Přidat dům
| Zaregistrovat se
Menu
Uživatel
Hledat
| Zaregistrovat se

Pivovar Chudenice

TISK DOPLNIT KARTU
Objekt
- Pivovar
Stav: Na prodej
Cena: 3 500 000 Kč
památkový katalog
Adresa mapa
Mírové nám. 165
33901 Klatovy 1
Klatovy
49° 28' 4.3'', 13° 10' 25.8''
Osoby spjaté s nemovitostí
Majitel: (katastr)
Architekt: neznámý nebo nevyplněný

Doplňující informace
Plakát Dopis pro sousedy

Současný vzhled hraběcího (vrchnostenského) pivovaru je výsledkem klasicistní přestavby. Zděný objekt na rozlehlém obdélném půdorysu s delší osou ve směru V-Z, o 10 x 6 okenních osách, situovaný jižně od komplexu budov starého zámku. Z jižní strany se objekt vzhledem ke klesajícímu terénu jeví jako patrový, ze severní strany přízemní. Střecha valbová, krytá pálenými taškami, na jižní straně řada volských ok. Na západní straně severního průčelí, obráceného k zámku, vyrůstá dvoupatrová trojosá zděná klasicistní nástavba sladovního hvozdu s cihelným válcovým párníkem, krytá valbovou střechou. Na východní straně severního průčelí ze střechy vyrůstá nízký trojúhelný štít, v jeho vrcholu osazen kamenný znak majitelů zámku Černínů z Chudenic. Korunní římsa kolem celé stavby jednoduchá. Na východní straně fasád pivovaru nalezena psaníčková sgrafitová výzdoba. Stavbu zakrývá vaznicový krov s vrcholovou vaznicí podporovanou v plných vazbách svislým středovým sloupkem se šikmými vzpěrami a pásky. [3]

Zobrazit víceZobrazit méně

Časová osa

1/2022 Na prodej

Objekt je na prodej za 3 500 000 Kč. V objektu je vodovodní přípojka, přípojka na veřejnou kanalizaci, rozvody elektřiny (příkon pro průmyslový objekt), plyn na hranici pozemku. Průmyslový objekt zapsaný jako nemovitá kulturní památka nabízí suterén o rozloze 307,11 m2, přízemí 1 362,13 m2 a patro 237,83 m2. K dispozici je velká půda a prostor pro parkování. Část střechy má novou krytinu, jinak je však budova určená ke kompletní rekonstrukci. Zastavěná plocha a nádvoří činí 1831 m2. [2]
12/2020 Prázdný

Objekt bývalého pivovaru označený čp. 165 patří Rytířskému řádu sv. Václava a na jeho budoucí využití existuje několik projektů. [1]
2011 Používaný

Výroba dřevěných hraček družstva Tvar zde skončila v roce 2011. [3]
1949 Používaný

Národní kulturní komise pro správu státního kulturního majetku v Praze v lednu 1949 zařídila alespoň převzetí staré chudenické míchací pánve z 16. století do sbírek Národního technického muzea v Praze. Ostatní novější části strojového vybavení pivovaru byly předány do pivovaru na Zbraslavi. Do objektu zrušeného pivovaru se v pozdějších letech nastěhovalo zemědělské družstvo, posléze výrobní družstvo Tvar a zahájila se tu výroba dřevěných hraček. [1]
1946 Prázdný

V polovině října 1946 vydalo Ministerstvo výživy ČSR výměr, kterým zastavovalo chod chudenického pivovaru. Poslední várka měla být dokončena 6. listopadu toho roku. S rozhodnutím však nebyl spokojen ani chudenický národní výbor, ani okresní národní výbor v Klatovech. Proti zrušení pivovaru intervenoval dokonce Státní památkový úřad v Praze. Vše ale bylo marné. Tradice trvající téměř půl tisíciletí byla ukončena. [1]
1945 Používaný

Po skončení 2. světové války byl chudenický velkostatek na základě dekretu prezidenta republiky zkonfiskován. Včetně pivovaru. Veškeré dohody provedené předchozím majitelům byly prohlášeny za neplatné, včetně té o pivovarnickém muzeu. Na počátku srpna 1945 se národním správcem stal dosavadní lesmistr velkostatku Slavomír Plhal a František Sváta pod jeho vedením pokračoval jako sládek a nájemce. Chudenické pivo v tu dobu ale nešlo příliš na odbyt. Roční výstav za rok 1945 činil pouhých 170,45 hl chmelového moku, v následujícím roce 353,09 hl. [1]
1943 Používaný

