Areál bývalého pivovaru byl tvořen několika nesourodými stavebními celky. Jádro tvořil původní objekt sladovny čp. 142 od pražského stavitele Jiráska. Sladovní blok završoval hvozd, s nímž těsně souvisela původní varna. Ta, ale již v novém provedení (1969–1975), vytvářela spolu s pivovarským komínem druhotnou dominantu areálu. Samostatnými objekty byly chladné hospodářství se spilkou a sklepy čp. 152, které doplňovala novorenesanční správní budova a rovněž strojovna s kotelnou čp. 246. Objekty zaniklého podniku byly od konce roku 1999 prázdné a bez využití. [3] Vzpomínky - Na dlouhá léta strávená v karlovarském pivovaru v Rybářích rád vzpomíná Václav Vejvoda z Karlových Varů - Rybář. Ten zde pracoval jako obsluha a údržbář chlazení a topení. "Škoda, že plzeňský pivovar provoz v Karlových Varech zavřel. Měl jsem solidní práci a hlavně jsem to měl do pivovaru pár metrů. Do dnešního dne jsem se nedozvěděl ten správný důvod, proč zde výroba oblíbeného piva Karel skončila. Majitelé neuvedli žádné podstatné argumenty," řekl v říjnu 2004 muž, který piva nikdy moc nevypil, ale chutnalo mu. "Štamgasti si Karla jedenáctku velice pochvalovali. Kromě Karla se pil i dvanáctistupňový Dukát a ke konci jsme zde zkoušeli vyrábět i kvasnicové pivo. To se ovšem moc neujalo, protože se muselo rychle spotřebovat," pokračoval Vejvoda. Na výrobu desetistupňového piva nesoucího název Primus moc dobré vzpomínky nemá. "Říkali jsme Primus humus." "Škoda jen sládků a dalších odborníků. Ti přišli o práci a v oboru zůstat nemohli," dodal. Použitá lit.: Otto Rykl: Pivovar Karlovy Vary 1879 - 1979, pamětní spis vydaný ke stému výročí založení pivovaru Karlovy Vary
11/2019
Zaniklý
Město Karlovy Vary ladí společně s investorem podobu zcela nové obytné čtvrti, která vyroste na místě bývalého pivovaru v Rybářích. Takzvané Nové centrum Rybáře nabídne byty i domy s výhledem na řeku i prostory pro podnikatele. Ještě předtím ale půjde k zemi bývalý objekt pivovaru. Autoři projektu dostali pro tento krok zelenou od všech zainteresovaných orgánů včetně památkářů.
[9]
8/2019
Prázdný
Pokud bude vše, jak si investor a projektanti představují, na konci příštího roku by se mohlo začít stavět. „Záměrem investora je tento „brownfield“ přeměnit na nové městské centrum, tak se také první etapa celého záměru bude jmenovat. Investor si vloni nechal zpracovat koncepty možného urbanistického řešení od několika architektonických ateliérů, ze kterých vybral ateliér CONSEQUENCE FORMA,“ informoval Miroslav Příkop za společnost AF Company.
[8]
7/2019
Prázdný
2. července 2019 hořelo v bývalém areálu karlovarského pivovaru, který zeje prázdnotou po privatizaci více než 20 let. Pivovar několikrát změnil své majitele a dnes je cílem pro lidi bez domova. Nový majitel zde chce celý areál zrekonstruovat a vše začlenit do bytové výstavby s občanskou vybaveností. (Karlovarské listy - https://karlovarskelisty.cz/2019/07/v-rybarich-horelo-v-byvalem-pivovaru/)
6/2018
Aktuálním majitelem je společnost AF Company, za níž stojí podnikatel Alisher Kasymov. „A to je člověk, za kterým je v Karlových Varech namísto slibů vidět konkrétní výsledky,“ poukázal náměstek Jiří Klsák na fakt, že mezi projekty, které podnikatel dotáhl do zdárného konce, patří vybudování mezinárodní školy v Toscaně, úpravy areálu Gejzírparku či nynější rekonstrukce Poštovního dvora.
