Schindlerova továrna (Vitka)

TISK DOPLNIT KARTU
Objekt
Spotřební
Stav: Prázdný
Adresa mapa
Brněnec 23
56904 Brněnec, Moravská Chrastová
Svitavy
49° 37' 36.4'', 16° 31' 24.2''
Osoby spjaté s nemovitostí
Majitel: Nadační fond Archa - rodiny Löw-Beer a Oskara Schindlera, (katastr)
Architekt: neznámý nebo nevyplněný

Doplňující informace

Jádrem hodnoty souboru budov bývalé Löw-Beerovy textilní továrny je hmotné svědectví koncentračního tábora Gross-Rosen-Brünlitz ze 40. let 20. století, jejichž hlavním nositelem jsou budovy kolem shromažďovacího prostoru se vstupní branou.Soubor budov je zlomkem z rozsáhlého areálu bývalé textilní továrny Löw - Beerů v Brněnci, výběrem který má nejpřímější historickou spojitost s pobočkou koncentračního tábora Gross. Rosen v Brněnci, který se nacházel v severní části areálu ve 40. letech 20. století. Hlavními nositeli hmotného svědectví bývalého koncentračního tábora zároveň jádrem hodnoty areálu jsou tři dochované objekty: budova čp.23 (laboratoře, budova č.e.5 (posukovaná přádelna a sklad chemikálií, domek čp.29 ( sklad , kancelář) a vstupní brána. Budovy obklopují ze tří stran prostor shromaždiště tábora. [6]

Časová osa

6/2019 Továrna v Brněnci na Svitavsku, kterou proslavil oscarový film Stevena Spielberga Schindlerův seznam, se v příštích letech změní na památník s názvem Archa. Jeho výstavbu bude spolufinancovat i režisérova nadace, ale hlavně rodina Löw-Beerů, která továrnu vlastnila před válkou. [26] První část areálu by se měla návštěvníkům zpřístupnit v roce 2021. [25]
2019 Prázdný

Areál má nového majitele. Je jím 50letý Švýcar Daniel Low Beer, vnuk posledního židovského ředitele fabriky, který před nacisty prchnul v roce 1938. Symbolicky se tahle rodina vrací po 80 letech znovu do Brněnce. Má tady vzniknout muzeum holocaustu, které se bude věnovat i osudu lidí zachráněných Schindlerem. V následujících měsících budou podle majitele architekti pracovat na projektech a plánech. Prioritou je uklizení nepořádku, záchrana zdi a také likvidace náletových dřevin. První část areálu by se měla návštěvníkům zpřístupnit v roce 2021.
3/2017 Nadační fond Šoa a památníku Oskara Schindlera by rád ke stávajícím objektům připojil i budovu nádraží, která nezadržitelně chátrá. Na bývalé nádraží. České dráhy si nechaly udělat odhad, který stanovil cenu budovy na 750 tisíc korun, nadačnímu fondu se cena chátrající a nevyužívané budovy zdá nepřiměřená. [24]

11/2016 Památkově chráněno od 3. 11. 2016. [6] Nadační fond Šoa a Oskara Schindlera podal žádost ministru kultury Danielu Hermanovi, aby koncentrační tábor v Brněnci vláda prohlásila za národní kulturní památku. [10]
9/2016 V areálu bývalého koncentračního tábora v Brněnci na Svitavsku se plánuje světová předpremiéra opery o manželích Schindlerových pod názvem Frau Schindler. Její autor, americký skladatel Thomas Morse tak chce podpořit záchranu tohoto místa. Titulní roli Emilie Schindlerové ztvární jihlavská rodačka, mezzosopranistka Kateřina Hebelková. [11]
2/2016 K záchraně

Areál v únoru 2016 získala v dražbě za 3,4 milionu korun společnost Česká pozemková z Liberce. [9]
2016 Nadační fond Šoa a památníku Oskara Schindlera podali na podzim na ministerstvo kultury návrh na zařazení bývalého nádraží, kam přijížděly židovské transporty, mezi kulturní památky. Fond se snaží o odkoupení a záchranu chátrající nevyužívané budovy bývalého nádraží. [24]
2016 V roce 2016 založil český spisovatel Jaroslav Novák Večerníček Nadační fond Památník Šoa a Oskara Schindlera na záchranu chátrajícího koncentračního tábora a fabriky Oskara Schindlera v Brněnci v České republice. Fond chce vybudovat památník šoa a manželů Oskara a Emilie Schindlerových na místě bývalého koncentračního tábora v Brněnci a s ním souvisejících objektů v Březové nad Svitavou. [3]
2016 Prázdný

