Přidat dům
| Zaregistrovat se
Menu
Uživatel
Hledat
| Zaregistrovat se

Vila továrníka Bohuslava Jandery

TISK DOPLNIT KARTU
Objekt
Vila
Stav: Prázdný
Adresa mapa
Lukesova 312
56201 Ústí nad Orlicí 1
Ústí nad Orlicí
49° 58' 28.9'', 16° 23' 25.9''
Osoby spjaté s nemovitostí
Majitel: Město Ústí nad Orlicí (katastr)
Architekt: neznámý nebo nevyplněný

Doplňující informace
Plakát Dopis pro sousedy

Vila stojí v místě staršího objektu, který je doložen jako součást historické sídelní struktury ústeckého předměstí. Severovýchodním průčelím s terasou se vila otevírá do své původní rozsáhlé zahrady se starými vzrostlými stromy, dnes veřejného parku. Vila si zachovala původní půdorysnou a převážně také hmotovou dispozici, převážně zachován zůstal tvar střech a základní rozvrh fasád včetně okenních a dveřních otvorů. Na slohovou příslušnost ukazuje kromě dispozice řada autentických, kvalitně zpracovaných umělecko-řemeslných prvků, např. zdobné oplechování rizalitu vstupního průčelí, zábradlí schodiště, některé okenní a dveřní výplně, některé detaily fasád. [1]

Zobrazit víceZobrazit méně

Časová osa

12/2021 Prázdný

Dlouhodobou snahou města je revitalizovat zanedbaný městský park u Roškotova divadla. Součástí projektu je mimo jiné i zbourání tzv. Janderovy vily, ve které dříve sídlil dům dětí a mládeže. Navržené architektonické řešení bylo od roku 2019 několikrát veřejně prezentováno a diskutováno na zastupitelstvu za účasti autora arch. Šolce. Projekt byl odsouhlasen Národním památkovým ústavem a na jeho rozsah bylo vydáno územní rozhodnutí. Zastupitelstvem města byl projekt schválen 13. 12. 2021. [7]
11/2021 Prázdný

Dne 15. 11.2021 Rada města na svém zasedání schválila výzvu na její demolici. Tuto výzvu schválila dříve, než Zastupitelstvo města schválilo dokončenou projektovou dokumentaci revitalizace parku. Na tomto zasedání byl také vznesen pozměňovací návrh na zachování vily. Zastupitelstvo nebylo jednotné, 5 hlasů bylo pro její zachování, 11 pro zbourání, 9 zastupitelů se zdrželo a 2 chyběli. [1] V parku je plánováno v místě zbourané vily vystavět veřejné WC.
12/2020 Prázdný

Na posledním zasedání zastupitelstva v loňském roce /7.12.2020/ proběhla prezentace architektonické studie „Revitalizace parku u Roškotova divadla“ jejím autorem ing.arch.Šolcem. Byla opět zdůrazněna nutnost zbourání vily z důvodu otevření parku do Lukešovy ulice a vytvoření „výstupního“ prostoru směrem k Lukesově a Královehradecké ulici. Vznikla také vizualizace arch. Jana Votočky o jeho „pohled“ na revitalizaci místa při zachování vily. V případě bourání vily bude cena revitalizace min. o 3 mil. dražší (demolice vily a budování WC), které se mohou použít na rekonstrukci vily. [6]
11/2020 Prázdný

Při plánované městské investici – Revitalizace parku u Roškotova divadla se vedení města rozhodlo pro demolici této stavby. K tomu byly směřovány i všechny následné kroky a pouze formálně byla připuštěna možnost jejího zachování. Možnosti využití a začlenění vily do projektu, případně možnost jejího prodeje nebyla hledána ani nijak prezentována. [2] V místní FB skupině vznikla anketa, jak se lidé staví k této plánované změně veřejného prostoru, jestli vilu zbourat nebo ne - 113 hlasů bylo proti bourání, 18 hlasů bylo pro bourání. [4]
2014 Prázdný

