Hlavní budova dvora složité, osově symetrické "zámecké" dispozice se skládá z vícepodlažní sýpky, ke které na bocích přiléhá dvojice někdejších stodol. Každá stodola napojená k delším stranám sýpky má půdorys složený z dvojice rovnoběžníků, propojených úzkým obdelníkem s mlatem. Celkový půdorys budovy tak připomíná tvar písmene V se zalamovanými rameny. Dvě budovy chlévů a stájí na bocích dvora propojují se zaoblenými nárožími stodol půdorysně vyduté ohradní zdi s branami s členitými pilíři s římsovými hlavicemi. V čele dvora stojí samostatně dvojice obytných domů, vnějším obrysem navazující na vnitřní linii chlévů. Po přestavbě na lihovar se dochoval pouze zbytek fasády patra sýpky, větraného oválnými okny. Fasády byly členěné redukovanými pilastry nesoucími zjednodušené kladí a měly výrazné fabionové římsy, ukončující fasády chlévů. Právě úprava s oválnými okny s náznakem kladí připomíná fasády zámečku Karlov. Hmotovou skladbou budov, umocněnou architektonickým členěním, zde bylo dosaženo pozoruhodného účinku, který později podtrhla i dvojice k rybníku vysunutých polygonálních glorietů, zapojujících dvůr do rozsáhlých krajinářských úprav na panství. (zdroj: Hospodářské dvory, Jan Žižka, str. 58).
Bisingrov u Čimelic (Mirovice, součást krajinné památkové zóny Čimelicko-Rakovicko). Dispozičně a architektonicky jeden z nejpozoruhodnějších českých dvorů, nyní opět Schwarzenberský, dlouhodobě však nevyužívaný. Havarijní stavební stav se zhoršuje každým rokem, jak dokládá postup devastace střešní krytiny mezi lety 2012 a 2014.
[3]
