Květnický mlýn

TISK DOPLNIT KARTU
Objekt
Zachráněný dům

- Mlýn
Stav: Používaný
Adresa mapa
Na Ladech 15
25084 Sibřina
Praha-východ
50° 3' 33.3'', 14° 40' 53.7''
Osoby spjaté s nemovitostí
Majitel: (katastr)
Architekt: neznámý nebo nevyplněný

Doplňující informace

Máte k objektu informace / fotografie? Použijte nahoře vpravo "doplnit kartu", kde se můžete stát také autorem / spoluautorem této karty.

Časová osa

2022 Používaný

Galerie Květnický mlýn je prostorem pro setkávání (nejen) květnických občanů. Svůj program a aktivity tu připravují v součinnosti s veřejností a snaží se co nejvhodněji využít potenciálu místních lidí. Nabízí smysluplné trávení volného času a poskytují prostor pro utužování vzájemných vztahů. Svými akcemi kompenzují dosud spíše ojedinělou nabídku kulturního i společenského vyžití v obci. Pořádají tu třeba výtvarné a filmové dílny, výstavy, koncerty, přednášky, masopust, adventní koncerty, oslavy, svatby… a mnoho dalšího!
2018 Stavební úpravy

Když majitel mlýn kupoval, zavázal se, že žádnou z budov nezbourá. A tak ho od těch 70. let stále opravuje - a pořád to není hotový. [3] Přesto je zde již neuvěřitelně práce hotovo. Část mlýnice slouží jako galerie s kavárnou. A majitel Zdeněk Hošek věří, že jednou se u něj bude točit i dřevěné mlýnské kolo - i když naprázdno. [3]
1976 Stavební úpravy

Chátrající areál, o nějž státní instituce nejevily zájem a neměly pro něj další možnosti využití, byl r. 1976 nabídnut akademickému sochaři Zdeňku Hoškovi, který jej hodlal využít pro svou výtvarnou činnost a vytvořit ze mlýna svůj ateliér, depozitář a také objekt k trvalému bydlení. Záměr se stal nadějí na záchranu mlýna. [2]
1965 Prázdný

V l. 1965 a 1974 na něj byly vydány dva demoliční výměry, přestože jeho památková hodnota byla nezpochybnitelná. Tehdejší Středisko státní památkové péče a ochrany přírody Středočeského kraje s demolicí nesouhlasilo a chtělo objekt mlýna zachránit. [2]
1949 Používaný

Od r. 1939 až do znárodnění v r. 1949 vlastnil Květnický mlýn Adolf Krýsa. [1]
1949 Prázdný

Po roce 1949 mlýn přestal sloužit svému původnímu účelu, byl opuštěn a rychle chátral. [1]
1930 Stavební úpravy

R. 1930 koupil mlýn Jiří Hajnovský, který nechal podle návrhu nového strojního zařízení instalovat válcové stolice od firmy Machan a spol. Pardubice. Ke stejnému roku je uváděno mlýnské kolo na svrchní vodu o hltnosti 0,123 m3/s, spádu 5,2 m a výkonu 5,5 HP. Později bylo nahrazeno turbínou. [1]
1886 Používaný

Tři vybraná místa ve mlýně byla r. 1886 osazena tzv. normálním znamením v podobě železné skoby opatřené písmeny J. R. (Josef Ryba) a rokem 1885. Normální znamení neboli cejch je vodní značka, od které se odměřovaly výškové míry ve mlýně, zejména úroveň hladiny, po kterou může mlynář nadržovat vodu. [1]
1858 Používaný

V r. 1858 byl výkupem převeden na mlynáře místní rybník, který měl od té doby povinnost se na své výlohy starat o veškeré zařízení mlýna a splav. [1]
1809 Stavební úpravy

V l. 1800-1809 se majitelé mlýna často střídali, až jej r. 1809 koupili manželé Rybovi, jejichž rod vlastnil mlýn až do r. 1890. Za nich došlo někdy v pol. 19. stol. k zásadní přestavbě mlýna, jak dokládá dodatečné zakreslení změněného stavu do indikační skici z r. 1840. [1]
1793 Používaný

Když se Josef Kotaška oženil s Kateřinou Rejpalovou, nechal jí zapsat polovinu mlýna a podle poslední vůle jej v případě bezdětného manželství měla převzít. R. 1781 Kateřina Kotašková mlýn skutečně přejala a samostatně zde hospodařila až do r. 1793, kdy mlýn za 2500 zlatých koupil Václav Rejpal. Zda byl s Kateřinou v nějakém příbuzenském vtahu, není známo. [1]
1761 Používaný

Matyáš Kotaška zemřel, mlýn zdědil syn Josef Kotaška, vdově Anně byl vyhrazen výminek. Budova odhadnuta na 1600 zl., vnitřní vybavení na 2010 zl. 57 kr. Nový majitel měl vyplatit podíly mladšímu bratru Matějovi a potomkům jakési Alžběty Pošívalové, stále nebyly doplaceny podíly Terezii Bladské a jejímu bratru Josefovi. Krom toho se na mlýn vázaly nové dluhy, takže celková výše zadlužení činila 1642 zl. (Veškeré dluhy byly splaceny k roku 1778.) [1]
1752 Používaný

Václav Bludský (Bladský) prodal mlýn Matyáši Kotaškovi [1]
1745 Používaný

Majitelka panství Marie Terezie, vévodkyně savojská, prodala mlýn se dvěma koly Václavu Bludskému a jeho ženě za 1500 zl., které měli splácet po dobu 9 let, kromě obvyklých poddanských povinností měl držitel mlýna udržovat potok a jeho břehy čisté. [1]
1558 Vznik

1558 od Jaroslava ze Smiřic, majitele panství Škvorec odkoupili Květnici bratři Matyáš a Burian Pechancovi z Kralovic, ve smlouvě kromě pustého zámku a pustého poplužního dvora zmíněn mlýn, při němž leží dvůr a štěpnice. Ve mlýně původně hospodařil mlynář Jan, který však byl v roce 1558 již po smrti a zbyli po něm sirotci Vítek, Jan a Anna.

Články

17. února 2018
Sochař s rodinou vrátil zdevastovanému mlýnu v Květnici podobu selského baroka | Region
[3]

Knihy

Externí galerie (foto / video)

Odkazy

FB

Majitelé nemovitosti

Mapa

Autor karty Rendy aktualizováno: 18. září 2022

Diskuze Přidat komentář

K tomuto objektu neexistují žádné komentáře.