Evropsky významná kubistická stavba podle projektu architekta Pavla Janáka. Vystavěna v letech 1912–1913 stavitelem Karlem Postráneckým pro Jana Drechsela, tehdejšího pelhřimovského okresního hejtmana a císařského radu.
V té době měl Janák již jasně zformulovaný program architektury, který oproti věcnosti tehdejší moderny prosazoval architekturu vyjadřující dynamické síly a ovládnutí hmoty duchem, jenž „mění hmotu ve smyslu zdramatizování především za pomocí elementu třetího, šikmé plochy“. Krystalinické tvary tak měly být protikladem statických pravoúhlých hranolů. V Drechselově domě se tato kubistická koncepce projevuje mnoha prvky vnějšího vzhledu, i když nepoznamenává samotný půdorys stavby: v lomeném obryse štítů, ve stupňovitě ustupujících okenních otvorech a především ve sloupech podepírajících střechu zápraží, jejichž ozvěnou jsou i sloupky oplocení předzahrádky. Právě šikmé plošky na těchto sloupech nejvíce připomínají krystaly minerálů, v nichž Janák poněkud mysticky spatřuje síly překonávající zemskou tíži a tedy i symbol svobodného uměleckého ducha. Živost exteriéru podtrhuje i sytá okrová barva, místy se žlutými kontrastními plochami, která dokládá Janákův trvalý zájem o barevnost fasád.
Oproti originálnímu vnějšímu vzhledu je vnitřní upořádání domu poměrně konvenční, i když jistě poskytovalo pohodlné bydlení. Dnešní využívání domu neodpovídá jeho kulturnímu významu. Nepochybně by zde našla ideální umístění expozice věnovaná ojedinělému působení Pavla Janáka v Pelhřimově. [2]