Sklárna (Österreichische Glashütten-Gesellschaft / Union / Mühlig Union)

TISK DOPLNIT KARTU
Objekt
Sklářský
Stav: Zaniklý
Adresa mapa
Tovární 1414
40001 Ústí nad Labem – Ústí nad Labem-centrum
Ústí nad Labem
50° 39' 26.5'', 14° 0' 42.0''
Osoby spjaté s nemovitostí
Majitel: SJM Třešňák Jaroslav a Třešňáková Lenka (katastr)
Architekt: neznámý nebo nevyplněný

Architektonický / technický popis

1872 - Vedle dvou pánvových pecí byla v Ústí n. L. poprvé u nás postavena vanová pec, umožňující nepřetržité tavení a hromadné zpracovávání skloviny, jež bylo v té době výlučně rukodělnou záležitostí. Tavicí, chladicí a temperovací pece se vytápěly generátorovým plynem, vyráběným ve vlastní plynárně. K vybavení hutě patřila též pánvárna a šamotárna pro výrobu žárovzdorných kamenů na stavbu a opravu pecí. Součástí závodu byla i kotelna s parním strojem. PramenyAdressbuch der Glasindustrie, ročníky 1895, 1921, 1926, 1929. Archiv města Ústí n. L., fondy Okresní úřad v Ústí n. L., Berní správa v Ústí n. L. , Správa národního majetku v Ústí n. L. Österreichisches Reichs-Industrie Adressbuch. Teschen-Wien-Leipzig 1900. LiteraturaJ. Broul, Vývoj chemického složení obalového skla za posledních 100 let, in: Sklář a keramik, ročník 35 (1985), s. 172n. M. Grisa, H. Horská (M. Tauerová), V. Mácha, Sto let ústecké sklárny. Praha 1971. HDI Mitteilungen. Hauptverein deutscher Ingenieure in der Tschechoslovakischen Republik. Jahrgang 19/9-1930, Heft 12. H. von Hugo, Rationalisierung durch Mechanisierung. Mühlig, Union, Glasindustrie A. G. in Teplitz-Schönau, Genf 1936. J. Christmann., Die Industrie im politischen Bezirke Aussig. Festschrift anlässlich des zwanzigjähr. Bestandes des Technischen Vereins in Aussig. Ústí n. L. 1910. Jahrbuch der österreichischen Industrie 1906. Wien 1906. A. Mitscherlich, Die böhmische Glasindustrie in Vergangenheit und Gegenwart. Ústí n. L. 1930. A. Smrček, Mechanizace výroby obalového skla 1850-1945, in: Historie budování moderního sklářského průmyslu v severních Čechách, Dům techniky v Ústí n. L. 1975  

Časová osa

1/2019 Zaniklý

Demolice areálu.
2017 Prázdný

Areál je využíván pouze částečně, zbylá část je bez využití.
1943 závod zaměstnával průměrně 666 osob, jeho brány opustilo 54 milionů lahví a zavařovacích sklenic s víčky.

Po válce se výroba ve sklárně opět částečně obnovila. Obalové sklo se zde vyrábělo do devadesátých let, kdy byl provoz po neúspěšné privatizaci definitivně ukončen.
Do současné doby se zachovala jen malá část budov. Ty co ještě stojí, jsou zpravidla prázdné a chátrají.
1924 Mühligové se rozhodli přeměnit svou komanditní společnost v akciovou a připojit k ní rovněž ústeckou společnost Union.
1914 do chodu byl ve sklárně uveden stroj Owens na automatickou výrobu lahví. Jeho provoz vyžadoval zřízení kompresorovny, vývěvy, elektrocentrály a zavedení kvalifikované strojní a elektrotechnické údržby. Denní výkon v ústecké sklárně se pohyboval kolem 20 000 půllitrových lahví. Za stejnou dobu se na jedné dílně s ruční výrobou, kde pracovali dva skláři a jeden odnašeč, zhotovilo asi 1 500 lahví stejného druhu.
1907 většinu akcií Rakouské společnosti sklářských hutí získal teplický průmyslník Max Mühlig, majitel skláren v Hostomicích, Řetenicích a v Újezdečku u Teplic. S jeho přispěním dosáhla ústecká a. s. roku 1909 majoritu cenných papírů největší uherské lahvárny v Salgótarjanu. Mühlig tím výrazně posílil své postavení .
1899 připojení na železniční trať získala sklárna zprvu prodloužením vlečky ze Spolku pro chemickou a hutní výrobu. V tomto roce byla prodloužena Ústecko-teplická dráha na tuto vlečku ke Klíši a do Předlic, odkud se její kolej vrací obloukem podle fotbalového hřiště zpět k Západnímu nádraží.
1895 ve sklárně pracovalo 900 osob. Roční výroba lahví překročila 20 milionů kusů. Objemem produkce ji v té době předčila jen Siemensova sklárna v Novém Sedle u Lokte.
1884 závod měl podle Brandeise již čtyři pece vanové a jednu pánvovou na výrobu barevného skla. Na dalších dvou pánvových pecích vyráběl sklo bílé. Při roční produkci 15 milionů lahví zaměstnávala huť 650 osob.
1883 sklárna rozšířila svůj výrobní program o osvětlovací skla do plynových lamp, která si získala pod ochrannou značkou Monopol dobrý zvuk a přispěla k vývozním úspěchům firmy.
1882 sklárně se dařilo, ve sklárně byla postavena 5. a 6. tavicí pec v nové hale. Nový investiční celek měl jeden komín, osm chladicích a čtyři temperovací pece, dvě místnosti pro přípravu kmene a další dvě pro třídění hotových výrobků, vazárnu a sklad. Patřila k němu též nová brusírna. Poblíž hutní haly byly postaveny čtyři plynové generátory.
1878 30. října přinesl Aussiger Anzeiger zprávu, podle níž "ve sklárně v Ústí n. L. zastavili dělníci práci, poněvadž jim nebyla zvýšena mzda. Ředitelství továrny propustilo veškeré dělníky a přijalo jiné.
1872 Vznik

na pozemku o celkové ploše 7,2 hektaru začala Rakouská společnost sklářských hutí (Österreichische Glashütten-Gesellschaft) výstavbu zdejší sklárny. Podnět k výstavbě vzešel z místních podnikatelských kruhů, zejména od ředitele Spolku pro chemickou a hutní výrobu Maxe Schaffnera. Zdejší chemická továrna expedovala značnou část svých produktů v tekutém stavu a musela všechny potřebné obaly, tj. demižóny a zásobní lahve, nakupovat od různých dodavatelů. Továrna se specializovala na výrobu obalového skla, prvního svého druhu na území monarchie.

Článek

6. květen 2019
Bývalá sklárna v Ústí mizí. Bude místo ní logistické centrum?

Knihy

Externí galerie (foto / video)

29. prosince 2012
ohrozenestavby.rajce.idnes.cz

Odkazy

Facebook

Majitelé nemovitosti

23. července 2017
SJM Třešňák Jaroslav a Třešňáková Lenka
Třebízského 3020, 41501 Teplice

Panorama

Mapa

Autor karty karaspatrik (Patrik Karas) Spoluautoři: Rendy aktualizováno: 6. květen 2019

Diskuze Přidat komentář

K tomuto objektu neexistují žádné komentáře.