V roce 2016 zapsalo ministerstvo kultury části areálu (ovšem bez architektonicky nejcennější Bauerovy přádelny) na seznam kulturních památek. Na místě by měl být vybudován památník holocaustu. [1] [4] Rozhodnutí převzal předseda správní rady Nadačního fondu Památníku Šoa a Oskara Schindlera Jaroslav Novák. „V návaznosti na prohlášení kulturní památkou budeme podávat na ministerstvo žádost o zařazení mezi národní kulturní památky. [7] [8] [9] [10]
2015 Prázdný

Devastovaný, neudržovaný soubor staveb, nezajištěný proti vniku nežádoucích osob. Oproti stavu v r. 2011 došlo k výraznému zhoršení, vyrabování zejména kovových součástí a elektrorozvodů. [6] Po letech nečinnosti a průtahů první část sanace. Z areálu bývalé společnosti Vitka Textiles v Brněnci na Svitavsku zmizely povalující se barely a nádoby s chemikáliemi. [18]
3/2012 Tovární haly v Brněnci na Svitavsku, v nichž Oskar Schindler na konci druhé světové války zachránil přes tisíc Židů před smrtí v koncentračních táborech, se bourají. Ministerstvo kultury už zahájilo příslušné řízení, v němž má být továrna v Brněnci prohlášena za památku. To však může trvat několik měsíců. Majitel, společnost Blue Fields, však rozsáhlé demolice nyní pozastavil. Údajně jsou v areálu nebezpečné chemické látky.[21]
5/2011 Prázdný

V květnu roku 2011 proběhla neprofesionální a nedokončená demolice nejstaršího šedového sálu tkalcovny a etážových budov. [1]
2011 Prázdný

V roce 2011 skončila Vitka Textiles vlastněná firmou Bustrex v konkursu, výroba byla zastavena. [9]
2009 Knihovníci v australském Sydney objevili třináctistránkový seznam Oskara Schindlera se jmény Židů, které zachránil před koncentračním táborem. Jde o průklepovou kopii originálu, kterou dostal spisovatel Thomas Keneally od jednoho ze zachráněných. V roce 1982 podle ní napsal román a Schindlera proslavil. [20]
2004 Prázdný

Poté, co se Vitka dostala v roce 2004 do insolvence, areál koupila firma Bustrex a přejmenovala na Vitka Textiles. [9] Po zániku Vitky roku 2004 následovalo chátrání areálu. [1]
2002 Třetinu areálu vlastní obec Brněnec, která se, podle vyjádření starosty Blahoslava Kašpara, spolupráci s nadací nebrání. „O záchranu areálu a jeho využití usilujeme už od roku 2002. [7] [8]
10/2001 Emilie Schindlerová, vdova po známém zachránci stovek Židů, továrníkovi Oskaru Schindlerovi, zemřela v nemocnici v brandenburgském Strausbergu u Berlína ve věku 94 let. [19]
1991 Používaný

Stejný sortiment produkovala i firma Vitka po privatizaci v roce 1991. [1]
1989 Po roce 1989 vznikla akciová společnost VITKA Brněnec a.s. Textilní výroba byla ukončena. [6]
10/1974 Schindler umřel neznámý a chudý 9. října 1974 ve věku 66 let v Hildesheimu v Německu. [3] Svět se o jeho činech dozvěděl až později. Veřejného uznání a slávy se mu dostalo právě až po publikování Keneallyho knihy a zejména díky filmu Stevena Spielberga.[20]

1967 V roce 1967 byl památníkem holocaustu Yad Vashem v Jeruzalémě prohlášen Oskar Schindler "Spravedlivým mezi národy", získal i řadu dalších mezinárodních ocenění. [6]
1959 V rekonstrukci