2018
Prázdný
V roce 1999 byla výroba piva ukončena, do roku 2016 areál chátral a potom jeho současný majitel přistoupil k demolici. Nyní je v území plánovaná výstavba bytových domů, jejichž charakter by měl přispět k zacelení potrhané struktury města. (Kancelář architektury města Karlovy Vary - https://www.kamkv.cz/pivovar-rybare)
2005
Prázdný
V letech 2005 - 2016 bývalý areál pivovaru několikrát mění majitele a ti přicházejí s nejrůznějšími vizemi, co by zde mělo stát. Sklady, byty, aquapark atd. Na areál je vydán demoliční výměr a podle nejnovějších satelitních snímků už je většina budov srovnána se zemí, zůstává pouze administrativní vila. Jestli i ta bude zdemolována zatím nevíme.
2004
Na podzim se opět Prazdroj pokoušel uzavřený areál prodat. Prazdroji se podařilo po dlouhé době prodat areál bývalého pivovaru v Karlových Varech. Novým majitelem se stala od prosince 2004 karlovarská společnost Upmann style, která plánovala ve tříhektarovém areálu prozatím zřídit sklady a obchodní prostory. Za jakou cenu se podařilo pivařům z Plzně pivovar prodat, obě strany tajily.
3/2002
Prázdný
Pět českých subjektů se vážně v březnu zajímalo o koupi nemovitostí ve tříhektarovém areálu pivovaru. Uvedl to jednatel pražské realitní společnosti Privilegium Pavel Kvita, který v zastoupení Plzeňského Prazdroje pivovar prodávala. Prazdroj má jasnou představu o ceně, kterou chce získat. Ta se pohybuje v řádu několika desítek milionů korun. Nový nabyvatel neměl podle Pompa v kupní smlouvě původně uvažovanou podmínku, že nesmí v areálu vařit pivo.
2002
Prázdný
Nikdo ze zájemců o pronájem areálu bývalého karlovarského pivovaru neučinil společnosti Plzeňský Prazdroj dost zajímavou finanční a podnikatelskou nabídku, a tak opuštěný objekt zůstává stále jen místem duchů z minulosti.
2001
Prázdný
Koncem listopadu měl být znám nový majitel pivovaru. Areál ve čtvrti Rybáře prodával Prazdroj, který v něm před třemi lety zrušil výrobu. "V současné době nabídky všech zájemců vyhodnocujeme, následovat budou konkrétní obchodní jednání," uvedl 12.11.2001 tiskový mluvčí Prazdroje Jaroslav Pomp. Jak dále řekl, technické zařízení karlovarského pivovaru, kde se vařila piva značek Karel a Primus, bylo z větší části demontováno a po částech rozprodáno. Komerční využití areálu bývalého pivovaru podporuje i karlovarská radnice.
[6]
11/1999
Prázdný
Plzeňskému Prazdroji se za tři měsíce (9/1999 - 11/1999) nepodařilo prodat regionální pivovar v Karlových Varech. Proto zde na konci listopadu ukončil výrobu piva Primus a veškerou jeho produkci přesunul do Plzně. Pivovar byl zakonzervován. Vedení Prazdroje od září 1999 prohlašovalo, že bude mít přednost zájemce, který zaměstná zdejších 43 pracovníků, ale vzhledem k tomu, že se kupec nenašel, zaměstnance pivovar propustil. Pivovar byl od září 1999 k prodeji, od listopadu 1999 uzavřen.
[6]
9/1999
Používaný
Přestože pivovar prošel po roce 1989 rekonstrukcí a modernizací, vedení Plzeňského Prazdroje, a.s. jeho provoz ukončilo. [3] Poslední várka byla uvařena 17. září 1999. [5]
1998
Používaný
Kromě 11% piva Karel se zde vařil 10% Primus a Pšeničné pivo Gambrinus. V červnu 1998 sdělil mluvčí Plzeňského Prazdroje, a.s., Jaroslav Pomp: "Karlovarský pivovar si ponecháme, již dnes totiž převážnou část jeho kapacit využíváme k vaření plzeňských piv, zejména značky Primus".