Film, jehož část běžela v roce 1943 v kinech po celém Protektorátu Čechy a Morava jako část úvodního týdeníku pod názvem "Jak se co dělá", vzbudil mezi milovníky klasického českého piva značnou pozornost. Ohlasy na tento film výrazně posunuly ke zdárnému konci dohodu o realizaci projektu chudenického pivovarnického skanzenu. Jenomže byla válka. [1]
1942 Používaný

V roce 1942 natočilo Národní technické muzeum v Praze dokument o chudenickém pivovaru. Jednalo s majiteli velkostatku o tom, že by pivovarská výroba měla nadále běžet stejným způsobem. Nikoliv však jako komerční provoz, ale coby fungující pivovarské muzeum – skanzen. [1]
1923 Používaný

V roce 1923 převzal nájem František Sváta, který zde zůstal úctyhodných 23 let a byl posledním chudenickým sládkem. Pivovar však v tu dobu ve srovnání s moderními okolními pivovary stále více pripomínal spíše pivovarský skanzen. Většina výroby zde v době, kdy ostatní provozy poháněla elektřina, stále probíhala ručně. Tomu odpovídala i výše výstavu, která se stále pohybovala mírně nad 500 hl ročně. V tomto stavu vydržel pivovar až do svého hořkého konce. [1]
1920 Používaný

Setrval zde až do léta 1920, poté co prodloužil původní šestiletou smlouvu na dvojnásobek při ročním pachtovném 3 000 korun. Byl tedy svědkem toho, jak se chudenického velkostatku výrazně dotkla pozemková reforma těsně po vzniku ČSR. V říjnu 1920 přišel nový sládek a nájemce Karel Čejna, který předtím vařil pivo v měšťanském pivovaru v Prostějově. [1]
1917 Používaný

V krizovém roce 1917, kdy byla z příkazu ministerstva války na několik týdnů zastaveno vaření piva všude na území monarchie z důvodu nedostatku zrna, klesl výstav na pouhých 634 hl, což svědčí o tom, že Václav Seichert odmítl přípravu jakýchkoliv náhražek, jako byl např. pivolín. [1]
1914 Používaný

Za jeho vedení prošel vrchnostenský pivovar zatěžkávající zkouškou v podobě Velké války. Přes problémy s dodávkami surovin se Václavu Seichertovi podařilo pivovar udržet v provozu, byť výstav logicky se vzrůstajícími počty mužů odvedených do armády stále klesal. [1]
1908 Používaný

Antonínu Richterovi se podařilo zvednout výstav chudenického Pivovaru, protože jím vařený ležák patřil mezi delikatesy a rychle si našel místo na trhu. Šestiletou smlouvu však nedodržel a odešel po necelých dvou letech do pivovaru v Hronově. Do Chudenic pak od října 1908 zamířil sládek Václav Seichert, dosavadní nájemce a sládek akciového pivovaru v Lipníku nad Bečvou. [1]
1907 Používaný

S novým rokem 1907 převzal nájem chudenického pivovaru dosavadní sládek Antonín Richter, který spolupracoval s vdovou Marií Spěváčkovou na chodu pivovaru po smrti jejího manžela. Po necelém roce však (koncem roku 1906) paní Marie Spěváčková přepustila nájem tomuto velezkušenému sládkovi. Jako podstarší s ním do chudenic přišel Bohumil Tetřev, pozdější sládek v hraběcím pivovaře v Letovicích či klášterním v Tišnově-Předklášteří. [1]
1906 Používaný

Spěváček již v letech 1885-1891 vařil pivo v klatovském akciovém pivovaru. Jednou z podmínek uzavřené pachtovní smlouvy se stala povinnost nájemce provést "úplnou rekonstrukci" pivovaru. V prvním roce svého nájmu zde Alois Spěváček uvařil 3.850 hl piva. Opravy mohly být provedeny pouze zčásti, neboť 28.7.1906 nečekaně zemřel. Nájemní smlouvu prosperujícího pivovaru převzala vdova Marie Spěváčková. Přizvala si na pomoc sládka Antonína Richtera, který předtím působil v Unhošti, Statenicích, Soběslavi, Osově, Josefově a Strakonicích. [1]
1904 Používaný

Zpočátku se mu dařilo a na přelomu století se honosil výstavem kolem 3 200 hl chmelového moku. V následujících letech zájem o jím vařené pivo opadal, možná částečně i z důvodu, že se stále častěji věnoval pivovaru svého otce. Na konci léta 1904 proto došlo k předčasnému ukončení smlouvy a od října 1904 nastoupil Jan Mikšovský mladší jako nájemce a sládek v nepomuckém pivovaru U Bavora, tedy v rodinném podniku, kde se Jan Mikšovský starší začal více věnovat agendě. V říjnu 1904 se novým pachtýřem stal Alois Spěváček, dosavadní nájemce hraběcího pivovaru v Trmicích. [1]
1899 Používaný