V červenci 2014 odkoupilo vilu včetně jmenovaných pozemků město Ústí nad Orlicí za dohodnutou kupní cenu jeden milion Kč. [8] Od té doby není využívána. [1]
2011 Na prodej

V létě 2011 byl pro stále se zhoršující havarijní stav provoz DDM, zřizovaného Pardubickým krajem, z vily vymístěn. Objekt byl nabízen k prodeji, původně za 4,5 mil. Kč. [8]
5/1999 Používaný

Na základě zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, byla v květnu 1999 vila vrácena zpět do majetku rodiny včetně pozemků č. 411 a 432/5. [8] Vila v průběhu let sloužila jako mateřská škola, sídlo ČČK, sídlo Českého svazu bojovníků za svobodu a převážně jako sídlo DDM. [1]
1999 Stavební úpravy

6. 9. 1999 vydal stavební úřad MÚ v UO pro Středisko praktického vyučování Žamberk souhlas s provedením stavebních úprav, spočívajících ve vybourání dveřního otvoru v příčce mezi ateliérem a skladem a osazení lamelových shrnovacích dveří vel. 150/220 cm. [8]
1997 Používaný

23. 10. 1997 vypracoval Ing. Rudolf Junger z Litomyšle znalecký posudek o charakteru přestavby nemovitosti domu dle zákona o mimosoudních rehabilitacích. Oprávněnou osobou byla Taťána Junková, Oatlands, NSW, 4 Quentin Place, Australia. Původních, stavebními pracemi vůbec nedotčených prvků dlouhodobé životnosti bylo zjištěno 98,71 %, nových prvků dlouhodobé životnosti na místě původních 1,29 %, žádné zcela nové prvky dlouhodobé životnosti. [8]
1992 Používaný

V únoru 1992 vypracoval KOMPACT agro, dřevařská stavební společnost Dolní Dobrouč, projekt rekonstrukce domu čp. 312. Stavební povolení na akci, spolu s plynofikací a plynovodní přípojkou, bylo vydáno 28. 4. 1992, stavbu měl provést dodavatelsky Agrostav Lanškroun. Projekt řešil využití objektu bývalých jeslí jako domova dětí a mládeže. [8]
1974 Stavební úpravy

16. července 1974 rozhodl odbor výstavby Městského národního výboru v Ústí nad Orlicí a povolil rekonstrukci kanalizace. Akci vyvolal havarijní stav kanalizace a zaplavování suterénu odpadními vodami, přestože je septik nejméně 2x ročně vyvážen. [8]
1973 Stavební úpravy

13. června 1973 požádal OŠKSVZ MěstNV v UO odbor výstavby o povolení zbourání schodiště v zadním traktu budovy jeslí, jež není používáno a je polozbořené. [8]
1972 Používaný

V roce 1970 byly instalovány kotle o polovičním výkonu, jež nestačily vytopit celou budovu. 20. září 1971 proto bylo požádáno, aby na rok 1972 objednalo u výrobce po čtyřech dalších článcích pro oba kotle jako náhradní díly. Dodání článků bylo urgováno 21. srpna 1972. 7. 11. 1972 vydal okresní hygienik závazný pokyn k provedení rekonstrukce domovní kanalizace s termínem ihned. Odpadní vody již asi měsíc prosakují do kočárkárny a sklepu, která tam stojí, způsobuje vzlínání vody do stěn a značný zápach. [8]
1966 Používaný

16. 8. 1966 píše OV MěstNV UO plánovacímu odboru ONV UO, že jesle mají kotelnu v havarijním stavu a žádá, aby rozpočtovaná částka Kčs 52.409,73 byla zařazena do plánu na rok 1967. [8]
1964 Stavební úpravy

4. února 1964 vydal OVVH MěstNV UO stavební povolení na výměnu okna jihovýchodního pokoje v 1. patře. Podle přiloženého náčrtu byly v jv. koutě haly dvě malé místnosti (spíž a glozet), jižní část terasy byla zřejmě opláštěna a zastřešena jako „zimní zahrada“. Stavba měla být provedena svépomocí, investorem byl hospodářskosprávní odbor MěstNV. [8]
1961 Používaný

