a v 70 letech ustoupila novostavbě stranického hotelu Praha – konkrétně garáží. Zachovaly se pouze sklepní prostory
1968
Stavební úpravy
V letech 1968–71 při rozšíření objektu o podkroví stavbu poznamenaly nevhodné zásahy
1945
Stavební úpravy
Teprve po roce 1945 se charakter stavení změnil, v hospodářských objektech byly různé provozovny a sklady, v obytném stavení podnikové ředitelství Výzkumného stavení pro farmacii a biochemii.
1941
Stavební úpravy
Poslední stavební úpravy jsou zmíněny k roku 1941.
1842
Používaný
Indikační skica z roku 1842 zachycuje spíše trojkřídlou stavbu s otevřeným jihovýchodním nárožím, kde navazují stavení někdejší Hercovky. V dalších letech byla realizována řada nepochybně již jen drobných klasicistních i pozdějších úprav
1818
Používaný
Roku 1818 se dostal do majetku rytířské rodiny Pechů z Weitenfeldu.
1742
Používaný
Požár dne 11.8.1742 zničil celý hospodářský dvůr, měl za následek, že vinice již obnovena nebyla a usedlost nadále sloužila zřejmě jen k zemědělskému využití.
1740
Používaný
V roce 1740, kdy dvůr koupil hradčanský mydlář Jan Pompejus, jsou uvedena obytná stavení, chlévy, stodoly a také vinice, přímo pak viniční lis (v inventáři je zmíněno nářadí v lisu) a také světnice vinařova.
1716
Stavební úpravy
Objekt zde nepochybně stál již delší dobu, protože v roce 1716 byl ve špatném stavebním stavu. Tehdy nový majitel Jáchym Ludvík Dumpf kromě úpravy stavení rovněž vybudoval novou ohradní zeď.
1700
Používaný
Nejpozději na počátku 18. století zde musela být nějaká hospodářská a obytná stavení, protože roku 1705 se připomíná čeledín s manželkou a dětmi.
1669
Používaný
Ke spojení obou vinic došlo v roce 1669 zásluhou tehdejšího majitele, staroměstského primátora Mikuláše Františka Turka.
1595
Používaný
V roce 1595 byl konfiskovaný dvůr darován úřadu nejvyššího komoří.
1500
Vznik
Někdy na počátku 16. století vznikla na místě pozdější usedlosti zřejmě první stavba, viniční lis.
1329
Vznik
Vznikala v místech dvou bývalých vinic, patřících zprvu nejvyššímu purkrabství a od roku 1329 pod jurisdikci metropolitní kapituly, resp.jejich proboštů. Zpět do vlastnictví purkrabství se pozemky dostaly po husitských bouřích, vrchnost je dávala do emfyteutického nájmu.