Dům zaujal místo vymezené novou stavební čárou Revoluční třídy, rozšířené ve 20. a 30. letech 20. století o několik metrů směrem na západ. Pro Hospodářský svaz čsl. přádelen bavlny ho v roce 1928 navrhl konzervativně zaměřený pražský německý architekt Max Spielmann. Do roku 1929 ho vystavěli Rudolf Hlavinka a Ervín Kempel. Dům byl upravován v letech 1938 (Jan Matoušek), 1946, 1948, 1956–57, 1965, 1969–70, 1977, 1991-94. Dům se dvěma patry suterénů je šestipatrový (s posledním ustupujícím patrem), krytý plochou střechou. Uliční i dvorní fasáda se sdruženými okny mají šíři šesti os. Konstrukci domu tvoří železobetonový skelet dělící vnitřek do čtyř, od 3. p. tří polí rovnoběžných s ulicí. Jádro domu osvětlují dva větrací dvorky, k nimiž se pojí dvě tříramenná schodiště. Obě fasády člení ve výši 2. – 5-. patra velký pětiosý arkýř na trojúhelníkových krakorcích. Hrany krakorců a hrany arkýře mají u uliční fasády kamenné dekorativní obložení ve stylu art deco. Fasádou probíhají úzké kamenné kanelované polosloupy. Ornamentální obrazce zdobí i kovová zábradlí terasy ustupujícího 6. patra a ploché střechy. Fasáda do dvora má puristický ráz. Patří k vynikajícím příkladům pražské meziválečné architektury, pohybující se stylově mezi moderním klasicismem a německým expresionismem. Obdélný půdorys je v jádru prosvětlen a provzdušněn dvěma větracími dvorky.