Zdravotnická komise MěstNV zjistila v jeslích dle dopisu odboru výstavby ze dne 15. listopadu 1961, že „byly zjištěny vážné nedostatky ve vybavení umýváren a záchodů, neboť je zde pouze jeden kloset, který slouží pro potřeby 24 batolat a pro personál není, takže zaměst. jeslí používají jediného dětského klosetu, což je v zásadním rozporu s platnými hygienickými předpisy.“ Žádá o prohlídku, zda by bylo možno vhodnou přístavbou rozšířit umývárnu a klosety a jakým nákladem. [8]
1955 Používaný

Rokem 1955 se táhlo jednání s Kovostavem n. p. strojírny, slévárny Ústí nad Orlicí, sídlícím ve vedlejším čp. 412, o povinnosti opravit rozkopaný chodník, na který si opakovaně stěžují rodiče, vodící děti do mateřské školky. Místo UTEXu vystupuje Výzkumný ústav bavlnářský a hedvábnický Ústí nad Orlicí. Nové zadláždění bylo urgováno ještě 11. 8. 1958. V následujících letech už se o něm v dokumentech nemluvilo, snad bylo tedy opraveno. [8]
1952 Používaný

31. prosince 1952 byla uzavřena dohoda mezi MNV a n. p. UTEX o převodu správy části státního majetku, jíž MNV mj. převzal do své správy pozemky dětského sadu a další, čímž UTEX umožnil zveřejnit část bývalých továrnických zahrad pro pracující lid celého města, i vlastní budovu čp. 312/I, již se MNV zavázal používat výhradně pro dosavadní nebo podobný účel (tedy územní jesle a MŠ). [8]
1949 Používaný

Až do konce 40. let 20. století byla vila sídlem továrníka Bohuslava Jandery a ani ona neunikla znárodnění v březnu roku 1949. [1] Rodina emigrovala do Švýcarska a poté do USA a Austrálie. [5]
1948 Používaný

26. července 1948 byl vypracován koncept stavebního odhadu domu. Zastavěná plocha činila 305,06 m2, amortizace 15 %, hodnota stavby Kč
470.000,-. Ke stavební parcele č. kat. 411 (315 m2) náležely zahrady 205/1 (535 m2), 432 (4.383 m2) a 430 (1.568 m2), celkem za Kč 170.000,-. [8]
1937 Stavební úpravy

V sousedství nechali v letech 1937–1938 postavit rovněž dosud existující objekty obchodního domu firmy Adolf Jandera čp. 412 a zároveň vily pro Jaroslavova syna Jaroslava ml. Janderu (ul. Lukesova čp. 311). [1]
1934 Stavební úpravy

Podstatná změna vily spočívá v tom, že schodiště bude přeloženo na levou stranu do bývalé kuchyně a prostor schodiště bude upraven jako chodba
z haly do jídelny. / Přistaví se ložnice, koupelna, jídelna a ložnice pro služku. Celé patro se zvýší do úrovně stropů stávajících. Budova bude opatřena řimsami po obvodě, stávající vazba se snese a znovu postaví. / Nad jídelnou a ložnicí zřízena bude terasa. Kromě rozšíření patra byla vila prodloužena k východu, částečně i k severu, a vybavena i ústředním teplovodním topením. Plány podepsal arch. Jaroslav V. Radechovský, stavitel z Ústí n. O. [8]
1933 Stavební úpravy

Vila byla částečně upravena v roce 1933. [1] 5. ledna 1934 byl na stavebním úřadě v Ústí nad Orlicí sepsán na žádost Bohuslava Jandery (1889-1975; podepsána však Villy, tedy Vilemína Janderová, roz. Havelková, jeho manželka) ze dne 12. prosince 1933 protokol ke kolaudaci přestavby domu čp. 312, povolené 1. června 1933 (na žádost téhož z 22. května 1933; přílohou byly dva plány). „Předpisům stavebního řádu a podmínkám stavebního povolení bylo úplně vyhověno…, zdivo jest toho času dostatečně vyschlé a místnosti k obývání způsobilé.“ Kolonka „Dům jest obýván ode dne“ je proškrtnuta. [8]
1923 Používaný

