Chátrající cihelna patří v Plzeňském kraji mezi několik málo objektů tohoto typu dochovaných bez výrazných stavebních úprav. [1] V bývalém areálu cihelny stále ještě stojí její hlavní výrobní objekt obsahující kruhovou pec. Jedná se o volně stojící zděnou (převážně cihla s fragmenty omítek) přízemní stavbu s půdním polopatrem, vystavěnou nad obdélným půdorysem orientovaným ve směru V-Z. Střecha valbová, pokrytá keramickými pálenými taškami bobrovkami na řídké laťování (tzv. korunové krytí). Ve východní třetině z hřebene vystupuje cca 25 m vysoký komín nad kruhovým půdorysem, vyzděný z režného cihelného zdiva. Stávající objekt je výsledkem přestavby a obsahuje vypalovací komory přístupné z exteriéru jedenácti manipulačními otvory, kterými se navážely vysušené cihly k výpalu. Kasejovická cihelna je příkladem menší inovované kruhové pece, ve které se pálilo na jeden oheň, a která měla regulovaný odvod kouře do kanálů skrytých pod podlahou a střední zeď, která už neobsahuje kouřovody, jak tomu bývalo u původního Hoffmannova patentu. V Kasejovicích byly uváděny souběžně tři cihelny, z nichž se dodnes dochovala pouze kruhová pec Jana Kratochvíla, zato však v kompletním stavu. Komplexně dochovaná kruhová pec, tzn. včetně komína, střechy, vypalovacího kanálu a technologických prvků, je dnes již velmi vzácná nejen v Plzeňském kraji, ale i v rámci celé České republiky. [4]
