Dvůr Krabošice

2017 Prázdný

V roce 2017 povolil majitel nemovitosti zahradu a celý objekt gruntu zavozit mrtvou zeminou s rozježděnou břidlicí ze základů stavby senior domu v Krabošické ulici. Tak z gruntu zůstala měsíční krajina. Přestože na to byly příslušné orgány upozorněny, tak to opět nikoho nezajímalo. [1]

2005 Prázdný

Trámy ze střechy stodoly byly po roce 2005 majitelem sundány a odvezeny k následnému ošetření a uskladnění. Stodola zůstala bez střechy a tak se z ní začalo stávat torzo. Majitel tuto situaci neřešil. [1]

2004 Prázdný

Po ukončení podnikatelské činnosti to, co zůstalo z gruntu, to se rozebralo na palivo, budovy začaly padat a ze statku se stala zavážka odpadu. [1]

2003 Prázdný

V letech 2003 - 2004 zde majitel nechal podnikat firmu a do statku se začal zavážet domovní odpad a i stavební odpad. Z gruntu se začaly stávat ruiny se skládkou. Vzhledem k tomu, že se toto dělo u potoka, tak se o to měly zajímat příslušné orgány, které to však absolutně neřešily. [1]

2000 Prázdný

Nový majitel usedlost přepsal na sebe včetně všech pozemků, pak majetek přerozdělil a nechal napsat na své firmy. Později měl se statkem i investiční záměr. Majitel se staral o povolení investičního záměru a statek neuzamkl a nekontroloval, s tím, že vlastně i plánoval statek zbourat. Mezi tou dobou obyvatelé osady původně zvané Krabošice chodili do opuštěného, nezabezpečeného statku pro dřevo na topení a tak se pomalu vytrácela okna, dveře, prkna a nakonec začaly mizet i některé trámky. [1]

1989 Prázdný

Když se paní Cingelová, jako poslední obyvatelka domu odstěhovala k dceři, tak statek zůstal opuštěn a chátral. Při restitucích byl majetek navrácen rodině Maršálků a to dcerám Josefa a Marie. O koupi statku projevil u nich zájem František Bouda, potomek starého rodu statkářů z Voděrádek čp. 12. Chtěl zde hospodařit, byla mu přislíbena koupě a tak začal statek vyklízet a dávat do pořádku. Majitelky nemovitosti však od smlouvy odstoupily a daly nakonec přednost jinému zájemci, kterému bývalý grunt s pozemky prodaly za větší obnos. [1]

1967 Používaný

17. 6. 1967 bylo zaneseno v dokladech obce, že Marie Maršálková vlastnící statek čp. 3 a dva domy, čp. 10 a čp. 11, nabídla tyto nemovitosti - jako dar státu. Jinak to tehdy ani nešlo. Jako poslední z rodin zemědělců v domě bydlela rodina Čumpelíkova, pak Cingelova s panem Ambrožem Mažgutou a jeho synem Jožkem. Později zde bydleli již pouze Cingelovi. Když se Cingelovi nastěhovali, tak v domě byla toaleta a koupelna avšak sociální zařízení nebylo již funkční. Všechny dlaždičky byly ze zdí oloupány a zařízení odmontováno. [1]

1950 Používaný

Maršálkovi byli ze statku nuceně vystěhováni. Do statku byli nastěhováni lidé z Moravy a začala postupná devastace. Hospodařil zde Státní statek Říčany, nedocházelo k žádné údržbě statku. Do obytného stavení byli nastěhováni zaměstnanci Státního statku Říčany. Zahrada patřící ke statku se přestala udržovat a točily se tam traktory, které projížděly stodolou. Deputátní domky očíslovány čísly 10. a 11. byly přiděleny rodinám pracovníků v zemědělství. Na pozemcích gruntu těsně u potoka byla postavena skladová hala. [1]

1930 Používaný

Roku 1930 grunt přepsali Jaroslav a Anežka na svého potomka Josefa Maršálka a jeho ženu Marii. Ke statku byly postaveny dva deputátní domky Krabošice čp. 10 a čp. 11(později Voděrádky 59 a 60). Statek byl rustikální stavbou, památkově zajímavou. Celý dvůr byl vydlážděn žulovými kostkami. Všude byl zaveden vodovod i do maštalí a chlévů. Na gruntu byly dle pamětníků dvě studny jedna za obytným stavením a druhá směrem k deputátním domkům. Třetí studna s nejlepší pitnou vodou byla ale v gruntu č. 2., ke kterému tento grunt původně patřil, tam také poslední nájemníci chodili pro vodu. [1]

1904 Používaný

Jaroslav Josef (mladší)se oženil s Anežkou Rabochovou a roku 1904 na ně byl přepsán po prarodičích celý grunt. V té době na gruntu byla čeleď a služebnictvo. Mezi jinými i Josef Bunc, kočí, který pojal roku 1925 za manželku Anne Fouskovou. Dále služebná Kateřina Cholovinská, která se provdala za sloužícího Jaroslava Franke roku 1911. Také se zde sezdali Alois Černý čeledín a Marie Fousková. [1]

1856 Používaný

Na základě svatební smlouvy sepsané v Krabošicích dne 29. 5. 1856 nechali přepsat druhou polovinu gruntu na Josefovu manželku Kateřinu rozenou Gutovou, která přinesla velké věno. Manželům se narodily dvě dcery Marie a Anna. Obě zůstaly na gruntu. Mladší dcera se provdala za Alexandra Tereba. Starší Marie si vzala za manžela Josefa Jaroslava Maršálka (staršího) a měli spolu tři děti, dvě přežily, syn Jaroslav Josef mladší a dcera Catharina Amálie. Catharina se provdala za stavitele kočárů z Karlína Aloise Janderu. [1]

1849 Používaný

Roku 1849 předali polovinu gruntu svému synovi Josefovi Nikodýmovi. [1]

1828 Používaný

Rod Nykodýmů hospodařil na velikém prozatím nerozděleném gruntu č. 2 až do roku 1828, kdy Nikodýmovi část gruntu převedli na potomka. Tehdy od velikého Krabošického gruntu čp. 2 oddělil Jan Nikodým jednu část, na této části začal hospodařit roku 1828 František, jeho syn z druhého manželství, kterého měl se svou ženou Annou rozenou Černou. Tím vznikl další grunt čp. 3, kde začal hospodařit František Nikodým se svou ženou Barborou rozenou Bohuslavovou. Zde se jim narodilo 7 dětí. Dvě děti jim ale zemřeli. [1]

1670 Používaný

První zmínky o tomto celém velkém hospodářství jsou z konce sedmnáctého století. Všechny přilehlé stavby v okolí a pozemky byly v majetku pouze jedné rodiny. Přibližně od roku 1670 na tomto velkém nerozděleném gruntu hospodařili Nykodýmovi. [1]

1650 Vznik

Na pozemcích (dříve gruntu označeném Krabošice č. 3, nyní Voděrádky 53) – včetně stavebních pozemků pod čp. 45, se nacházelo hospodářství, které patřilo ke gruntu, dříve označeném Krabošice čp. 2, nyní Voděrádky čp. 52. V bývalých Krabošicích se v minulosti nacházel pouze mlýn č. 1 a veliký grunt č. 2, jehož dělením vznikly další grunty, statky a domy. Takže tento statek je vlastně částí původního gruntu č. 2, jehož historie sahá k roku 1650. [1]