V roce 1923 zachytila město letecká pohlednice KČT. Vidíme na ní zřejmě parkově upravovaný velkolepý pozemek za Janderovými domy čp. 312 a 412, který sahal až k čerstvě vytvořené nové ulici (nynější Divadelní) a k severu se ještě rozšiřoval. Při ulici byl vymezen plotem s podezdívkou a brankou, patrné jsou sypané cestičky, ale žádná výsadba. [8] Viz galerie.
1921 Používaný

V září 1921 se jednalo o povolení k postavení domku pro vodní nádržku při stávající zahradní studni na pozemku č. 433/1. Žadatelem byl pan Jaroslav Jandera st. (1873-1933), který se po otcově smrti stal spolu s bratrem Bohuslavem spolumajitelem firmy „Adolf Jandera“ (firma i za první republiky prosperovala, měla dokonce i vlastní návrhářský ateliér. [8]
1915 Používaný

Poté zde žil jejich syn Bohuslav (*1889 – † 1975), který od roku 1915 pokračoval ve vedení rodinné firmy „Adolf Jandera“, spolu se svým strýcem Jaroslavem Janderou. Jde o vilu jedné z předních rodin textilních velkopodnikatelů, jejichž aktivity byly zcela zásadní pro formování podoby města v 19. a první pol. 20. století. [1]
1911 Stavební úpravy

Vila byla dokončena v květnu roku 1911. Žila v ní vdova Julie Janderová (1856-1932) s dětmi, protože Adolf Jandera umírá těsně před dokončením vily v roce 1910. [1] I o kolaudaci tedy požádala Julie. Příslušná stavební komise 15. května 1911, „prohlédnuvši stavbu, shledala, že stavba provedena jest přesně dle schválených plánů, že zdivo jest úplně vyschlé a světnice k obývání způsobilé. Doporučuje tudíž, aby paní Julii Janderové uděleno bylo povolení k obývání nového rodinného domu.“ Užívání stavby dva dny nato povolila i městská rada. [8]
1910 Prázdný

V květnu 1910 pan Jandera jednal s městskou radou o povolení změny regulační čáry u novostavby domu čp. 312. Žádost měla být předložena městskému zastupitelstvu spolu s žádostí o odprodej části pozemku č. k. 2360. Šlo o regulační čáru pro plot při ulici. [8]
7/1909 Prázdný

8.7.1909 byl městem schválen plán na výstavbu vily, který byl podepsaný Josefem Hernychem, významným stavitelem v Ústí nad Orlicí. Vila byla převážně přízemní, na vysokém soklu, z malé části podsklepená, se dvěma pokoji v podkroví. Střecha byla v základě valbová, dva výběhy ke štítům polovalbové, ke štítu nad severním průčelím sedlový. Přízemí obsahovalo v severním traktu entré, kuchyni, pokoj služky a spíž, ve středním traktu pokoj, předpokoj (halu), schodiště a lázeň a v jižním traktu jídelnu, ložnici a šatnu. V přístavbě při severní části východního průčelí byla prádelna, dřevník a WC. [8]
6/1909 Prázdný

V červnu 1909 pan Jandera oznámil, že bude bourat dům čp. 312. [8]
1899 Používaný

V roce 1899 zdejší nemovitosti koupili Adolf a Julie Janderovi. [5] Adolf Jandera (*1836 – † 1910) byl zakladatel mechanické tkalcovny u starého nádraží. [1]
1898 Používaný

Přední (jižní) část přízemního stavení je zachycena na pohlednicích města z roku 1898 a 1900, nad trojosým přízemím zřejmě „v kožichu“, s bíleným povrchem, bylo na čele podlomení a bedněný štít. [8]
1879 Používaný

