Litoměřický kostel sv. Václava postavil ve druhém desetiletí 18. století významný architekt Oktaviano Broggio. Je to stavba centrálního půdorysu se středovým tamburem, kupolí a lucernou. Hlavní jednoosé bezvěžové průčelí je orientováno na východ, dynamizují jej zalomené svazkové pilastry s iónskými hlavicemi. Ve středu jsou umístěny vstupní dveře osazené v kamenném ostění s volutově stočenou supraportou. Ve jejím středu je umístěna kartuš s palmovými ratolestmi a po stranách volut pak štukové květinové vázy. Plocha nad vstupními dveřmi je prolomena rozměrným oknem se segmentovým záklenkem. Rámuje ho složitě členěná a profilovaná šambrána s výrazně profilovanou, opět segmentově zakončenou, nadokenní římsou. V ploše mezi římsou a záklenkem okna je opět umístěna kartuš s akantovým rámováním. Štít rámují svazkové pilastry s mohutnými postranními volutovými křídly, jeho střed prolamuje nika s bohatě tvarovaným štukovým rámem a segmentovou římsou. V nice je umístěna socha sv. Václava. Štít a jeho trojúhelný tympanon odděluje profilovaná římsa. Ve štítu je štuková kartuš s květinami a andílky nesoucími městský znak. Levé i pravé boční průčelí mají totožná členění se třemi okenními osami. Tektonicky plochu dělí výrazně vystupující středová část s jedním oknem a po stranách se třemi pilastry s toskánskými hlavicemi. Dvě postranní části jsou taktéž prolomeny jednou okenní osou. Okno ve střední části má segmentové zakončení s totožně tvarovanou nadokenní římsou a členitou suprafenestrou. Okna v postranních částech jsou menšího rozměru, opět zakončená segmentem s parapetní římsou a s trojúhelnou nadokenní římsou s konkávně prolomenými rameny. Závěr je polygonální. Buben tamburu má vystupující části rámovány zdvojenými pilastry a plochy nad bočními průčelími prolomeny okny se štukovými rámy, segmentovými záklenky a nadokenními segmentovými římsami. Z kupole vystupují tři malé vikýře s postranními volutovými křídly a oválným okenním otvorem. Střecha nad tamburem i kostelní lodí je krytá bobrovkami. [1]