Po několika reorganizacích továrna roku 1959 připadla n. p. Vlněna jako závod 03, který v šedesátých letech provedl kompletní modernizaci a vyráběl nábytkové tkaniny a autopotahy. [1]
1949 V roce 1949 byla zřízena v.o.s. Elisenthaler Tuch- und Hutfabriken Brüder Hoffmann, která pokračovala ve výrobě firmy A. a J. Löw-Beera. Část továrního objektu byla pronajata zbrojařským podnikům – Sudetia, Schindler a MEWA Metallwaren G.m.b.H. [6]
1948 Po osvobození byla ve firmě A. a J. Löw-Beer zavedena národní zpráva, v roce 1948 byla továrna hned v první znárodněna. [6]
5/1945 Večer 8. května 1945 pronesl Schindler ke shromážděným Židům krátkou řeč a po půlnoci opustil tábor. Skupina vězňů organizovala Schindlerův útěk, vyhotovili průvodní list, který měl v případě Schindlerova zajetí dosvědčit jeho aktivity, které vedly k záchraně Židů. Vězni mu darovali zlatý prsten. Předtím odjezdem vybavil každého vězně několika metry vlněné látky a vodkou. [17] 9.května 1945 byl Brněnec osvobozen Rudou armádou, Schindler odjel do Německa, posléze do Argentiny a neúspěšně se pokoušel podnikat. Tábor v Brněnci byl definitivně rozpuštěn 25.května 1945 repatriační komisí. [6]
2/1945 V únoru se do tábora dostalo 6 židovských vězňů z Lanškrouna zajatých gestapem a několik jednotlivých uprchlíků. V březnu do tábora dorazil další transport 30 vězňů z původního desetitisícového transportu ustupujícího z Osvětimi před ruskou frontou. [6]
1/1945 V lednu 1945 v Brněnci skončil tragický transport z tábora Golleschau určený pro továrnu Barthel&Co, která jej nepřijala a hrozilo, že téměř 100 vězňů ve vagónech umrzne. Z této skupiny přežilo 70 lidí. [6]
1945 Používaný

Po osvobození v květnu 1945 se začali zachránění Židé vracet do svých domovů. V r. 1945 byla továrna znárodněna a byla obnovena textilní produkce. Textilní továrna proslula výrobou přikrývek, pletacích přízí, dekoračních a potahových textilií, autopotahů a geotextilií. Byly známé nejen v Čechách, ale i daleko za hranicemi. [1] [2]
11/1944 V listopadu 1944 již bylo v Brněnci celkem 985 vězňů. V táboře neplánovaně skončily další skupiny a jednotlivci. [6]
10/1944 Dramatický transport 300 žen a dětí v říjnu 1944, který místo v Brněnci skončil v Osvětimi - Birkenau. Po Schindlerově intervenci o měsíc později tábor opustili. [6]
1944 Schindler zahájil přesun své krakowské továrny před blížící se Rudou armádou v srpnu 1944, včetně vězňů, které zaměstnával. V říjnu zahájil přesun asi 700 mužů z tábora v Plašově do pobočky tábora Gross Rosen v Brněnci, která byla zřízena někdy počátkem roku 1944. Jeho součástí byly čtyři dosud existující budovy, tábor byl obehnán dalším pásmem plotů. Ke koncentračnímu táboru patřil ještě pozemek za řekou, kde byl nejprve lazaret, poté ubytovna dozorců. Probíhala další výstavba v areálu - především sociální zařízení pro koncentrační tábor a úpravy výrobních prostor. [6]
1944 Používaný

Koncem druhé světové války vznikl v továrně koncentrační tábor a pobočka AL (ArbeitsLager) Gross-Rosen pod vedením Oskara Schindlera - odtud název Schindlerova fabrika. Probíhala tu hlavně zbrojní výroba, karosářské práce pro Wehrmacht apod. Z různých lágrů přijížděly do Brněnce transporty s vězni. Oskar Schindler tu tak před jistou smrtí zachránil přes tisíc Židů. [1]
1940 Používaný

V roce 1940 podnik koupili bratři Hoffmannové z Vídně. Textilní výroba pomalu ustupovala. Většina strojů zaplnila stodoly v okolí. Vlněné látky se ve fabrice vyráběly už jen omezeně. Ostatní budovy byly postupně využity pro zbrojní výrobu. [1]
1938 V roce 1938 byl Brněnec oproti očekávání Löw-Beerů připojen k Německé říši, majitelé uprchli do zahraničí. Po okupaci byly závody odtrženy, brněnský závod přešel pod nucenou zprávu, Brněnecký byl arizován firmou Bří Hoffmannové. [6] Poslední židovský ředitel fabriky před nacisty uprchnul do Švýcarska (dnes se fabriku snaží zachránit jeho vnuk). [25]
1934 Používaný

