Máte k objektu informace / fotografie? Použijte nahoře vpravo "doplnit kartu", kde se můžete stát také autorem / spoluautorem této karty.
9/2020
Prázdný
Zastupitelstvo hlavního města Prahy 17.9.2020 svěřilo Desfourský palác do užívání Muzea města Prahy.
[2]
9/2018
Prázdný
V Desfourském paláci proběhl festival mezinárodního současného umění 4+4 dny v pohybu.
[1]
5/2018
Díky mezinárodnímu festivalu Open House a projektu prazdnedomy.cz, měli návštěvníci možnost během dvou dnů nahlédnout do interiérů tohoto opomíjeného skvostu.
2016
TCP zajistila konečnou Studii využitelnosti Paláce Desfours. Studie se snaží co nejméně zasahovat do cenných prostorů Desfourského paláce a má za cíl zpřístupnit je veřejnosti. Na základě této studie bude projednán Radou hl. m. Prahy záměr komplexní rekonstrukce objektu s využitím pro výstavní potřeby Muzea hl. m. Prahy.
2015
Chátrající Desfourský palác oživil na devět dní mezinárodní festival 4+4 dny v pohybu. Do Prahy přivezl víc než 15 souborů alternativního divadla, hudby a tance.
2012
Bylo rozhodnuto o zajištění malířské výzdoby stropů restaurováním a podepřením.
1995
Prázdný
Od tohoto roku ve vlastnictví hlavního města Prahy.
1983
Během příprav na výstavbu sídle Rudého práva bylo zbouráno dvorní křídlo s navazujícími pavlačemi. V této době se také uvažovalo o demolici celého objektu v souvislosti s plánovanou výstavbou magistrály, ale z těchto plánů naštěstí sešlo.
1982
V roce 1982 byl uliční objekt prohlášen za nemovitou kulturní památku.
1969
Používaný
V roce 1969 byla dole v objektu hospoda a v patře velvyslanectví Mexika.
1968
Stavební úpravy
Hlášeny stav. úpravy majitelem - Potravinoprojekt.
1956
Stavební úpravy
Hlášeny stav. úpravy majitelem - Mrazírenský trakt.
1955
Stavební úpravy
Hlášeny stav. úpravy majitelem - Obrana lidu
1951
Demolice skleníku ve dvorní zahradě. Šlo o novorenesanční stavby na široké terase s ústřední kopulí.
1945
Rodina Krasnopolski zahynula během 2. světové války a její právní zástupce předal objekt po roce 1945 do správy podniku Rudé právo, jehož sídlo v ulici Na Poříčí sousedilo s parcelou paláce na severozápadní straně.
1939
Stavební úpravy
V tomto roce byla vyměněna dřevěná konstrukce pavlačí za kovovou.
1932
Stavební úpravy
V tomto roce byl opět konstatován špatný stav průčelí a byla nařízena jeho oprava
1912
Stavební úpravy
V tomto roce byl konstatován špatný stav průčelí a byla nařízena jeho oprava
1909
Stavební úpravy
Roku 1909 byl pověřen Matěj Blecha zřízením garáže místo kočárové kůlny a adaptací bytu ve 2. patře.
1905
Stavební úpravy
V letech 1905 – 1909 byly provedeny úpravy interiéru v secesním slohu (reprezentační byt v 1. patře východního křídla, úpravy v přízemí, 2. i 3. patře).
1900
Kolem rok 1900 dům koupila rodina Krasnopolski. V letech 1914 – 39 docházelo v objektu k dílčím stavebním úpravám.
1878
Vdova po Františku Vincencovi roku 1878 palác prodala a své pražské pobyty trávila v jednom malostranském nájemním bytě.
1851
Stavební úpravy
Už v tomto roce byly zjištěny konstrukční závady zřejmě v důsledku použití nekvalitního dřeva. V hlavní budově byly proto kompletně vyměněny trámové stropy 3. patra a opraveny stropy 1. a 2. patra.
1847
Ještě jako rozestavěný jej od Alberta Kleina roku 1847 koupil František Vincenc hrabě Desfours-Walderode, velkostatkář a od roku 1861 poslanec Českého zemského sněmu za kurii velkostatkářskou. Na nákladné vnitřní výzdobě nárožního paláce se pak podíleli malíř K. Nacovský a štukatrér F. Pischelt.
1846
Byl předložen magistrátu nový projekt. Změny se týkaly zejména vnitřní dispozice a schodišť. Autorem plánů stavebních změn z roku 1846 byl pravděpodobně významný stavitel a kameník Josef Kranner (1801 – 1871).
1845
Vznik
Začala výstavba obytného domu palácového typu v pozdně klasicistním stylu. Stavitelem byl Jan Nevole.
1842
Začala příprava výstavby prvního pražského nádraží. Pozemky v okolí dráhy a budoucího nádraží značně stouply na ceně. Pro dráhu a nádraží byly pozemky vykoupeny v roce 1844 a provoz dráhy a nádraží byl zahájen už v srpnu 1845. Stavbu pražského nádraží vedl Albert Klein (1807 – 1871), který v roce 1844 koupil část Teisingerovy zahrady a roku 1845 předložil magistrátu žádost o povolení třípatrového domu.
1348
Lokalita poblíž městských hradeb byla vymezena již v souvislosti se založením Nového Města Karlem IV 1348. Bloky mezi osadou Na Poříčí a Horskou cestou (Hybernská) však zůstaly dlouhou dobu málo zastavěné, ačkoliv byly v blízkosti brány, kterou vedla obchodní cesta přes Prašnou bránu na Staroměstské náměstí.
