Objekt vznikl v rámci rozšiřování Revoluční třídy na místě staršího domu čp. 1044 a čp. 767 vysunutého do Hradební ulice. Plány novostavby vypracoval v roce 1927 Rudolf Utěšil a firma Matěje Blechy, proveden však byl až projekt Františka Troníčka a firmy Václava Nekvasila z roku 1929, realizovaný v letech 1930 – 31. S ohledem na stavebníka domu, komorního radu V. Stýbla, majitele paláce Alfa na Václavském náměstí od Ludvíka Kysely, jakož i na fakt, že dokumentace domu je uložena v Kyselově pozůstalosti v Národním technickém muzeu v Praze, lze za skutečného projektanta novostavby předpokládat tohoto význačného funkcionalistického architekta, jakkoliv nejde o jeho špičkové dílo. Od 30. let v domě bydlela avantgardní tanečnice Jožka Šaršeová, pozdější tvůrkyně gigantických celostátních spartakiád. Další úpravy objektu proběhly v letech 1933, 1936, 1937, 1943, 1952, 1959, 1975, 1982 (architekt Mysliveček), 1985, 1989.
Dům má dva suterény, šest pater se sedmým ustupujícím, plochou střechou. Do Hradební ulice terasovitě ustupuje také 5. a 6. patro. Konstrukci tvoří železobetonový skelet. Nepravidelný půdorys se rozvíjí kolem velikého světlíku, téměř dvorku v jádře domu, obklopeného na třech stranách chodbou, z níž lze vstupovat do místností v obou uličních traktech a do prostoru tříramenného schodiště při jižní stěně objektu. Plochy obou uličních fasád jsou uzavřeny do velikého lisenového rámu. Jejich spodní část tvoří dva velké výkladce a vstupní otvor pasáže. Do plocha 1.pata obloženého opaxitem, jsou vsazena tři široká okna. V dalších patrech jsou do souvislých řad, spojených parapetními římsami, poskládána obdélná dvoudílná okna na výšku v počtu osmi. Terasy ustupujících pater lemuje zábradlí z kovových tyčí. V pasáži se sporadicky zachovaly funkcionalistické rámy výkladců a dveře.
