Raně barokní dvoupatrový zámek s arkádami, přestavěný na místě staršího zámečku v letech 1663–1665 prvním litoměřickým biskupem Maxmiliánem Rudolfem Schleinitzem jako letní rezidence. Za biskupa Emanuela Arnošta z Valdštejna byl rokokově adaptován. [3] Od roku 1950 zámek vlastnil Státní statek Zahrádky, který jej využíval jako byty a skladiště. V letech 1979 – 1988 tu probíhala dlouhá a mizernárekonstrukce střechy poté, co ji zničila vichřice. Po revoluci zámek jen chátral. V roce 2013 Jiří Bartoloměj (Bartoš) Sturz, potomek předbělohorských vlastníků zámku, založil občanské sdružení Zámek Stvolínky, které se během několika let proměnilo ve spolek Kultura zámek Stvolínky. Zámek se z iniciativy spolku a obce postupně opravuje a několikrát do roka otevírá při kulturních akcích.
10/2021
Stavební úpravy
V Programu záchrany architektonického dědictví je areál od roku 2014. Od začátku se pozornost památkové péče soustředila na obnovu havarijního stavu střešního pláště. Podařilo se již obnovit také větší části fasád a výplní otvorů arkád vnitřního nádvoří. V loňském roce začala výměna okenních výplní.
[2]
2013
Stavební úpravy
V roce 2013 Jiří Bartoloměj (Bartoš) Sturz založil občanské sdružení Zámek Stvolínky, které se během několika let proměnilo ve spolek Kultura zámek Stvolínky. Zámek se z iniciativy spolku a obce několikrát do roka otevírá při kulturních akcích. Pokračuje dlouhodobá rekonstrukce.
[1]
2011
V roce 2011 začal o koupi zámku usilovat Jiří Bartoloměj (Bartoš) Sturz, potomek předbělohorských vlastníků zámku. Zahájil jednání s obcí a Litoměřickým biskupstvím za účelem vyjasnění majetkoprávních vztahů, stál rovněž po právní i finanční stránce na počátku záchranných prací a dosud trvající rekonstrukce.
1989
Prázdný
Po revoluci zůstala budova bez využití a postupně chátrá.
1979
V letech 1979 – 1988 tu probíhala dlouhá a mizerná (úplně při ní např. zmizely komíny) rekonstrukce střechy poté, co ji zničila vichřice.
1970
Od 70. let zde byla umístěna pobočka českolipského archivu.
1950
Od roku 1950 zámek vlastnil Státní statek Zahrádky, který jej využíval jako byty a skladiště.
1901
Na počátku 20. století byl bývalý zámek využíván jako letovisko pro děti z litoměřického kraje.
1655
V letech 1655-1663 dal litoměřický biskup Maxmilián Rudolf Schleinitz (Šlejnic) poškozenou budovu přestavět v raně barokním slohu a vtiskl tak zámku dnešní podobu; jen vnější fasády a nádvorní arkády byly ještě v průběhu dalších let upravovány při adaptacích na letní sídlo biskupů.
1647
Zadlužené Stvolínky koupil za 53 000 zlatých kardinál Harrach pro nově vzniklé litoměřické biskupství.
1575
Někdy kolem roku 1575 byla pak tvrz za Kurzbachů z Milíče renesančně rozšířena o nové obytné křídlo a věžovitou budovu na severní straně. Do dnešních dnů dochovaný čtyřkřídlý uzavřený půdorys je ale až pozdější a vznikl buď v první polovině 17. století za Hrzánů z Harasova, a nebo až po roce 1647.
1505
Vznik
Ves i tvrz byly ale brzy obnoveny, neboť již roku 1505 zapisuje Vilém II. z Illburka své manželce Anežce z Helfensteina na stvolínecké tvrzi a hradu Ronově věno (to je zároveň první přímá zmínka o tvrzi).
1444
Nejstarší zprávy o vsi se objevují již v průběhu 14. století, není ale jasné, kdy byla v místech původního dvorce založena gotická tvrz. Ves totiž patřila od počátku 15. století k blízkému hradu Ronovu, sídlu jedné z větví pánů z Dubé. V průběhu 15. století držel obě sídla Vilém z Illburka, který vedl vleklý spor a drobnou válku s lužickým šestiměstím; proto byly roku 1444 Stvolínky trestní výpravou Lužičanů dobyty a vypáleny.