Jenže v roce 1899 Felix umírá a tak v červenci 1899 vyšel v odborném tisku další inzerát, který nabízel nájem chudenického pivovaru na šest let. Nejlepší nabídku zaslal Jan Mikšovský mladší, který své sládkovské umění, částečně zděděné po otci – majiteli pivovaru U Bavora v Nepomuku, začal v místním panském pivovaru předvádět od listopadu 1899. [1]
1897 Používaný

Po uplynutí první smlouvyna konci října 1897 došlo k jejímu prodloužení o dalších šest let, tedy až do konce října 1903. [1]
1891 Používaný

V roce 1891 vyšel nový internát s nabídkou převzetí nájmu.
Na ni zaregoval dle ředitelství velkostatku nejlépe sládek a nájemce nedalekého merklínského pivovaru Bohumil Felix, který se od podzimu 1891 stal novým chudenickým pachtýřem. Využil toho, že mnoho hostinských v kraji jim vařené pivo dobře znalo a odebíralo ho. Proto se není co divit, že se roční výstav pohyboval mezi 3 500-4 000 hl. [1]
1882 Používaný

Oba pánové se po třech letech opět vystřídali, jenže tentokrát se Tomáš Mazal nevracel do Chudenic, ale převzal nájem dalšího maltézského pivovaru v regionu, a sice v Obytcích. Bedřich Daubek přišel zpátku do Klatov po předčasném ukončení smlouvy se správou velkostatku Chudenice v červnu 1882. Na inzerát vydaný chudenickým velkostatkem o nabídce pronájmu pivovaru zareagovalo v roce 1882 hned několik sládků. Zvítězila nabídka Jana Vocílky, který s sebou přivedl bratry Antonína a Eduarda. [1]
1879 Používaný

Nevydržel zde však dlouho a roku 1879 získal do nájmu měšťanský pivovar v Klatovech. To pro něj bylo výhodnější, jelikož koupil v Klatovech dům v dneční Zlatnické ulici, kde jeho žena Barbora provozovala výčep piva. Novým nájemcem chudenického panského pivovaru se od listopadu 1879 stal Bedřich Baubek, dosavadní pachtýř a sládek v klatovském měšťanském pivovaru. [1]
1877 Používaný

František Kestřánek zde setrval ale pouze rok, protože od roku 1877 byl chudenický pivovar nabídnut k pronájmu. Jako první pachtýř podepsal nájemní smlouvu Tomáš Mazal, dosavadní nájemce a sládek v maltézském pivovaru Měcholupy. [1]
1876 Používaný

V roce 1876 odešel jako sládek a pachtýř do nedalekých Beňov, do tamního městského pivovaru (viz samostatná kapitola o městském pivovaru Beňovy). Jeho nástupcem a zároveň posledním hraběcím sládkem chudenického pivovaru se stal František Kestřánek, který mezi lety 1872-1875 vařl chmelový mok v knížecím pivovaře ve Staňkově, kde ho nahradil Vojtěch Kepler. [1]
1866 Stavební úpravy

V roce 1866 nastoupil do hraběcích služeb v Chudenicích sládek Tomáš Smola. Ten zde vařil pivo celých deset let. Za jeho působení došlo k další přestavbě varny pivovaru a kapacita varu dosáhla již 36 hl. Tomáš Smola vařil pivo každý týden, v době žní proběhly často i dva vary týdně. [1]
1858 Používaný

V polovině 19. století zde vařil Vít Heiss. Správa velkostatku zvala do pivovaru uznávané odborníky, aby připomínkovali vybavení a navrhli vylepšení a modernizaci, jako např. nuselský sládek Vít Císař, který zde pobýval v létě 1858 a uvařil několik příležitostných várek. [1]
1801 Používaný

V první polovině 19. století prošla stavebními úpravami sladovna pivovaru. Vrchnostenské chudenické pivo se dodávalo do hostinců ve Lhovicích, Štěpánovicích, Řakomi, Chudenicích, Bezpravovicích, Únějovicích, Němčicích, Chocomyšli, Těšovicích a Srbicích. Tehdejší sládek Martin Prokeš vařil chmelový mok coby zaměstnanec panství, pivovar tedy zůstával v režii černínského velkostatku. Z další pivovarské chasy té doby jmenujme například pomocníka Josefa Schimauera či bednáře Josefa Baláka a Josefa Kocoura. [1]
1777 Stavební úpravy

