Brněnská káznice

TISK DOPLNIT KARTU
Objekt
Státní správa
Stav: Prázdný
památkový katalog
Adresa mapa
Bratislavská 249
60200 Brno – Zábrdovice
Brno-město
49° 11' 59.2'', 16° 37' 21.0''
Osoby spjaté s nemovitostí
Majitel: Statutární město Brno (IČ 44992785) (katastr)
Architekt: neznámý nebo nevyplněný

Doplňující informace

Káznice na Cejlu je unikátní málo známou stavbou, která vzhledem ke své původní funkci nemá v České republice srovnání. Shodou dějinných okolností unikla výrazné přestavbě a je tak výmluvným svědkem dějin vězeňství ve střední Evropě. [2] Budova bývalé káznice, kde se dochovaly i cely smrti z 50. let. Dlouhodobě prázdný objekt, město plánuje přestavbu na tzv. Kreativní centrum s uměleckými ateliéry. Kolem projektu však koluje mnoho desinformací, např. o údajném záměru města odstranit cely smrti. [1]  

Události

DATUM DRUH NÁZEV AKCE FB GOOUT GALERIE DALŠÍ
20.02.2020 Ostatní Mše svatá v tomto roce FB událost
20.02.2020 Ostatní CELA TĚLA: She-Mon - bodymodifikace FB událost
28.02.2020 Vycházka Komentovaná masopustní prohlídka po Bronxu od místních FB událost
29.02.2020 Festival Masopust bude//Srdeční záležitost//Carnival FB událost
06.06.2020 Festival Ghettofest 2020 FB událost
07.03.2020 Prohlídka Prohlídky bývalé Káznice na Cejlu Další odkaz
21.03.2020 Prohlídka Prohlídky bývalé Káznice na Cejlu Další odkaz
02.09.2020 Divadlo Bazmek entertainment - kóany FB událost
17.12.2020 Ostatní Adventní mše svatá v kapli FB událost
10.12.2020 Prohlídka Komentovaná prohlídka po Bronxu FB událost
14.05 - 16.05.2021 Konference Feministická konference FB událost
24.11 - 22.12.2022 Festival Advent v Káznici Další odkaz
23.03.2023 Ostatní Mše za zemřelé lidi bez domova FB událost

Časová osa

2019 Prázdný

Během roku 2019 byla iniciována demolice části káznice při ulici Bratislavská, pocházející z počátku 20. století. Tento krok vyvolal nevoli, dokumentarista Jan Plachý kvůli tomu odstartoval petici. Město má totiž v plánu zachovat hlavně tzv. cely smrti a místo popraviště. Demolice, která je pro projekt Kreativního centra zásadní, prý odpovídá rozhodnutí o zpamátnění káznice a je podpořena památkový ústavem. omíná 20. století, zničíte velkou část historie svého města“. Ředitel Vzdělávacího fondu holocaustu USA Craig R. Wagner přirovnal demolici k bourání Terezína nebo Dachau. [1]
3/2018 Prázdný

Roky snah o přeměnu bývalé káznice v novodobé kulturní a společenské centrum (Kreativní centrum) vyvrcholily koncem března 2018, kdy Rada města Brna schválila výsledky architektonické soutěže, kterou vypsala kancelář městského architekta. Ze sedmi soutěžních projektů byl vybrán návrh ateliéru Kava z Prahy. Odhadované náklady na přestavbu vězeňského areálu jsou přibližně 400 miliónů korun, přičemž se počítá s finančním přispěním EU prostřednictvím regionálního operačního programu. [1]
10/2017 Prázdný

V říjnu 2017 vyhlásilo město opět architektonickou soutěž. [1]
2017 Prázdný

V průběhu roku 2017 pokračovala debata o způsobu přeměnění káznice a stupni jejího zachování, město rovněž hledalo finance na její přestavbu, která má být podobná jako muzeum Stasi. Téhož roku objevil Pavel Paleček při natáčení dokumentu v prostorách cely stopy krve, které mohou patřit mučeným politickým vězňům. [1]
2016 Prázdný

Kvůli historické významnosti káznice zahájilo počátkem roku 2016 ministerstvo kultury řízení o prohlášení budov káznice za kulturní památku. Národní památkový ústav měl totiž obavy, že sanací a rekonstrukcí dojde ke zničení historických hodnot budov. [1]
Vyhlášeno kulturní památkou 30.11.2016 [2]
2009 Prázdný

V letech 2008 až 2009 nabízelo město Brno káznici k prodeji, ale nikdo neměl zájem. [1]
1948 Používaný

Byly zde uvězněni i političtí vězni po Únoru 1948, např. básník Jan Zahradníček a spisovatel Zdeněk Rotrekl. [1]
1945 Používaný

Po válce, na jejímž konci byla několikrát zasažena bombardováním, byla věznice převedena zpět pod ministerstvo spravedlnosti a stala se opět krajskou soudní věznicí. [1]
1918 Používaný

Po vzniku Československa byla věznice zařazena pod zde sídlící brněnský krajský soud, přičemž ve věznicích krajského byli pouze odsouzení s trestem do jednoho roku, a rozdělena na oddělení ženské, mužské a pro mladistvé. Kromě výkonu trestu káznice sloužila i pro vazební účely a po celou dobu se potýkala s problémem přeplněnosti a nedostatkem dozorců. V celách se tísnilo až 20 lidí. [1]
1855 Používaný

V roce 1855 byli do káznice převezeni poslední vězni ze Špilberku. [1]
1850 Používaný

Reprezentativní část komplexu využíval od roku 1850 zemský trestní soud k soudním jednáním, dozor nad věznicí vykonával předseda vrchního zemského soudu. [1]
1840 Používaný

Po přestavbách ve 40. letech 19 století došlo nejspíše k navýšení kapacity. [1]
1784 Používaný

Od roku 1784 začaly budovy sloužit svému původnímu účelu. Zpočátku sem byli umisťováni jen lehčí provinilci, pro těžší zločince i nadále fungovalo vězení na Špilberku.
1779 Vznik

Káznice z počátku nesloužila účelu, pro který byla postavena. Mezi lety 1779 a 1784 fungovala z rozhodnutí Marie Terezie jako dočasné útočiště sirotků, kteří kvůli přestěhování Stavovské akademie z Olomouce museli opustit jezuitskou kolej. [1]

Články

29. listopadu 2017
Přestavba káznice na kreativní centrum není jistá. Brnu chybějí peníze
20. dubna 2015
Přestavba káznice na Cejlu zaujala Evropu. Rekonstrukce začne za dva roky

Knihy

Externí galerie (foto / video)

21. dubna 2017
GALERIE: Brno řeší, co s bývalou věznicí na Cejlu: Kus chce zbourat! Je to ale kulturní památka!| FOTO 2 | Blesk.cz

Odkazy

FB

Majitelé nemovitosti

29. listopadu 2017
Statutární město Brno

Mapa

Autor karty Monika W. Spoluautoři: Rendy, pe.zeman, katerina.nohelova aktualizováno: 19. února 2020

Diskuze Přidat komentář

K tomuto objektu neexistují žádné komentáře.