Máte k objektu informace / fotografie? Použijte nahoře vpravo "doplnit kartu", kde se můžete stát také autorem / spoluautorem této karty.
2021
Stavební úpravy
Probíhající rekonstrukce zámku v Lukavci k 9.5.2021
2017
Prázdný
Z chátrajícího zámku v Lukavci by se mohla stát chlouba městyse. Mohla. Chybí však potřebné peníze, konkrétně zhruba 80 milionů korun na opravy. Objekt zámku je projekčně připraven pro muzeum. Hlavní expozice by se měla týkat dřeva a menší sály by mohly sloužit pro externí vystavovatele. Majitel barokního zámku, Dřevozpracující družstvo Lukavec , proto spojilo síly s nájemcem objektu – městysem – a společně se snaží získat finance na opravu z různých dotačních programů.
1972
Stavební úpravy
V letech 1972 – 1975 byla provedena generální oprava celé zámecké budovy.
1960
Stavební úpravy
V letech 1960 – 1962 byly upraveny interiéry zámku, především velký sál v prvním patře.
1958
Od tohoto roku je zámek chráněn jako kulturní památka České republiky.
1948
Po znárodnění lukaveckého velkostatku, který tehdy náležel Jiřímu Prylovi, přešel zámek do majetku československého státu. Budova byla využita pro školské potřeby.
1915
Stavební úpravy
Za něho v l. 1915 – 1917 došlo k secesní úpravě zámku. Plány na úpravu vypracoval L. Skřivánek. Původní půdorysná dispozice zámku zůstala zachována, ale výrazně byly přestavěny interiéry. V přízemí i v prvním patře byl zřízen velký reprezentační sál. Fasády severního a východního traktu byly rozčleněny pilastry a před vstupními portály obou křídel představěny balkóny. Část arkád v prvním patře zámku byla zasklena a upravena jako chodba. Bylo odstraněno barokní zastřešení věže a nahrazeno stanovou střechou.
1914
Lukavec koupil továrník Alois Brey.
1899
Po tomto roce se vystřídalo několik majitelů zámku a velkostatku.
1866
Od tohoto roku trávil v Lukavci svá mladá léta spisovatel Antonín Sova, jehož otec byl úředníkm löwensteinského velkostatku. Mladý Sova často pobýval v zámku a určitou dobu bydlel v Hříbku, kde je nyní zřízena jeho pamětní síň.
1841
Kníže Jiří Vilém Löwenstein se stal novým majitelem Lukavce.
1831
František Briffaut prodal Lukavec Janu Thun-Hohensteinovi.
1769
Panství koupil Štěpán Briffaut ze Slavětína, jehož potomkům náležel Lukavec až do r. 1831. Na konci 18. století byl postaven severně od zámku drobný klasicistický pavilón, který byl podle své originální podoby nazýván Hříbek. Současně byly provedeny i rozsáhlejší úpravy zámeckého parku.
1707
Stavební úpravy
Ve veřejné dražbě koupil zadlužený Lukavec Josef Stockhammer, jehož rodině náležel až do r. 1769. Za těchto majitelů došlo k přestavbě původní tvrze v barokní zámek. Při této přestavbě vznikla čtyřkřídlá jednopatrová dispozice kolem čtvercového nádvoří, do něhož se jednotlivá křídla otvírala arkádami. Obvodové zdivo z původní tvrze bylo pojato do stavby západního a částečně i severního a jižního křídla. V jihovýchodním nároží byla vybudována dvoupatrová věž, krytá barokní cibulovitou střechou s lucernou.
1650
Po smrti Wolfa Jiřího v r. 1650 se majitelé Lukavce rychle střídali. Na zlomu 17. a 18. století zde vládla rodina Devaldů, která panství zadlužila.
1623
Mikuláš mladší z Lukavce se zúčastnil stavovského povstání v l. 1618 – 1620, a proto byl v r. 1623 odsouzen ke konfiskaci jedné třetiny majetku. Statek Lukavec ve stejném rozsahu jako byl v r. 1578 převzala však královská komora celý a ještě v témže roce ho prodala Wolfovi Jiřímu z Pöttingu.
1609
Mikuláš mladší z Lukavce se stal novým majitelem.
1583
Adam Lukavecký postoupil statek svému strýci Štilfrýdovi Lukaveckému.
1582
Od ní v tomto roce koupil tento statek Štilfrýdův bratr Adam Lukavecký.
1578
Štilfrýd Lukavecký z Lukavce zemřel v r. 1578 a tvrz, dvůr a městečko Lukavec se čtyřmi dalšími vesnicemi zdědila Štilfrýdova manželka Dorota, rozená ze Solopysk.
1544
Jediným majitelem tvrze se stal Štilfrýd.
1543
Vznik
Tvrz v Lukavci se poprvé připomíná v r. 1543 v souvislosti s dělením majetku mezi bratry Adamem a Štilfrýdem Lukaveckými z Lukavce. Tvrz tehdy drželi oba bratři společně. Původní tvrz stávala v místech západního traktu dnešního zámku. Tomu nasvědčuje nepravidelný půdorys zvláště jižní části tohoto traktu a síla obvodového zdiva. Z opevnění tvrze se zachovala část příkopu při nynějším východním a jižním zámeckém křídle.