V roce 1777 došlo ke kompletní přestavbě pivovaru. Nová varná pánev měla kapacitu 26 čtyřvěderních sudů. Prvním sládkcem v novém pivovaru byl Václav Jelínek, vnuk stejnojmenného sládka, který vařil v Chudenicích pivo na počátku 18. století. Z pivovarské chasy té doby známe například bednáře Václava Korbela. Jako poslední chudenický sládek 18. století zde vařil pivo Kajetán Fenzalík. [1]
1750 Používaný

I tereziánský katastr potvrdil v polovině 18. století dominaci chudenického piva na Klatovsku. Uvařilo se zde 1320 a 2/3 čtyřvěderního sudu chmelového moku při výnosu 5 282 zlatých a 40 krejcarů. [1]
1712 Používaný

V roce 1712 tak chudenický vrchnostenský pivovar překonal klatovský měšťanský pivovar a stal se největším v klatovském okrsku. Velkému pivovaru odpovídala i rozloha chmelnic ležících v okolí Chudenic, které měly v roce 1713 rozlohu 17,3 strychu. Chudenickým panským sládkem v té době byl Václav Jelínek. [1]
1710 Používaný

Černínské dominium na Klatovsku bylo na počátku 18. století rozsáhlé, se spoustou výsadních krčem. Proto není divu, že roční výstavy po rekonstrukci činily v trojletí 1710-1712 sledovaném Jan Kryštofem Bořkem postupně 593, 889 a 1338 čtyřvěderních sudů. [1]
1707 Stavební úpravy

Za vlády Heřmana Jakuba Černína (1659-1710) se rekonstrukce dočkal i vrchnostenský pivovar, což nám dosvědčují nákresy klatovského stavitele Marca Antonina Gilmettiho z roku 1707. Po jejím dokončení patřil k největším v regionu. Jeho varná pánev měla kapacitu 18 čtyřvěderních sudů, tedy 44,64 hl. [1]
1678 Používaný

Rozvoje pivovaru se nedotkly výrazné změny, které nastaly po roce 1678, kdy Chudenice ztratily sídelní funkci, Černínové se trvale usídlili v Jindřichově Hradci a na Chudenicko jezdili pouze do letního sídla, kterým byl zámek v nedaleké Chocomyšli. V původním panském sídle v centru Chudenic, vedle něhož pivovar stál, se usídlila úřednická správa panství. [1]
1670 Používaný

K obnově, opravám a přestavbám došlo až ve druhé polovině 17. století. Z nejstarší chudenické matriky se dozvídáme, že v první polovině 70.let tohoto věku zde vařil chmelový mok sládek Jan Matoušovic. Jeho nástupcem se ve druhé polovině této dekády stal Jan Protiva (někdy psán jako Protivný). [1]
1629 Prázdný

Jeho provoz přerušila třicetiletá válka, kdy byly Chudenice několikrát vydrancovány švédskými vojsky. Po roce 1629 se tvrz stala neobyvatelnou a hospodářský dvůr pustl. [1]
1592 Používaný

Roku 1592 vyžádal Humprecht Černín povýšení vsi Chudenice na městečko s právem týdenního i výročního trhu a pečetění zeleným voskem. Právo várečné však mezi udělenými privilegii nebylo, protože zde fungoval již pivovar vrchnostenský. [1]
1564 Vznik

V roce 1291 zemřel Drslav Černín z Chudenic první příslušník starobylého rodu, který v predikátu používal název tehdejší vsi Chudenice. Z tohoto důvodu se předpokládá, že zde existovalo panské sídlo již na sklonku 13. století. Konkrétnější zprávy o něm i o hospodářském dvoře ležícím v jeho těsné blízkosti máme z roku 1564, kdy se bratři zesnulého Protivy Černína z Chudenic dělili o majetek a v tzv. Dílčí ceduli se píše o tvrzi s poplužním dvorem, pivovarem a ovčínem. [1]
Zobrazit celou časovou osu Skrýt časovou osu

Náhled galerie

Zobrazit kompletní galerii

Náhled galerie

Skrýt kompletní galerii

Skrýt kompletní galerii

Články

25. ledna 2021
plzenoviny.cz
Zašlá sláva západočeských pivovarů. Původně panský pivovar v Chudenicích je na prodej – Plzeňoviny.cz
9. července 2020
klatovsky.denik.cz
Výstava v Chudenicích představuje pivovar i hospody - Klatovský deník

Knihy

Externí galerie (foto / video)

Odkazy

pamatkovykatalog.cz
pivovar - Památkový Katalog
[3]
www.facebook.com
Starý czerninský zámek - Muzeum Josefa Dobrovského, Chudenice
[1]
www.sreality.cz
sreality.cz
[2]

FB

Majitelé nemovitosti

Mapa

Autor karty Rendy Spoluautoři: maricern aktualizováno: 20. února 2022

Diskuze Přidat komentář

K tomuto objektu neexistují žádné komentáře.