Hrad Úštěk

2014 Stavební úpravy

V roce 2014 došlo ke kompletní nové zádlažbě nádvoří, neboť ze starší autentické povrchové úpravy zbylo pouze nepoužitelné torzo smíšené kamenné dlažby v rohu nádvoří. Po dokončení dlažby byly restaurovány fasády hradního paláce a nádvoří bylo otevřeno veřejnosti. V současnosti se připravuje využití Panského domu, jako zázemí areálu hradu, a zpřístupnění hradního paláce. [3]

2012 Prázdný

Radnice by ráda hrad opravila. Má připravený i projekt na komplexní rekonstrukci. Zatím však chybějí peníze. Chce proto zasíťovat aspoň nádvoří. Nyní na hradě pracuje tým archeologů, kterému se například podařilo odkrýt pozůstatky původního osídlení – zbytky roubeného stavení z doby před 15. stoletím. Až skončí archeologické práce, chtělo by město pokračovat právě nádvořím. [5]

1970 Prázdný

V 70. letech 20. století se hradní palác po požáru částečně zřítil, stejně jako hospodářské budovy naproti přes nádvoří. Část hospodářských budov byla posléze zbořena. V době sanace městských hradeb a sklepů v 80. letech 20. století došlo k obnově zbořené nádvorní stěny hradního paláce a k provizornímu zastřešení hradu. [3]

1945 Prázdný

Po 2. sv. válce byl hrad opuštěn a chátral. [3]

1899 Stavební úpravy

Ještě koncem 19. století došlo v bývalém hradu ke stavebním úpravám pro účely sladovny, které dále porušily původní stavbu (přístavba komína aj.). [1]

1779 Stavební úpravy

V roce 1779 získalo hradní budovy úštěcké právovárečné měšťanstvo, které hrad přestavělo na sladovnu. [2]

1773 Používaný

V majetku jezuitů hrad zůstal až do roku 1773. [2]

1675 Používaný

V roce 1675 od litoměřické koleje koupila zbývající polovinu jezuitská kolej svatého Klimenta na Novém Městě pražském. [2]

1622 Používaný

Později patřila jedna polovina Sezimům z Ústí, kteří o ni přišli za účast na stavovském povstání, a druhou polovinu vlastnil Mikuláš Gersdorf z Gersdorfu. I on o svou část za účast na povstání přišel a ta v roce 1622 připadla Janu z Merode a o rok později ji získali litoměřičtí jezuité. Část, která předtím patřila Sezimům z Ústí, dostala jezuitská kolej svatého Klimenta na Novém Městě pražském. [2]

1471 Používaný

Roku 1471 město zdědil Sezima z Ústí, a když zemřel, bylo rozděleno na dvě části, o které se podělili jeho synové. [2]

1428 Stavební úpravy

Zikmund z Vartenberka na Děčíně roku 1428 Úštěk dobyl a vypálil. Vzápětí nechal hrad obnovit a sám se věnoval správě města (později také se synem Václavem). [2]

1426 Používaný

Roku 1426 jej Aleš prodal Václavu Cardovi z Petrovic. Ten byl známým zastáncem husitů, a dostával se proto do častých sporů s okolními katolickými pány. [2]

1404 Vznik

Po smrti Jindřicha Škopka z Dubé v roce 1395 se v držení města střídali synové Aleš s Jindřichem. Když Jindřichův syn zemřel před dosažením plnoletosti, získal celé město a hrad Aleš. [2] Městský hrad vznikl za Škopků z Dubé mezi lety 1404 a 1408. [1]