Palladium, Josefská kasárna

TISK DOPLNIT KARTU
Objekt
Zachráněný dům

Obchodní dům
Stav: Používaný
Adresa mapa
náměstí Republiky 1078/1
11000 Praha 1
Hlavní město Praha
50° 5' 20.7'', 14° 25' 43.6''
Osoby spjaté s nemovitostí
Majitel: (katastr)
Architekt: neznámý nebo nevyplněný

Doplňující informace

Městiště býv. Josefských kasáren, dnešního obchodního centra Palladium, má komplexní stavební historii. Budovy Josefských kasáren, čp. 1078 a 1079 vznikly na místě dřívějšího kapucínského kláštera, vzniklého již ve 14. stol. Zrušený klášter převzal r. 1835 vojenský erár, který objekty přestavoval ve čtyřicátých letech 19. stol. pro potřeby ženijního ředitelství. Budovy byly demolovány r. 1857 a mezi l. 1857-61 nahrazeny novostavbou podle návrhu K. Pilhala s neorenesanční fasádou se zdrobnělými fortifikačními prvky. Budova byla výrazně znehodnocena přestavbou na obchodní centrum Palladium, kterou provedla společnost European Property Development mezi lety 2005-07. Zcela zničen byl objekt dvorních stájí na půdorysu písmena H (čp. 1079).

Budova stojí na místě mezi bývalým staroměstským příkopem a osadou Poříčí. Krátce po založení Nového Města (1347) zde vznikl zásluhou staroměstského měšťana Jana Jakubův chudinský špitál s kostelem. Špitál za husitských válek zanikl a místo se naopak stalo oblíbeným staveništěm pro dvorskou šlechtu, kterou přitahoval až do konce 15. století blízkost staroměstské královské rezidence – Králova dvora – v místech dnešního Obecního domu. Roku 1630 založil Gerhard z Questenbeka na tomto místě kapucínský klášter – do roku 1655 postaven konventní kostel sv. Josefa (v dnešní podobě) a později samotná kvadratura a budovy provinciátu /směrem k Truhlářské ulici). Roku 1689 klášter vyhořel a v obnovené podobě existoval až do zrušení za reforem Josefa II v roce 1787. Koupí v roce 1794 a v roce 1799 připadla budova provinciátu s knihovnou, konvent, zahrada, dvůr i s kryptou kostela stavovskému vojenskému ubytovacímu úřadu, který nechal vše upravit v letech 1799–1800 na vozatajská kasárna. Roku 1802 se pozemek rozrostl o čp. 1079. Roku 1835 převzal objekty vojenský erár a v letech 1843–44 dal přestavět podle projektu vypracovaných vojenskými staviteli pražského ženijního ředitelství stáje s ubytováním v patře. Rok 1857 byl stará konvent demolován a v letech 1857–61 byla postavena podle K. Pichala (spoluautora vídeňských kasáren, Franz-Josef Kaserne, z let 1848–57) ubytovací budova kasáren a jízdárna. Od doby dokončení byly v 19. století provedeny na stavbě jen malé změny v roce 1866, 1887. Po roce 1918 byly z erbu odsekány symboly rakouské monarchie. Od roku 1939 patřila kasárna protektorátnímu vojsku a policejnímu ředitelství (1940), po kterém byla upravována v letech 1941, 1944. Rozsáhlý objekt v čele domovního bloku mezi ulicí Na Poříčí, Truhlářskou a nám. Republiky tvoří hlavní budova kasáren, konvexně vyklenutá do náměstí republiky a ulice Truhlářské, jízdárna v ulici Na poříčí a stáje ve dvoře: Stáje, objekty na severní straně dvora a novodobá přístavba uprostřed dvora. Kasárna jsou třípatrovou budovou, jejíž průčelí v délce 19 os se člení na středovou část a postranní, mírně zalomená křídla. Hladká fasáda s bosovaným přízemím je v patrech členěna lisenovými rámy. Ze střední části s výraznými polygonálními pilíři na nárožích vystupuje o patro vyšší risalit, ukončený krakorcovou římsou s atikou, kterou na nárožích prostupují hladké polygonální konsoly zakončené cimbuřím. Ve střední ose rizalitu jsou umístěna vstupní vrata s původními dřevěnými výplněmi, trojdílná okna s balkony a heraldický štít v atice. Fasáda postranních křídel je členěna lisenovými rámy a ukončena krakorcovou římsou, která na nárožích přechází přes polygonální konsoly. Všechna okna křídel jsou podvojná, dělená masivním válcem s ornamentální hlavicí, původně rámovaná nadokenními archivoltovými římsami. Dvorní fasáda dělená lisenovými rámy je pročleněna podvojnými pravoúhlými okny v šambránách. Dispozičně tvoří budova dvoutrakt, rozdělený v risalitu na čtyřtrakt. Ve dvoře se připojují krátká dvoutraktová křídla. Objekt je podsklepen místnostmi segmentově klenutými pouze v pravé polovině a části levého křídla do dvora. Středem přízemí, klenutého segmentem a plackami, prochází průjezd klenutý plackami na římsové hlavice. Uprostřed průjezdu se vstupuje na podkovité schodiště určené hlavně pro pohyb ve střední části, postranní křídla s ložnicemi mužstva mají vlastní dvouramenná schodiště. Stylově jednotná s kasárnami je jízdárna, přízemní budova, jejíž průčelí v délce dvanácti os je působivě členěno přízemními polygonálními pilíři – v bosovaném přízemí mírně rozšířenými, v atice zjednodušenými na prořezávaný hranol. Průčelí ukončuje krakorcová římsa. Nárožní osa kasáren a dvě středová pole jsou zvýrazněna vysokým atikovým cimbuřím. Vysoká obdélná okna se zalamovanou šambránou osvětlují jednotraktový prostor kryté jízdárny s vestavěnou zděnou galérií přístupnou dřevěným vřetenovým schodištěm. Pod galerií byla pro diváky zřízena ještě nízká tribuna a na protější straně bylo vystavěno stání pro koně. Galerii osvětlovalo přímo trojdílné okno ve štítu. Stylově je řešena také ohradní zeď po stranách jízdárny se dvěma rámovanými charakteristickými polygonálními pilíři s cimbuřím. Stáje na půdorysu H tvoří dvě dlouhé patrové budovy, propojené uprostřed schodištním traktem. Hladké průčelí o dvaceti třech osách dělí pásová římsa. Přízemní okna stájí jsou zasazena bez šambrán, část obdélných oken v 1. p. má archivoltou zakončené špalety, ostatní jsou rámována pásovou špaletou. Stáje nejsou podsklepeny. Přízemí, klenuté plackami, bylo vystavěno jako obvyklý konstrukční trojtrakt – se středovou chodbou a stáním po stranách. V 1. p. probíhala uvnitř dvoutraktové dispozice chodba (klenutá na placku), vně byly situovány ložnice mužstva, jídelna aj. (plochostropé). Zbývající budovy areálu kasáren nejsou architektonicky zajímavé.

