Červinkova vila

TISK DOPLNIT KARTU
Objekt
Vila
Stav: Prázdný
Adresa mapa
Okružní 103
39201 Soběslav – Soběslav III
Tábor
49° 15' 41.1'', 14° 42' 55.1''
Osoby spjaté s nemovitostí
Majitel: Molík Petr RNDr. (katastr)
Architekt: neznámý nebo nevyplněný

Architektonický / technický popis

Vila byla postaven v roce 1913 nebo 1914 Vojtěchem Červinkou, který byl zemědělským inženýrem a v tehdejší rakousko-uherské státní správě zastával funkci vrchního zemědělského rady Království českého, založil a řídil výzkumnou stanici u Borkovic na Soběslavsko-Veselských blatech, která je tam dodnes. Vila se řadu desetiletí nacházela na samém okraji města a patřil k ní mnohem větší pozemek než dnes. Pozemek o stejné šířce jakou má i nyní se táhl téměř až k dnešní hlavní soběslavské průjezdní silnici, která ovšem v té době ještě neexistovala (byla postavena až v době druhé světové války jako obchvat města).

Od počátku patří k vile samostatně stojící zahradní altán a také přízemní hospodářská budova, nazývaná chlév. Vojtěch Červinka v době první světové války a první československé republiky v ní choval jednu nebo dvě krávy a také kozy, slepice, husy, holuby a jiná domácí zvířata proto, aby mohl zásobovat jídlem svoji rodinu. Na dvoře měl také dva velké psy dobrmany. Na to, aby měl kdo pečovat o všechna tato zvířata, si najímal jako pomocné pracovní síly ženy a muže ze sousedství.

V době druhé světové války, tedy v letech 1939-1945, byla vila zabrána německou okupační správou a byla v ní ubytována rodina Němců přistěhovaných z Německa. Měli s sebou i děti a muž z této rodiny, který se příjmením jmenoval Welteke, byl ustanoven ředitelem největšího soběslavského průmyslového podniku, jímž byla továrna Lada Soběslav, známá výrobou šicích strojů. Původní majitelé měli ještě byt v Praze na Letné ve Veletržní ulici, takže po dobu války pobývali tam. 

Hned po osvobození Československa sovětskou Rudou armádou v květnu roku 1945 se ve vile usídlili ruští vojáci a zřídili si v ní svoji hygienickou stanici. Na dvoře postavili kotce pro laboratorní zvířata. Odešli zřejmě v době, kdy se vítězná sovětská armáda stáhla z celého území Československa.

Po nastolení komunistického státního režimu v roce 1948 zamýšlela tehdejší místní soběslavská samospráva vilu zestátnit (vyvlastnit) a zřídit v ní mateřskou školku. Záměr na zřízení mateřské školky přetrvával u některých úředníků soběslavského městského úřadu i po tzv. sametové revoluci v roce 1989. V 50. letech 20. století se podařilo vilu zachránit před zestátněním, avšak původní majitelé nemohli zabránit tomu, aby v tehdejší době, kdy byla bytová nouze, nedostali úředně přikázáno ubytovat ve vile cizí nájemníky. Městský úřad (tehdy zvaný Městský národní výbor) v Soběslavi tedy vyvlastnil a zabral alespoň nejprve celou zadní zahradu nacházející se nejdále od domu a pak i část přední zahrady. Na těchto pozemcích vykáceli asi 140 ovocných stromů a místo nich postavili panelové domy. Blízko nové hranice pozemku také vykopali veřejnou studnu, do níž chodili (a asi dodnes chodí) pro vodu lidé ze širokého okolí.

Po revoluci se vila dostala do vlastnictví původních majitelů, jediným vlastníkem se stal potomek Petr Molík. Pan Molík se ale na místě nezdržoval, vila byla pravidelně vykrádána, obývána bezdomovci a v roce 2013 podpálena. Pan Molík ale o tom co se s vilou od revoluce odehrávalo vytvořil webové stránky a podrobně na nich popisuje co zkáze vily předcházelo. 

 

Časová osa

1/1913 Vznik
7/2017 Prázdný

Článek

17. října 2013
V Soběslavi vzplála neobydlená vila, popáleného muže našli v altánu
16. března 2011
Molíkova vila připomíná strašidelný zámek

Knihy

Externí galerie (foto / video)

2. listopadu 2013
Molíkova vila v Soběslavi a její cesta k zániku
13. března 2013
zahradnikb

Odkazy

Facebook

Majitelé nemovitosti

23. července 2017
Molík Petr RNDr.
Okružní 103/15, Soběslav III, 39201 Soběslav

Panorama

Mapa

Autor karty bez_autora Spoluautoři: pe.zeman aktualizováno: 19. srpna 2017

Diskuze Přidat komentář

K tomuto objektu neexistují žádné komentáře.