Následky hospodářské krize podnik vyrovnal koncentrací výroby – roku 1934 přestěhoval brněnskou pobočku do Brněnce. [1]
1929 V roce 1929 bylo sídlo přeneseno do Brna, v roce 1931 byl zřízen odštěpný závod v Berlíně, v roce 1932 v německé Chotěbuzi. Sesterské firmy fungovaly v Curychu, Paříži a Amsterdamu, další menší závody firma vlastnila ve Francii a Německu. Majitelé firmy tehdy byli Valter, August, Herbert a Jiří Löw-Beerovi. [6]
1918 Používaný

V meziválečném období se modernizace týkala především strojového parku. [1]
1909 V roce 1909 byla postavena nová přádelna. [6]
1909 V rekonstrukci

Poslední velkou stavební investicí byla přádelna česané příze u horní továrny (parcela 272, č. e. 6). Železobetonový velkorozponový šedový sál na půdoryse 160 × 50 metrů pro 11 000 vřeten navrhl roku 1909 průmyslový architekt Bruno Bauer a provedla firma Pittel & Brusewetter. [1]
1902 V roce 1902 do základů vyhořela továrna č.15. Objekt byl znovu postaven a rozšířen, s velkou halou tkalcovny (zbořena). [6]
1897 V rekonstrukci

Do roku 1897 stála čtveřice propojených čtyř a pětipodlažních budov, obrácených štíty ke Chrastové, a také budova pro zpracování plsti, základ tzv. horní továrny v Brněnci. Dohromady v nich pracovalo 1 500 lidí, parní stroje o výkonu 650 HP poháněly 275 stavů a 10 000 vřeten. Současně podnik vybudoval kolonii dělnických dvojdomků v Moravské Chrastové v Mariánském údolí čp. 54–57, 62, 63, 65–72. Jen o něco později vzniknul velký šedový sál tkalcovny jižně od továrny, na parcele 228/2 u čp. 30. [1]
1892 Používaný

Již roku 1892 se firma stala státním dodavatelem sukna, což zajistilo stálý odbyt především během světové války, kromě látky na uniformy vyráběla také pánské oblekovky a dámské šatovky. [1]
1877 Používaný

Roku 1877 zakoupila firma tkalcovnu na Starém Brně (Hybešova ulice čp. 226), roku 1880 také někdější papírnu v Rozhraní a postupně budovala také hlavní areál v Eliščině údolí. [1]
1871 V roce 1871 Löw-Beerovi kupují sousední přádelnu na místě bývalé valchy. [6]
1862 Používaný

V roce 1862 již k č.17 náleží tyto objekty: hlavní tříposchoďová budova s obytnou částí na čelní straně a s místnostmi vzadu, tříposchoďová sušírna, strojovna a kotelna za hlavní budovou, vedlejší budova s kovárnou, dvěma byty a dvěma kolnami, konírna a skladiště severně. V roce 1863 dostal Izák Löw-Beer povolení ke stavbě úpravny a valchy. [6]
1855 V roce 1855 synové zakladatelů v čele s Izákem Löw-Beerem nově zakoupenou papírnu přestavěli na přádelnu mykané příze a jednopatrovou budovu o další patro zvýšili. [6]
1853 Vznik

Bratři Aron a Jakob Löw­Beerové pocházeli z Boskovic a obchodovali s vlnou a přízí. Jakobův syn Isaac (1811–1898) roku 1853 zakoupil v Eliščině údolí někdejší papíru a vybudoval zde přádelnu, barevnu, a roku 1861 i tkalcovnu vlny, čímž položil základ podniku, jehož majiteli byli postupně synové a vnuci obou bratrů Löw-­Beerů a který od roku 1883 až do své smrti vedl především Arnold Löw­Beer (1852–1922), stavebník vily čp. 14 jižně nad továrnou. [1]

