Točna tramvají Dubí

1956 Používaný

V roce 1956 Teplice přepracovaly plán dopravy, z kterého vypustily právě tramvaje, a tak zůstala pouze meziměstská trať mezi Trnovany a Dubím. V té době jezdily na trati československé tramvaje typu 6MT. [1]

1945 Používaný

Po druhé světové válce začaly být postupně rušeny jednotlivé teplické úseky. [1]

1911 Používaný

V Dubí se bohužel přihodilo i několik tragických událostí jako srážka hluchoněmého třináctiletého syna hostinského Gleissnera u Rudolfovy huti, vběhnutí tříletého dítěte v Pozorce se šťastným koncem a 17. prosince 1911 došlo k vykolejení soupravy mezi zastávkami Horní Dubí a Dubí škola, kde klesání dosahuje až 63 ‰. Tramvaj dostala při brždění smyk a vjela rychle do oblouku na konci svahu, vykolejila a převrátila se. 18 cestujících utrpělo vážná zranění. [1]

1896 Používaný

V následujícím roce přepravila z Dubí na Školní (dnes Benešovo) náměstí 6 674 lidí. Cena jednosměrného lístku činila 20 krejcarů a zpátečního 35. [2]

10/1895 Používaný

Přejímací komise dokončení oslavila 4. října, kdy se členové nechaly odvézt do Dubí a zasedli ke slavnostní hostině v Tereziných lázních. V době hostiny došlo k nehodě dělníků, kteří se na valníku vraceli z Horního Dubí a rozbila se jim brzda. Řítili se dolů kolem domu Marienburg a narazili do sloupu elektrického vedení. Slavnostní tramvaj zraněné odvezla do teplické nemocnice. Úzkokolejná trať byla uvedena do provozu 14. října a stala se první úzkorozchodnou elektrickou drahou v Rakousku-Uhersku. [2]

9/1895 Vznik

Plán na zřízení elektrické úzkokolejné malodráhy se objevil již roku 1886, ale byl Clary-Aldringeny zamítnut pro obavy z negativního vlivu na prostředí klimatických lázní. Další přípravy a jedná trvaly i s přestávkami do začátku roku 1894. Stavba byla zadána vídeňské firmě Lindheim & Co a první tramvaj zkušebně vyjela 24. září 1895 v půl sedmé ráno. [2] První stavební úsek vedl ze Školního náměstí, dnešní Benešovo, do Horního Dubí a měřil 8240 metrů. Na tomto úseku bylo zřízeno dvanáct výhyben, z nichž některé sloužily i nákladní dopravě. Právě ve výhybnách se nacházela i většina zastávek. [1]