[6]
1997
Používaný
V roce 1998 výstav piva činil 311 125 hektolitrů piva. [7]
1995
Používaný
Po dalších modernizacích se výstav stále zvyšoval a v 90.letech 20.století se pohyboval kolem 250 000 hl. Výroba piva Starovar a Valdštejn byla z uzavřeného pivovaru Cheb převedena začátkem roku 1995 včetně vrchního sládka do pivovaru v Karlových Varech.
[6] Stále byl součástí firmy Plzeňský Prazdroj, a.s.
1984
Používaný
Za rok 1984 bylo vystaveno 242 121 hektolitrů piva. [5]
1980
Používaný
V roce 1980 opět dochází k přejmenování n.p. na Západočeské pivovary, koncernový podnik, Plzeň. Poprvé je překročena hranice výstavu 200 000 hl - konkrétně 222 270 hektolitrů piva. [5]
1975
Používaný
Byla zakončena výstavba plynové regulační stanice a nové plynové kotelny, která nahradila starý kotel na tuhá paliva. V květnu je uvedena nová varna včetně celého energetického komplexu do zkušebního provozu. V dalších letech byla rekonstrukce zaměřena na ostatní pomocné provozy a jejich strojní vybavení. Mimo tento program bylo rozšířeno bytové hospodářství v rámci sdružené bytové výstavby a zřízení nové podnikové prodejny piva. S návazností na to byla postavena i nová autodílna. Dále došlo k výměně dřevěných transportních sudů za hliníkové.
[1]
1974
Používaný
Pivo Karel dosáhlo 35% ročního výstavu. Pro oblíbenost a úspěšnost prodeje byl tento nový druh piva - jedenáctka - zaveden do výroby i v jiných pivovarech po celé republice.
[1]
1972
Stavební úpravy
V roce 1972 byla provedena výměna stáčecí linky na lahvovně za novou o výkonu 15 000 lahví za hodinu. V témže roce jsou vyměněny chladicí štoky a postavena nová budova trafostanice včetně vybavení. V roce 1973 dochází k instalaci nových sprchových kondenzátorů a zásobníků na cirkulaci chladicí vody. Je provedena výměna myčky transportních sudů a doplněny přetlačné tanky ke zvýšení kapacity zásob piva pro stáčení.
[1]
1969
Stavební úpravy
Od roku 1969 se započalo s rekonstrukcí pivovaru a do konce roku bylo proinvestováno více jak 33 mil. korun. V roce 1969 byla zahájena výstavba nové varny a od roku 1971 byla prováděna výměna dřevěných ležáckých sudů za ocelové ležácké tanky.
[1]
1966
Používaný
U příležitosti jubilejního XX. Mezinárodního filmového festivalu, byla zahájena výroba 11 % světlého ležáku s názvem Karel. Novinku karlovarského sortimentu spotřebitelé uvítali, posléze se stala stěžejním pivem podniku. Byl dán do prodeje jen v dárkovém balení v časovém omezení jednoho měsíce v objemu 188 hl v lahvích. U zrodu tohoto v budoucnu nejoblíbenějšího piva stál sládek p. Konopásek. V dalším roce bylo prodáno již 1 765 hl a v dalších letech byl „Karel“ zaveden do stálé výroby.
