Zámek Chotěbuz

9/2016 Prázdný

Našel se zájemce, místní podnikatel Martin Červ, ten ale zámek koupí, až nebude památkou, plánuje ho zbourat a na místě postavit pivovar. K sejmutí ochrany je ale nutný stavebně historický průzkum (SHP), o který obec požádala NPÚ téměř před rokem. Památkáři si ale našli čas až letos v červenci a poté sdělili, že je potřeba nejdříve investovat až 150 tis. do úklidu objektu, to obec financovat nechce. O zámek se také zajímá Marian Buštík, který jej chce opravit i přes památkovou ochranu. [2]

2013 Na prodej

Od roku 2013 se obec snaží zámek prodat. 21. zasedání Zastupitelstva obce (ZO) Chotěbuz ze dne 10. října 2013 vzalo na vědomí výsledky zpracované „Studie proveditelnosti – areál zámku Chotěbuz“ a pověřilo starostu k přípravě podkladů pro vyhlášení záměru prodeje areálu. ZO na svém 23. zasedání dne 17. prosince 2013 odsouhlasilo toto rozhodnutí: „ZO pověřuje starostu k podání žádosti o vynětí budovy zámku umístěné na parcele 1/1 k. ú. Chotěbuz ze seznamu kulturních památek“.)[1]

2009 Na prodej

Požadovaná cena v roce 2009 byla v řádu desítek miliónů Kč.[1]

2007 Prázdný

V roce 2007 obec získala z Krajského úřadu Moravskoslezského kraje a Ministerstva kultury ČR dvě dotace, za které byla opravena hláska (500 000 Kč, příspěvek na 50 % částky) a vstupní brána (250 000 Kč, příspěvek 50 % částky). Opravy hlásky přinesly spory s Národním památkovým ústavem. V témže roce (2007) zařadila obec objekt zámku do Národní databáze brownfieldů.[1]

2001 Prázdný

Po zániku Školního statku, na přelomu 20. a 21. století, nabídl PF ČR zámek obci, která jej v roce 2001 přijala, s tím, že: „se našel vhodný investor, jenž měl zámek od obce odkoupit.“ Transakce se neuskutečnila, investor od svých záměrů odstoupil a obci zůstal zámek ve vlastnictví.[1]

1996 Prázdný

V roce 1996 byla vypracována nová architektonická studie na rekonstrukci, a to firmou Arpik s.r.o.. Rekonstrukce nebyla započata.[1]

1992 Prázdný

Zámek přešel v roce 1992 pod vlastnictví Pozemkového fondu ČR (PF ČR), který zámek nabídl Muzeu Těšínska. To však nemělo prostředky na jeho opravu.[1]

1947 Jednopatrová budova někdejšího zámku obdélníkového půdorysu byla znovu důkladně opravena; dostala jednoduchou fasádu bez ozdob a moderní vysoká dvojitá okna, takže již ničím nepřipomíná původní stavbu. Jejím uživatelem byl školní statek Střední zemědělské technické školy v Českém Těšíně.

1945 Zámek s velkostatkem byl postoupen Střední zemědělské škole v Českém Těšíně jako školní statek. V zámku bylo umístěno ředitelství statku a byty jeho zaměstnanců.

1923 Zámek začal sloužit českým školám - mateřské, obecné a od 2. poloviny 30 let i měšťanské škole. V přízemí zámku byla umístěna též pošta a byly provedeny další úpravy interiérů.

1920 V zámku nadále fungovala rolnická škola, ale s českým a polským vyučovacím jazykem.

1918 Zámek přešel jako Habsburský majetek do vlastnictví československého státu.

1875 Od tohoto roku do roku 1879 byla provedena rozsáhlá přestavba zámku, která setřela původní barokní ráz. K severovýchodnímu nároží budovy bylo přistavěno krátké k severu vybíhající boční křídlo se sociálním zařízením školy.

1871 Zámek začal být využíván pro potřeby škol. Nejprve zde byla zřízena rolnická škola s německým vyučovacím jazykem, jejímž zřizovatelem se nakonec stala země Slezská, která si formálně zámek pronajala od Těšínské komory.

1802 Syn manželů Trachových František Trach postoupil v tomto roce velkostatek se zámkem Těšínské komoře. Ta spravovala statky těšínských vévodů z rodu Habsburků. Zámek tehdy ztratil rezidenční funkci a začal být využíván především jako byty a kanceláře Těšínské komory.

1788 Dvě děti manželů Trachových zemřeli při neštěstí na lovu v tomto roce. Na tuto událost upomíná epitaf umístěný na jížní průčelní straně zámecké budovy.

1771 Delší dobu vlastnili zámek příslušníci rodu Trachů z Březí. První příslušník tohoto rodu Karel Josef, jehož manželka byla Karolina Beesová z Chrostiny, získal zámek právě v tomto roce. Za nich byl zámek upraven v pozdním baroku a částečně i pod vlivem nastupujícího klasicismu. Na vstupní bránu byl umístěn erb rodu Traců a Beesů z Chrostiny. Pilíře zdobí dvě sochy, sv. Jana Nepomuckého a sv. Antonína.

1651 Jako určitý ozdobný prvek patřící k tvrzi byla kolem tohoto roku zbudována kuželovitá věž, jejíž korouhvička nese letopočet právě tohoto roku. V této době začala být tvrz také označována i jako zámek.

1559 Vznik

Zdejší panství získal kancléř těšínského knížete Václav Rucký z Rudz, který zde kolem tohoto roku dal postavit přízemní tvrz obdélníkového půdorysu s malým dvorem uprostřed.