Zámek Encovany

2017 Na prodej

K roku 2017 je nabízen za 11,4 milionu.[1]

2014 Na prodej

Od roku 2014 byl zámek na prodej s vyvolávací cenou 11,9 miliónů korun. [1]

2013 V roce 2013 byla dokončena kompletní rekonstrukce střechy. [1]

2000 Stavební úpravy

Po roce 2000 bylo do oprav zámku investováno více než deset miliónů korun.[1]

1989 Prázdný

Po roce 1989 zámek chátral.

1923 Lobkovičtí úředníci zde bydleli až do roku 1923. Potom zámek sloužil, mimo jiné, také jako depozitář Zemědělského muzea v Praze.[1]

1631 Ladislav Zejdlic ze Šenfeldu majetek krátce ovládl v roce 1631 při saském vpádu do Čech, ale později musel odejít do Pirny, kde roku 1632 zemřel. [1]

1623 Během českého stavovského povstání se Ladislav Zejdlic ze Šenfeldu přidal na stranu českých stavů, za což neušel císařskému trestu. Jeho majetek byl po bitvě na Bílé hoře v roce 1623 zkonfiskován. Zámek byl, poté co jej kněžna Polyxena Lobkowiczová z Pernštejna již v roce 1623 řádně zakoupila, připojen k lobkovickému roudnickému panství. Na zámku pak sídlily místní panské úřady.[1]

1602 Rudolf Zejdlic ze Šenfeldu zemřel v roce 1602 a panství získal sňatkem s vdovou Ludmilou, rozenou Vratislavovou z Mitrovic, zemský sudí Ladislav Zejdlic ze Šenfeldu. [1]

1589 Osvald zemřel roku 1589 a o několik týdnů později ho následovala jeho manželka Lukrecie z Wittennu. Manželé byli pohřbeni v hrušovanském kostele Narození Panny Marie a správy panství se ujal jediný syn Rudolf Zejdlic ze Šenfeldu.[1]

1563 Stavební úpravy

Noví majitelé na místě staré tvrze zahájili stavbu renesančního zámku, která proběhla v letech 1563–1602, nebo již v první polovině šestnáctého století.[1]

1543 Zástavním majitelem se od roku 1543 stal místokancléř Českého království Osvald Zejdlic ze Šenfeldu, který o dvacet let později klášteru vyplatil 8750 kop grošů, a vytvořil tak samostatné panství. [1]

1533 V postě roku 1533 strahovský opat Jan při vizitaci zjistil takový pokles kázně, že po marných pokusech zavést opět disciplínu požádal tepelský opat, bezprostřední nadřízený chotěšovského konventu, přímo krále o zakročení. Po ukončení vyšetřování nařídil král Ferdinand I. Encovany roku 1543 zastavit a roku 1563 prodat. Tak zanikl majetek chotěšovského kláštera na území litoměřické diecéze.[1]

1511 V Encovanech vzniklo po roce 1511 letní sídlo chotěšovských premonstrátek. [1]

1508 První písemná zmínka o zdejší tvrzi pochází až z roku 1508.[1]

1335 Vznik

Encovany od roku 1335 patřily chotěšovskému klášteru, který byl jejich majitelem až do roku 1563, ale po většinu doby se nacházely v zástavním držení různých šlechticů. Gotická tvrz zde vznikla snad již roku 1335 nebo až na přelomu čtrnáctého a patnáctého století. [1]