[1]
1964
Používaný
Počátkem 60. let již přestává stáčírna stačit rostoucím požadavkům trhu, proto je sladovna opět uzavřena a po rekonstrukci je v jejích prostorách v roce 1965 spuštěna nová linka na stáčení piva do lahví o kapacitě 7 000 lahví za hodinu. Od té doby byl slad pouze dovážen. Od 1. ledna 1964 dochází k reorganizaci průmyslu. V rámci kraje je vytvořen jeden národní podnik Západočeské pivovary, n.p., Plzeň a všechny závody včetně karlovarského byly do tohoto podniku začleněny. [1, 5]
1960
Používaný
V letech 1960 - 1964 pivovar patří pod Plzeňské pivovary, národní podnik. [5]
1956
Používaný
Poválečné výstavy, které se nejprve pohybovaly na hranici 50 000 hl, se postupně zyvšovaly a v roce 1956 byl docílen dosud nejvyšší výstav - 130 390 hl. Bohužel kvalita piva utrpěla přetěžováním strojního vybavení a zaměstnanců, cílem bylo pouze splnění plánu vystavených hektolitrů. Zásadní rekonstrukce a modernizace byla neustále odkládána.
[6]
1955
Používaný
V letech 1955 - 1960 je pivovar opět začleněn do národního podniku Chebsko-karlovarské pivovary. [5]
1953
Používaný
1. ledna dochází k organizačním změnám pivovarsko- sladařského průmyslu, jsou vytvářeny menší celky. Chebsko-karlovarské pivovary jsou rozděleny na Chebské pivovary, n.p. se závody Cheb, Aš a Chodová Planá, a Karlovarské pivovary, n.p. se závody Karlovy Vary, Loket, Prunéřov a Petrohrad.
[1]
1950
Používaný
V roce 1950 byla svépomocí zaměstnanců vybudována první stáčírna lahvového piva s výkonem 3 000 lahví za hodinu. Do té doby se pivo do lahví stáčelo v cca 12 malých stáčírnách po celém regionu. V témže roce byla opět uvedena do provozu sladovna, která byla od roku 1938 mimo provoz a za války sloužila jako skladiště wehrmachtu.
[1]
1948
Používaný
Po znárodnění v roce 1948 byl pivovar začleněn do podniku Chebsko-karlovarské pivovary, národní podnik.
1945
Používaný
V poválečném období pivovar přechází pod národní správu a přicházejí první čeští dělníci a technici. Valná část budov je poškozena, stroje a zařízení je zastaralé, zásoby surovin a rozpracovaného piva malé. ještě v roce 1945 se začalo se stavbou bednárny a rozšířením umývárny sudů.
[1]
1939
Používaný
Za II. světové války byl zřízen v zadní části pivovaru, v místě pozdější truhlárny, pracovní tábor pro 40 vězňů, kteří byli vykupováni z velkých koncentračních táborů. Tábor byl likvidován koncem roku 1944.
[1]
1925
Používaný
Za sládka Josefa Čejky byla v roce 1925 znovu repasována varna a var zvětšen na 125 hektolitrů. Zároveň došlo k rekonstrukci sladovního hvozdu. [3]
1918
Používaný
Válečná léta 1914 - 1918 znamenala silný pokles odbytu piva. Koncem roku 1918 předává Anton Weber pivovar svým třem synům (Paul, Robert a Siegfried), kteří dnem 1. ledna 1919 zakládají veřejnou obchodní společnost.
[1]
1912
Stavební úpravy
V době před vypuknutím první světové války byl pivovar rekonstruován, var už měl hodnotu 104 hektolitrů horké mladiny, pohon byl parní. [3] (letopočet je pouze odhad)
1906
Používaný
Anton Weber postupně koupil další pivovary. V roce 1906 v Ostrově a v r. 1908 v Děpoltovicích (výroba zde ukončena v r. 1916). [4]
1901
Používaný
Produkce od počátku slibně stoupala. Ve výrobním roce 1901/1902 bylo vystaveno 88 568 hektolitrů piva. [2]
1879
Vznik
Pivovar založen sládkem Antonem Weberem, který využil sporu městské rady s pravovárečným měšťanstvem a zakoupil pastviny na kopci v Rybářích, daleko od lázeňské čtvrti, a postavil zde pivovar. Dne 13. prosince 1879 sládek Josef Došek – pod přísným dohledem zakladatele a majitele Antona Webera – uvařil první várku piva.
[1] Nový pivovar disponoval strojním pohonem, var byl udáván na 60 hektolitrů horké mladiny. [3]