V roce 1879 faktor Kepl (někdy též Keppl) přikoupil sousední obecní pozemek. [8]
1853 Používaný

6. března 1853 nemovitost získali František a Barbora Keplovi. [8]
1839 Používaný

V roce 1839 šlo podle nejstarší katastrální mapy o spalné, tedy nejspíše roubené stavení na půdorysu T při západním okraji parcely (šlo v té době
o jednu z největších zdejších stavebních parcel), která měla již podle příslušné indikační skici z roku 1839 číslo 312 (původně čp. 292). Příčně položené zadní křídlo bylo nejspíše stodolou. Stavení od té doby až do svého zániku alespoň podle katastrálních map neprodělalo žádné změny. [8]
1811 Používaný

V roce 1811 od něj dům koupil Hynek Brožek pro svého syna Jana, který je tu doložen ještě v roce 1832. [8]
1793 Používaný

Stavení držel až do 30. 11. 1793, kdy je získal v odhadované ceně 400 kr. syn Jan Andres. [8]
1742 Vznik

17. června 1742 koupil František Andres od obce kus v „Hliníkách“ na podměstí, 12 sáhů dlouhý a 1 ½ sáhu široký, tedy 18 sáhů za 12 zl. a
vystavěl tu s pomocí bratra Jana Andrese, faráře, grunt. [8]
Zobrazit celou časovou osu Skrýt časovou osu

Náhled galerie

Zobrazit kompletní galerii

Náhled galerie

Skrýt kompletní galerii

Skrýt kompletní galerii

Články

8. února 2022
ct24.ceskatelevize.cz
Ústí nad Orlicí nechá zbourat Janderovu vilu. Odpůrci s peticí neuspěli
8. ledna 2022
orlicky.denik.cz
Zdemolovat, či zachovat? V Ústí diskutují o smyslu a využití historické vily - Orlický deník
2022
www.archiweb.cz
archiweb.cz - Petice proti zbourání vily továrníka Jandery v Ústí nad Orlicí
28. prosince 2021
www.ustinadorlici.cz
FAKTA O VILE V PARKU U ROŠKOTOVA DIVADLA - Město Ústí nad Orlicí
[7]
26. prosince 2021
www.zpravodaj.probit.cz
Petice za záchranu bývalé Janderovy vily v Ústí nad Orlicí
7. února 2021
www.facebook.com
Ústí trochu jinak - Petr Strákoš
20. ledna 2021
www.facebook.com
Ústí trochu jinak - Petr Strákoš
[6]
26. listopadu 2020
www.ustinadorlici.cz
REVITALIZACE PARKU U ROŠKOTOVA DIVADLA – INFORMACE K MOŽNÉ DEMOLICI VILY čp. 312
4. listopadu 2020
www.facebook.com
Ústí trochu jinak - Petr Strákoš
[4]
26. října 2020
www.facebook.com
Ústí trochu jinak - Petr Strákoš
[5]

Knihy

Externí galerie (foto / video)

5. ledna 2022
youtu.be
Studio ČT24 - Záměr města Ústí nad Orlicí zbourat Janderovu vilu

Odkazy

www.ustinadorlici.cz
ustinadorlici.cz - informace k možné demolici vily
[2]
www.petice.com
Petice proti zbourání architektonicky hodnotné vily továrníka Jandery č.p. 312 v Lukesově ulici (objekt bývalého DDM) v Ústí nad Orlicí - Petice.com
[1]
www.facebook.com
FB stránka Petice proti zbourání Janderovy vily v Ústí nad Orlicí
[3]
www.ustinadorlici.cz
Stavebně historický průzkum vily
[8]

FB

Majitelé nemovitosti

27. prosince 2021
Město Ústí nad Orlicí
1915
Jandera Bohuslav
profil

Mapa

Autor karty Rendy Spoluautoři: maricern aktualizováno: 12. února 2022

Diskuze Přidat komentář

K tomuto objektu neexistují žádné komentáře.