Časová osa

2022 Používaný

Obchodní centrum je v majetku Palladium Praha s.r.o.,
2005 Stavební úpravy

Výstavba komplexu v letech 2005 až 2007 si vynutila částečné uzavírky na náměstí, včetně uzavření jednoho z vestibulů metra. V souvislosti s tím však bylo náměstí rozsáhle přestavěno a změněno v pěší zónu, přibyly také i vjezdy do podzemních garáží. Výstavbu provázely bohaté archeologické nálezy dokumentující středověkou zástavbu. Byly odhaleny základy dosud neznámé rozsáhlé románské městské zástavby, pro jejichž zmapování byl zorganizován historicky nejrozsáhlejší záchranný archeologický průzkum na území Česka. Nálezy nakonec ustoupily stavbě třípodlažních podzemních garáží pro 900 aut.
1999 Prázdný

Dne 30. července 1999 prohlásilo Ministerstvo kultury ČR na návrh Klubu Za starou Prahu z dubna 1999 hlavní budovu a jízdárnu kasáren za kulturní památku.
1996 Prázdný

V roce 1996 objekt i s pozemkem koupila po výběrovém řízení za 50 milionů DM společnost European Property Development, která byla známa již dřívějším zbořením nedalekého neobarokního Špačkova domu, a chtěla zde postavit obchodní centrum, přičemž z původních kasáren měla být zachována jen průčelní zeď hlavní budovy
1993 Prázdný

V roce 1993 armáda objekt opustila a stát se rozhodl objekt i s pozemkem prodat.
1939 Používaný

Od roku 1939 patřila kasárna protektorátnímu vojsku a policejnímu ředitelství (1940), po kterém byla upravována v letech 1941, 1944.
1918 Používaný

Po roce 1918 byly z erbu odsekány symboly rakouské monarchie.
1857 Stavební úpravy

Rok 1857 byl stará konvent demolován a v letech 1857–61 byla postavena podle K. Pichala (spoluautora vídeňských kasáren, Franz-Josef Kaserne, z let 1848–57) ubytovací budova kasáren a jízdárna.
1835 Vznik

Budovy Josefských kasáren, čp. 1078 a 1079 vznikly na místě dřívějšího kapucínského kláštera, vzniklého již ve 14. stol. Zrušený klášter převzal r. 1835 vojenský erár, který objekty přestavoval ve čtyřicátých letech 19. stol. pro potřeby ženijního ředitelství.
1799 Vznik

Koupí v roce 1794 a v roce 1799 připadla budova provinciátu s knihovnou, konvent, zahrada, dvůr i s kryptou kostela stavovskému vojenskému ubytovacímu úřadu, který nechal vše upravit v letech 1799–1800 na vozatajská kasárna. Roku 1802 se pozemek rozrostl o čp. 1079.
1689 Vznik

Roku 1689 klášter vyhořel a v obnovené podobě existoval až do zrušení za reforem Josefa II v roce 1787.
1630 Vznik

Roku 1630 založil Gerhard z Questenbeka na tomto místě kapucínský klášter – do roku 1655 postaven konventní kostel sv. Josefa (v dnešní podobě) a později samotná kvadratura a budovy provinciátu.
1460 Vznik

Špitál za husitských válek zanikl a místo se naopak stalo oblíbeným staveništěm pro dvorskou šlechtu, kterou přitahoval až do konce 15. století blízkost staroměstské královské rezidence – Králova dvora – v místech dnešního Obecního domu. Rok 1460 je jen orientační.
1342 Vznik

Krátce po založení Nového Města (1347) zde vznikl zásluhou staroměstského měšťana Jana Jakubův chudinský špitál s kostelem.

Články

Knihy

Externí galerie (foto / video)

Odkazy

FB

Majitelé nemovitosti

Mapa

Autor karty pe.zeman aktualizováno: 4. března 2022

Diskuze Přidat komentář

K tomuto objektu neexistují žádné komentáře.