Zámek Přerov nad Labem

TISK DOPLNIT KARTU
Objekt
Zámek
Stav: Prázdný
památkový katalog
Adresa mapa
Přerov nad Labem 17
28916 Přerov nad Labem
Nymburk
50° 9' 35.6'', 14° 49' 25.0''
Osoby spjaté s nemovitostí
Majitel: ČESKÝ ROZHLAS (katastr)
Architekt: neznámý nebo nevyplněný

Doplňující informace

Máte k objektu informace / fotografie? Použijte nahoře vpravo "doplnit kartu", kde se můžete stát také autorem / spoluautorem této karty.

Časová osa

2015 24. února 2015 vyhlásil Český rozhlas veřejné výběrové řízení na prodej zámku. Kritériem pro účastníky řízení je nejvyšší nabídnutá kupní cena, její minimum je stanoveno na 21 800 000,- Kč. Nabídky musí uchazeči podat nejpozději do 3. 4. 2015 do 12:00 hod v souladu s podmínkami prodeje. Proti záměru prodat zámek jen s kritériem nejvyšší ceny a na podporu záměru využití zámku Středočeským krajem se postavila, jako v roce 2012, Asociace pro ochranu a rozvoj kulturního dědictví i obec Přerov nad Labem. Rada Středočeského kraje schválila 16.3. podání žádosti do výběrového řízení na prodej zámku.
12/2014 Zastupitelstvo Středočeského kraje pak 8. prosince schválilo rozpočet kraje, kde je v Plánu investic na nákup zámku v Přerově nad Labem částka 20 milionu Kč. 16. prosince pak Rada Středočeského kraje schválila koncepcí využití zámku, která by měla sloužit jako příloha přihlášky do připravovaného výběrového řízení.
11/2014 Spolupráce s městem se rozjela velmi slibně. Ve čtvrtek 13. listopadu se sešel radní Štefek se starostou obce Přerov nad Labem Petrem Baumrukem. Obec potvrdila nabídku ke spolupráci v oblasti péče o zeleň, která zámek obklopuje. Pro provoz celého komplexu bude důležitá nejen revitalizace parku, ale i výstavba parkoviště, kterou by obec zrealizovala.
10/2014 Rada Středočeského kraje v reakci na tyto snahy 20. října 2014 schválila záměr odkoupení zámku v Přerově nad Labem a prvotní informaci o jeho využití. Rada zároveň pověřila hejtmana Středočeského Miloše Peteru jednat s Českým rozhlasem o podmínkách koupě a radního pro kulturu a památkovou péči Zdeňka Štefka jednat s městem Přerov nad Labem ohledně spolupráce a využití zámku. Prvotní snaha několika jednání s Českým rozhlasem směřovala k bezúplatnému převodu na kraj, v druhé fázi na podmínky soutěže, které by zohledňovaly v parametrech nejen cenu, ale i záměr.
2014 Těsně před svolaným jednáním o zámku, které se mělo uskutečnit v sídle Středočeského kraje 21. ledna, však byla schůzka zrušena s tím, že církev opět požádala o vydání zámku v rámci církevních restitucí. Její snaha však nebyla úspěšná a tak v roce 2014 Český rozhlas zahájil kroky k prodeji zámku.
2013 Osud zámku následně zkomplikovaly soudní spory – o zámek se totiž přihlásila Československá církev husitská. Soudní spor skončil až v červnu 2013, kdy církev žalobu stáhla – Český rozhlas obnovil snahy o prodej zámku a s nabídkovou cenou přes 19 milionů oslovil na podzim 2013 kraj. Radní pro kulturu a památkovou péči Zdeněk Štefek pak dopisem vyzval Český rozhlas k jednání.
2011 Přestože kraj deklaroval svou ochotu zámek odkoupit, management rozhlasu po nepovedeném pokusu o prodej přes realitní agenturu na podzim 2011 za 17 milionů korun, přistoupil k jednání s bývalým redaktorem Československé televize Martinem Švehlou. Na základě tlaku občanů Přerova, zastupitelů, občanských sdružení, středočeského hejtmana Davida Ratha i místopředsedkyně poslanecké sněmovny Kateřiny Klasnové, generální ředitel rozhlasu Peter Duhan privatizaci zámku zastavil a rozhodnul o obnovení jednání se Středočeským krajem.
2008 Úřad Středočeského kraje a jeho příspěvková organizace Polabské muzeum od roku 2008 jednali s Českým rozhlasem o odkupu zámku a o jeho využití pro účely muzea a zpřístupnění expozice V zámku a v podzámčí.
2006 Prázdný

Tomuto účelu budova sloužila až do roku 2006, kdy byl archiv odstěhován do Prahy.
1960 V rekonstrukci