Články

16. června 2019
Rozpadlá továrna, ve které Schindler za války ochránil přes tisíc Židů, se změní na památník — ČT24 — Česká televize
[26]
5. ledna 2019
Schindlerova továrna v Brněnci chátrá. Nový majitel už má plán - tn.cz
[27]
5. ledna 2019
Schindlerova továrna v Brněnci chátrá. Nový majitel už má plán - tn.cz
[25]
26. října 2018
Pravnuk předválečného majitele chce v „Schindlerově“ továrně budovat muzeum
29. květen 2018
V dalekém Mexiku má stát replika Schindlerova brněneckého koncentráku - Deník.cz
5. března 2017
Schindlerova továrna je blíže k vybudování památníku - Svitavský deník
[24]
25. ledna 2017
Opera Frau Schindler poprvé v Brněnci? - Svitavský deník
[14]
21. října 2016
Opuštěný tábor Oskara Schindlera v Brněnci se stane kulturní památkou - iDNES.cz
[10]
20. října 2016
Schindlerova továrna prohlášena kulturní památkou - Svitavský deník
[8]
20. října 2016
Schindlerova továrna prohlášena kulturní památkou - Deník.cz
[7]
20. října 2016
Schindlerova továrna je kulturní památkou — ČT24 — Česká televize
[5]
20. října 2016
Koncentrační tábor známý ze Schindlerova seznamu se stane kulturní památkou | Domov | Lidovky.cz
[9]
7. září 2016
Opera on Schindler to be staged in Brněnec | Prague Monitor
[16]
7. září 2016
V ruinách továrny v Brněnci bude předpremiéra opery o Schindlerových - iDNES.cz
[11]
6. září 2016
Manželé Schindlerovi opět v Brněnci. Předpremiéra opery v bývalém koncentráku | Týden.cz
[13]
6. září 2016
Vzniku památníku holokaustu na Svitavsku má napomoci opera. Frau Schindler by se v Brněnci měla hrát vůbec poprvé | OperaPlus
[12]
27. srpna 2016
Politici chtějí podpořit koncentrák jako turistickou lokalitu - iDNES.cz
11. srpna 2016
Z bývalé Schindlerovy továrny by mohl být památník holocaustu — ČT24 — Česká televize
[4]
16. února 2016
Areál v Brněnci, kde bývala Schindlerova továrna, mění majitele
14. ledna 2016
"Vitka jednou může živit celý region" l
9. prosince 2015
Po letech mizí nebezpečné jedy ze Schindlerovy továrny - iDNES.cz
[18]
2. června 2015
Kraj žádá miliony na jedy. Rizikové odpady z Boru a Brněnce tak snad zmizí - iDNES.cz
[22]
18. dubna 2015
Hochštapler i zachránce. Byl to náš Bůh, vzpomínají na Schindlera - iDNES.cz
[17]
4. února 2015
Ministr slíbil peníze na odstranění jedů ze Schindlerovy továrny - iDNES.cz
[23]
20. června 2013
Schindlerův seznam je k mání v dražbě. Vyvolávací cena: 60 milionů - iDNES.cz
14. ledna 2013
Zemřel Leon Leyson, nejmladší zachráněný ze Schindlerova seznamu - iDNES.cz
5. března 2012
Továrna, kde Schindler zachránil židy, se bourá. Mohla být památkou - iDNES.cz
[21]
10. června 2011
V Německu zemřel muž, jenž Schindlerovi dodal seznam židů k záchraně - iDNES.cz
7. června 2011
V Brněnci možná bude opět stát nacistický lágr Oskara Schindlera - iDNES.cz
31. květen 2011
OBRAZEM: Osud Vitky v Brněnci je zpečetěn
23. března 2010
Neznámý majitel prodává za 41 milionů jeden ze čtyř Schindlerových seznamů - iDNES.cz
7. květen 2009
Vitka dluží zaměstnancům výplaty za dva měsíce
5. dubna 2009
Knihovníci v Austrálii našli Schindlerův seznam zachráněných židů - iDNES.cz
[20]
8. října 2001
Zemřela vdova po Oskaru Schindlerovi - iDNES.cz
[19]

Knihy

Externí galerie (foto / video)

31. července 2019
Oskar Schindler - Album on Imgur
6. března 2019
Továrna Oskara Schindlera Brněnec -Alik Holasová
5. března 2019
Vitka Brněnec -Alik Holasová
6. března 2016
Anna Libichová
5. března 2016
Anna Libichová
28. dubna 2014
Opuštěné stavby
1. srpna 2012
Zbytky z Vitky / Textilka Vitka Brněnec (Schindlerova fabrika)

Odkazy

Příspěvky na Facebook stránce "Prázdné domy"

Majitelé nemovitosti

18. června 2019
Nadační fond Archa - rodiny Löw-Beer a Oskara Schindlera,
26. srpna 2017
České zemědělství s.r.o.,
23. července 2017
BLUE FIELDS s.r.o.
1. ledna 1944
Schindler Oskar
profil

Mapa

Autor karty Rendy (Radomír Kočí) Spoluautoři: pe.zeman, Spirala, postdrive aktualizováno: 18. června 2019

Diskuze Přidat komentář

K tomuto objektu neexistují žádné komentáře.