Kajetánská kaple / kaple Panny Marie - Praha-Břevnov

2008 Prázdný

Pozemek, na kterém kaple stojí a pozemky kolem potoka Brusnice koupila v roce 2008 firma Geosan Kappa. Ta zde chce stavět nové bytové domy. Nadějí pro kapli je, že jedna z podmínek, kterou radnice firmě dala, je oprava kaple. [4]

1990 Prázdný

V roce 1990 byl proveden stavebně historický průzkum. Kaple nemá žádné využití. Jedná se o dvoupodlažní stavbu - o kryptu a vlastní kapli, která má podlahu 30 centimetrů nad úrovní terénu a vstupu. Nosné zdivo kaple je kamenné. V celém objektu chybí jakékoli výplně otvorů jako jsou dveře, nebo okenice. Pouze v oknech pod klenbou se nalézají kovové mříže. Dveře do kaple naprosto chybí. [4]

1971 Stavební úpravy

Zbylý osmiboký závěr kaple byl rekonstruovaný počátkem 70. let 20. století. [1]

1965 Stavební úpravy

V roce 1965 byly provedeny práce na vnějším plášti kaple. V dalších dvou letech se práce zpomalily a i když probíhaly kamenické práce, tak se oprava v roce 1968 zastavila úplně. Během prací byl obnoven krov a krytina. Kaple byla zvenku omítnuta a byl osazen nový portál. K opravě ani k zabezpečení vnitřku kaple nedošlo, což vedlo ke vzniku skladiště v horním prostoru kaple a smetiště v kryptě. A co víc, prostor krypty byl v podstatě neustále zaplaven z důvodu zvýšení hladiny spodní vody po vzniku nádrže na parcele bývalé usedlosti Petynka. [4]

5/1958 Prázdný

Památkově chráněno od 3.5.1958. Zápis do státního seznamu kulturních památek ze dne 22. 12. 1964.

1949 Prázdný

K dalšímu vážnějšímu jednání o opravě kaple došlo až v roce 1949. V tu dobu však činil odhad nákladů na opravu kaple již 131 400 Ksč. Z těchto finančních důvodů z opravy opět sešlo. [4]

1912 Prázdný

Kaple dál chátrala a už v roce 1912 činil odhad na její opravu 5000 korun. [4]

1906 Prázdný

Kolem roku 1906 byl vypracován rozpočet zabezpečení kaple ve výši 3400 korun. Jelikož však kaple patřila k dnes neexistujícímu čp. 31, jejíž majitelé nejevili o opravu kaple zájem, tak z ní nakonec sešlo. Kapli se tedy podařilo zachránit, ovšem z plánu brzké opravy sešlo. [4]

1904 Prázdný

Další pokusy o záchranu kaple jsou datovány až k roku 1904. V té době hrozila parcelace celé Kajetánky a tudíž i zbourání kaple. Včas však zasáhla Komise pro soupis stavebních, uměleckých a historických památek hl. města Prahy. [4]

1832 Prázdný

V roce 1832 získává kapli Heinrich Schmidl, který ji koupil od Kouniců. [4]

1830 Prázdný

V roce 1830 vypracoval popis kaple architekt Johann Christian Wytteck. Kapli popisuje jako dvoupatrovou budovu, která je v obou podlažích klenutá. Stav kaple byl v této době velice zanedbaný. [4]

1822 Prázdný

V roce 1815 koupila statek s kaplí hraběnka Pavlína Kounicová. Ta nechala po roce 1822 část kaple zbourat. Zvony byly prodány a ornáty přeneseny do jiných kostelů na panstvích Kouniců. Kaple byla posléze uzavřena, nadační mše přeneseny do kostela v Bubenči a mělo dojít dokonce ke kompletnímu zbourání kaple, což se nakonec nerealizovalo. Úplnému zbourání kaple zabránily tehdejší úřady, které k tomu nedaly svolení. [4]. Zůstal jen osmiboký závěr. [1]

1814 Stavební úpravy

Podle závěti hraběte z Hennetu přešla kaple v roce 1814 do vlastnictví manželky pražského měšťana a pekaře Marie Natali. Kaple se však již od roku 1777 nacházela ve špatném stavu a právě v době, kdy kapli vlastnila Marie Natali, došlo k opravě kaple, která byla na dlouhou dobu opravou poslední. [4]

1789 Používaný

Z náboženského fondu kaple přešla v roce 1789 do soukromého držení Jana hraběte z Hennetu. Ten kapli koupil za 6300 zl. V té době se z kaple stala filiálka kostela sv. Jana Nepomuckého v Šárce. Tamní duchovní sloužili v kapli čtyřikrát do roka mši svatou. [4]

1783 Používaný

Kaple byla v držení theatinů až do roku 1783, kdy byla pražská kolej theatinů zrušena. Kaple přešla do náboženského fondu. [4]

1673 Používaný

Mše byly v kapli od roku 1673 slouženy denně. To také pomohlo tomu, aby se kaple stala známým poutním místem. [4]

1672 Používaný

Chodívala sem velká procesí, roku 1672 ji navštívil i císař Leopold I. [1]

1666 Stavební úpravy

Hrabě Bernard Ignác Bořita z Martinic získal povolení, aby se mohl řád theatinů (kajetánů) usadit v Praze na trvalo, a sám mu velkoryse věnoval vlastní pozemek i s vinicí, usedlostí a starší kaplí, kterou přikázal přestavět. [3]

1649 Vznik

V roce 1628 koupila Marie Eusebie rozená ze Šternberka hraběnka z Martinic vinici Kajetánku, V roce 1649 byla zásluhou Bernarda Ignáce Martinice vystavěna raně barokní kaple zasvěcená Panně Marii Altöttingské. [1]