V 60. letech 20. století zámek získal a zrekonstruoval Československý rozhlas, který jej poté využíval jako archiv hudebních nahrávek.
1945 Po osvobození v roce 1945 připadla budova Fondu národní obnovy.
1938 Během druhé světové války zámek koupil německý lékař Faifar, který zde zamýšlel vybudovat vodoléčebné sanatorium.
1918 Po roce 1918 byla budova konfiskována československým státem, který jí v průběhu 20. a 30. let 20. století pronajímal mládežnické organizaci YWCA.
1916 Po smrti Ludvíka Salvátora zámek koupil František Josef I., po něm jej zdědil v roce 1916 poslední rakousko-uherský císař Karel I..
1860 V rekonstrukci

Přerov koupil toskánský velkovévoda Leopold II., po jeho smrti zámek zdědil jeho syn Ludvík Salvátor Toskánský, který byl známým spisovatelem, cestovatelem a milovníkem přírody. Jeho nákladem byl opuštěný přerovský zámek v letech 1872–1873 obnoven do původní podoby ze 16. století. V sousedství zámku Ludvík koupil Staročeskou chalupu, ve které vytvořil první etnografické muzeum v českých zemích, dnešní skanzen polabskéarchitektury.
1671 V rekonstrukci

Zachované zbytky budovy v roce 1671 rekonstruoval stavitel Santino de Bossi, který jej přestavěl na lovecký zámeček. Lovů v okolních císařských lesích se opakovaně zúčastnil Leopold I. a Karel VI. Návštěva prvního z nich, ke které došlo 20. června 1680, byla po několik století připomínána i na obecní pečeti.
1639 Prázdný

Severozápadní křídlo zámku vypálili a pobořili v roce 1639 švédští vojáci generála Johana Banéra. Po třicetileté válce zámek několik desítek let chátral.
1632 Ferdinand II. Štýrský připojil Přerov k brandýskému císařskému panství.
1606 Dostavbu zámku vedl a po roce 1606 dovršil císařský stavitel Rudolfa II. Giovanni Maria Filippi. Pozornost správce se po té zaměřila na výstavbu a rekonstrukce hospodářských budov – pivovaru, starého a nového mlýna s pilou, dvora, vinice a chmelnice na Přerovské hůře a rybníků.
1560 V rekonstrukci

Zásadní rekonstrukce a přestavba na renesanční zámek proběhla v druhé polovině 16. století, kdy na Přerově sídlil člen staré českobudějovické rodiny Jan starší Robmháp ze Suché. Stavbu postupně prováděli Bonifác Wolmut (1560), Matteo Borgorelli (1563) a Ettore de Vaccani (1574–1605). V tomto období byly vyzdobeny zdi východního křídla sgrafity, o čemž svědčí letopočet 1567 na severním nároží západní stěny východního traktu.
1547 Spojeným pražským obcím byl v roce 1547 po konfiskaci obecního majetku po stavovském povstání zabaven a král Ferdinand I. Habsburský jej začlenil mezi královské statky.
1524 Nejvyšší komorník Království českého Jindřich ze Šelmberka zámek opravil a v roce 1524 jej prodal spojeným pražským obcím.
1380 Vznik

Dnešní zámek byl postaven okolo roku 1380 na místě gotické vodní tvrze jako nové správní sídlo břevnovského kláštera. Z finančních důvodů však budova nebyla dokončena. Noví nájemci Michal Drštka ze Sedlčánek (1400) a Petr z Trkova (1419) dostali za úkol stavbu zachovat a opravovat. Mezi majitele a nájemce zámku patřili v průběhu staletí mj. císař Zikmund, nejvyšší hofmistr Jindřich ze Stráže, nejvyšší soudce českého království Jiří Strážský ze Stráže a Přerova a nejvyšší český kancléř Jan ze Šelmberka.

Články

8. března 2017
Zámek v Přerově kraj definitivně nekoupí - Nymburský deník
7. února 2017
Přerov nad Labem bojuje za záchranu zámku
9. ledna 2017
Korupci při prodeji zámku potrestal soud podmínkami, kauza však nekončí
30. květen 2015
Zámek Českého rozhlasu chátrá. Kraj by ho rád spojil se skanzenem
29. dubna 2015
Rada Českého rozhlasu neschválila prodej zámku v Přerově nad Labem, bude nová soutěž
9. března 2015
Prodej zámku v Přerově nad Labem - rozhodne nejvyšší cena

Knihy

Externí galerie (foto / video)

1. července 2018
Mizející památky - Zámek Přerov nad Labem - Kategorie: Zámek Přerov nad Labem
8. dubna 2018
Autor externí galerie: Rendy
31. prosince 2017
hajenas.rajce.idnes.cz
15. září 2012
hajenas.rajce.idnes.cz
 
Zámek Přerov nad Labem - DN-Foto 2017-2018

Odkazy

Příspěvky na Facebook stránce "Prázdné domy"

Majitelé nemovitosti

23. července 2017
ČESKÝ ROZHLAS
Vinohradská 1409/12, Vinohrady, 12000 Praha 2

Panorama

Mapa

Autor karty Rendy (Radomír Kočí) Spoluautoři: pe.zeman, Spirala aktualizováno: 29. ledna 2019

Diskuze Přidat komentář

K tomuto objektu neexistují žádné komentáře.