Bankovní palác vznikl na místě domů čp. 860 - 865, které od roku 1896 postupně vykupovala Živnostenská banka pro Čechy a Moravu. Mezi zbořenými domy vynikal bohatstvím stavební historie hotel Modrá hvězda nejblíže Senovážné ulice, jemuž dala poslední podobu pozdně klasicistní přestavba Františka Wolfa z let 1844 - 46. Tento dům koupila Živnobanka roku 1926 a užívala ho až do demolice roku 1935. Novostavbě však ustoupil i vlastní palác, který si banka postavila podle proj. Osvalda Polívky teprve v letech 1897 - 1900 na pozemku čp. 862; z jeho bohaté plastické výzdoby (Stanislav Sucharda, B. Schnirch, L. Šaloun) se zachovalo pouze sousoší genia se lvem (Antonín Popp), osazené posléze na vrcholu novostavby. Na jejím projekt vypsala banka roku 1929 užší soutěž, jíž se na výzvu zúčastnili Bedřich Bendelmayer, Antonín Engel, Josef Gočár, Pavel Janák, Josef Kalous, Otakar Novotný, Antonín Pfeiffer, Osvald Polívka, Jan Zázvorka a František Roith, jehož projekt byl vybrán za základ realizace. Stavební povolení pro novou budovu však bylo vydáno až 29.4.1931 a nově 9.5.1933. Práce začaly demolicí roku 1935 a probíhaly ve dvou fázích. První zahrnovala část u Senovážné ulice k linii dnešní pasáže a byla ukončena v prosinci roku 1938, zbytek až na hranici s čp. 859 byl postaven v letech 1938 - 41. Zároveň byla otevřena pasáž mezi ulicí Na Příkopě a Senovážném nám., o jejímž zřízení podle projektu František Roitha ze srpna 1938 bylo rozhodnuto v únoru 1941. Četné úpravy následujících desetiletí se nedotkly dispoziční a stylové stavby.
Nárožní dům železobetonové konstrukty na nepravidelné ploše, blízké kruhové výseči, se skládá ze dvou relativně samostatných částí. První přiléhající k Senovážné ulici, nese čp. 862 a 864 a tvoří ji uliční traktové křídlo, levé traktové, pravé třítraktové dvorní křídlo a dvě příčná dvoutraktová křídla. Přízemí zaplňuje celou plochu včetně dvorů (kryto skleněnými stropy). Druhou část, čp. 860 sousedící s čp. 859, tvoří uliční trojtraktové křídlo s podélným pravým křídlem, spojeným příčnými dvoutraktovými křídly s částí označenou čp. 864. Levou částí uliční a příčných křídel prochází pasáž se souvislou řadou obchodů, krytá v dvorních sektorech prosklenou klenbou parabolického profilu; obchody jsou i přízemí uličního křídla této části. Střechy celého komplexu jsou ploché nebo jen mírně svažité pultové (nad uličním křídlem velmi nízká sedlová). Pod celým půdorysem (včetně dvorů) jsou čtyřetážové sklepy.
Hlavní průčelí, obrácenému do prostoru před Prašnou branou, dominuje do výše 5.p. střední pětiosý risalit. Jeho střed zaujímají v přízemí 3 portály, v patrech jsou střední 3 osy mezi krajními slepými lemovány hranolovými pilíři, vertikální pásy mezi nimi jsou souvisle proskleny. Do koruny risalitu je zasazen převýšený hranol, nesoucí bronzovou sochu genia se lvem na kouli (pod jeho tlapou jméno Antonína Poppa a letopočet 1898). Vlevo od risalitu pokračuje hlavní průčelí 7 osami, vpravo je 19osý úsek, otevřený pod 11-13 osou pasáží do Senovážného náměstí. Oba úseky jsou pročleněny v 1 .p. průběžnými meziokenními pilíři, vyrážejícími i nad parapet 5.p., ustupujícího za čelní terasu; další ústup od hlavní linie průčelí činí i 6. p.; horizontální prvek vnáší do členění fasády sled předstupujících mříží na oknech zvýšeného přízemí a francouzských oken s mřížovými parapety ve 3.p. Boční průčelí do Senovážného ulice je dvacetišestiosé, s pětiosým pravým a čtyřosým levým rizalitem. Na obou propojují 1. - 4. p. ploché meziokenní liseny, přesahující opět terasový parapet ustupujícího 5, p. Monumentalitu budovy zvýrazňuje žulový obklad fasád; leštěný kámen (mramor a vápence různých odstínů) se však hojně uplatňuje i v hlavních prostorách interiéru: ve vestibulu za hlavním vchodem, ve velké, pilíři členěné bankovní dvoraně v jeho ose i menší hale vpravo od něho, na hlavním schodišti v čelním risalitu (v každé podlaží se kombinuje jednoramenný nástup s obloukovým rozvětvením z mezipodesty). Z ostatních prostor se maximum reprezentace (se zachováním původních úprav a i částečně mobiliáře) soustředilo do “guvernérského sektoru” 2. p. - např. zasedací síně se štukovanými kazetovými stropy a dubovým deštěním, ale i sama obloukem vedená nástupní chodba s původním informátorským pultem za vchodem ze schodiště, Na rozdíl od monumentálního exteriéru, reprezentativních veřejných prostor i elegantních interiérů centra jsou dvorní fasády řešeny v účelové prostotě se světelně efektivními obklady z bílých kachlíků.
