Ema a Artur Melicharovi (původně Arthur Melcher) jsou propojení s cukrovarníkem Mandelíkem. Arthur působil jako právní poradce expandujícího cukrovarnického koncernu (Ota Mandelík, Robertův mladší bratr si vzal za ženu mladší sestru Emy Melicharové – Olgu Metzovou). Arthur se stává členem Československého autoklubu a Pánského klubu. Pozemek kupují 20.7.1928, zastavěná plocha 252 m , dvě patra a půda, v suterénu garáž a také menší byt pro hospodyni.
2019
Používaný
V roce 2019 došlo k umístění kamenů (Stolpersteine) se jmény Arhur a Ema Melicharovy.
[1]
2005
Používaný
V roce 2005 se dcery Hany Benešové Nina Hajda a Eva Hanhardt rozhodly vilu Norskému království prodat.
[1]
1991
Používaný
1991 byla vila restituována ve prospěch Hany Benešové (neteř Emy Melicharové se provdala za synovce Edvarda Beneše Václava), velvyslanci Norska jsou v podnájmu dalších 14 let – kdy byla také provedena rozsáhlá rekonstrukci objektu.
[1]
1964
Používaný
V létě 1964 Fierlinger odchází do důchodu a ze služebního bytu se stěhuje, ve vile je umístěno Norské království.
1945
Používaný
V červenci 1945, necelé dva měsíce po osvobození, se předseda vlády Fierlinger (sociální demokracie) nastěhoval do této vily. Vila byla státem zabavena dekretem prezidenta k zabavení majetku Němců, Maďarů, zrádců a kolaborantů (!). Nepřímo tak byla uznána konfiskace ze strany Němců. Zdeněk Fierlinger žil ve vile se svou francouzskou manželkou Olgou Theresií Favreovou celých 19 let.
1942
Používaný
Nájemcem vily se stává Horst Naudé – což byl důvěrný spolupracovník Reiharda Heydricha – oficiálním vlastníkem je Zemský úřad země České. Žil zde až do května 1945, kdy uprchl do amerického zajetí. Ani Schubert a ani Naudé nebyli po válce souzeni.
9/1940
Používaný
Na podzim 1940 se do vily stěhuje zemský viceprezident Leo Schubert hodnosti SS – Standartenfuhrer. Ten byl na počátku roku 1942 zbaven funkce, že se obohatil o majetek deportovaných Židů.
1/1940
Používaný
1940 manželé odevzdávají vilu Vyšetřovatelskému fondu pro Čechy a Moravu, vystěhovali se do činžovního bytu a bylo jim sděleno, že vyrovnání za vilu dostanou, až obdrží povolení k emigraci, v říjnu 1941 byli deportováni do ghetta v Lodži (Athurovi je 63 a Emě 54 let), Ema je zavražděna v den příjezdu do vyhlazovacího tábora v Chelmu 12.5 1942, Arthur umírá v Lodži 8.5 1943.
1929
Vznik
Dům postavil Matěj Blecha, architektonický návrh ve stylu novoklasicismu zpracovat nejspíš samotný Josef Blecha, stavělo se z železobetonu, kolaudace je v únoru 1929. 2.5 je zapsána do katastru nemovitostí. V přízemí je hala, kolem haly symetricky umístěné tři salonky, z haly vede schodiště do patra, kde byl soukromý byt.
1928
Vznik
Ema a Artur Melicharovi (původně Arthur Melcher) jsou propojení s cukrovarníkem Mandelíkem. Arthur působil jako právní poradce expandujícího cukrovarnického koncernu (Ota Mandelík, Robertův mladší bratr si vzal za ženu mladší sestru Emy Melicharové – Olgu Metzovou). Arthur se stává členem Československého autoklubu a Pánského klubu. Pozemek kupují 20.7.1928, zastavěná plocha 252 m , dvě patra a půda, v suterénu garáž a také menší byt pro hospodyni.
[1]
