O vápence se někdy hovoří také jako o cihelně, výpal cihel se však nepodařilo doložit (nicméně v některých provozech bylo běžné využití jedné stavby střídavě pro výpal cihel i vápna). Vápenka disponovala netradiční oválnou pecí, ve které probíhal výpal sektorově - v jednom sektoru hořel oheň, zatímco z předchozího se již vytahovalo vápno a do dalšího se navážel vápenec k vypálení. Oheň se tak otáčel pořád dokola. Vstupy do pece před lety někdo zazdil. První patro pravděpodobně sloužilo k ukládání materiálu - výstupního a možná i vstupního. Horní patro jako skladiště hotového vápna. Velké vstupy umožňovaly navézt do pece najednou více cihel. Malé pak zabezpečovaly, že při postupném prohořívání bylo možné se k cihlám v jednom úseku dostat, i když v dalším ještě hořel oheň. Oválná chodba pece má mírně netypický hřibovitý profil.[1]
