Máte k objektu informace / fotografie? Použijte nahoře vpravo "doplnit kartu", kde se můžete stát také autorem / spoluautorem této karty.
2013
Dům se na chvíli proměnil ve veřejně přístupné místo a to v rámci festivalu 4+4 dny v pohybu, který se pořádá každoročně v prázdných, významných budovách. Festival se konal v prostorách bývalé kavárny, kde byl znovu otevřen bar a prostor byl zpřístupněn veřejnosti. Kurátorem výstavy byli Krištof Kintera a Denisa Václavová. Součástí festivalu byla debata o budoucí podobě Václavského náměstí.
1994
Prázdný
Na projekt rekonstrukce bylo vydáno stavební povolení. Byly ukončeny smlouvy s nájemníky (kina, divadla, kanceláří, kavárny…) a do pasáže se nastěhovali stánkaři a vietnamci. Ti naštěstí záhy zmizeli a v pasáži jsou již kvalitnější obchodníci, ale zbytek budovy zůstává prázdný a chátrá. Jedinou funkční je tedy obchodní pasáž v parteru. V projektu rekonstrukce se nepočítá s obnovením kina.
1989
Po revoluci byl objekt navrácen vnuku původního majitele Ondřeji Stýblovi. Dům byl po tolika letech neúdržby v havarijním stavu a potřeboval kompletní rekonstrukci. Restituent slavnou pasáž pronajal firmě, která přislíbila rekonstrukci, ale nakonec ze zamýšleného plánu padlo.
1960
V 60-tých letech dochází vlivem chátrání budovy k propadnutí stropu kinosálu, což spouští rozsáhlou rekonstrukci během níž je navýšen počet osob kinosálu na 1250, kino přechází na formát 70 mm jako první v Praze a je instalován zvukový systém Dolby Stereo. Takto vybavený biograf se stává nejmodernějším u nás a v této podobě funguje až do roku 1994, kdy končí nájemní smlouva. Praskající luxfery pasáže byly postupně zalévány asfaltem.
1959
Od tohoto roku se mění Nové divadlo na divadlo Semafor. Divadlo se stává svými představeními s Jiřím Suchým, Jiřím Šlitrem, Šimkem a Grossmanem a jinými velmi divácky populární. Před sníženou pasáží se v této době tvoří dlouhé fronty a pasáž Alfa se stává kulturním centrem pražské zábavy. Divadlo v prostorách fungovalo až do roku 1994, kdy stejně jako ostatní nájemníci dostalo výpověď.
1948
Budova byla rodině Stýblů znárodněna a v průběhu socialismu budova postupně chátrala. V druhé polovině 50.let je kinosál jako první u nás vybaven širokoúhlým formátem CinemaScope.
1940
V protektorátu v roce 1940 proběhlo další přejmenování na UFA-Alfa.
1938
V rámci počešťování za bouřlivého obdoví po Mnichovské dohodě v roce 1938 bylo kino přejmenováno na Aleš.
1934
Objekt obsahoval v době své největší slávy obchodní pasáž, vyhlášenou taneční kavárnu Boullevard (později název Alfa), restauraci, kanceláře a směrem do zahrady byty. Za pasáží byla přistavena nižší budova, kde v roce 1934 zahájilo provoz Nové divadlo.
1929
Počátky zdejšího biografu jsou spojeny se jménem Osvalda Koseka, který ihned po úspěšné kolaudaci v roce 1929 otvírá v suteréních prostorách paláce kinosál vybavený nejlepší dostupnou zvukovou technikou své doby. Kapacita sálu byla 1100 osob. Slavnostní otevření kina se uskutečnilo 6.prosince 1929 za přítomnosti orchestru Národního divadla předehrou k Prodané nevěstě. Prvním promítaným filmem byl americký snímek Zpívající bloud od společnosti Warner Brothers.
1928
Vznik
Významná konstruktivistická stavba z let 1928–1929 je dílem architekta Ludvíka Kysely (autor například i obchodního domu Baťa a Lindt) a Jana Jarolíma pro tehdejšího knihkupce Václava a Ondřeje Stýbla. Původně na tomto pozemku stály dva nízké domy s průjezdem do dvora. Hlavní osou domu je obchodní pasáž s velkolepou prosvětlenou dvoranou. Pasáž propojuje Václavské náměstí s Františkánskou zahradou a pasáží Světozor. Zasklená pasáž navazuje na nižší přístavek s částečně zastřešenou pasáž.
