Českomoravská Kolben & Daněk (ČKD)

2017 Areál bývalé ČKD patří dvěma největším společnostem - Tulipa City s.r.o. a Polygon BC, a.s., zbytek areálu patří několika menším, viz výřezy z katastrální mapy. Společnost Tulipa se v areálu pustila do výstavby projektu Tulipa City. Rezidenční projekt Tulipa City je součástí rozsáhlého developmentu AFI Europe na území bývalého areálu ČKD, kde je na plánu kompletně nová čtvrť AFI City. Za architektonickým návrhem stojí studio CMC Architects. Společnost Polygon BC, a.s. v areálu plánuje výstavbu projektu Kolbenova Business Park.

2005 Byl odstřelen 68 metrů vysoký komín kotelny (opatřený vodojemem) patřící k objektu, který byl zbořen v roce 2002.[1] Zůstává dochována dvojice podélných železobetonových etážových staveb, kolmých na Kolbenovu ulici. [1]

2004 V roce 2004 vzniká holding ČKD Praha s těmito společnostmi: ČKD PRAHA DIZ, a.s., ČKD NOVÉ ENERGO, a.s., ČKD ELEKTROTECHNIKA, a.s., POLOVODIČE, a.s., ETT ENERGETIKA, a.s. a FINERGIS, a.s. Od roku 2004 je památkově chráněna pouze chladicí věž na parc. 1207/49 (rejstř.č. ÚSKP 100937).

2002 Slévárna šedé litiny z roku 1927 na půdoryse 127 × 67 m, byla zbořena roku 2002.

1998 Prázdný

Společnost ČKD Trakce a.s., posléze přejmenovaná na původní jméno Kolbenka a.s., byla po krachu výroby v období 1998–1999 prodána holdingem ČKD skupině vlastníků, kteří rozsáhlý areál po krachu výroby pronajímali k různým aktivitám. Významné bylo například natáčení filmů ve zdejších velkých halách.

1989 S ekonomickým kolapsem zemí RVHP ztratila ČKD Praha svá největší odbytiště. Nedařilo se jí najít nová ve vyspělých státech, svou pozici si udržela jen v některých rozvojových zemích. Část výroby byla zastavena, některé provozy prošly privatizací nebo krachem. Zůstala v provozu jen malá část původních výrobních prostor. Provozy Lokomotivka, Mostárna společně se závodem Praga byly zbourány za účelem výstavby hokejové haly, na vlečku napojená spalovna odpadků dosloužila roku 1997 a roku 2003 byla také zbourána.

1953 Střed areálu tvoří budovy, postavené do roku 1953 již pro n. p. ČKD Stalingrad, závod Elektrotechnika – především typologicky pozoruhodná budova čp. 936 s vysokými sály, osvětlenými skořepinovými světlíky, která sloužila výrobě usměrňovačů, a byla údajně nazývána „kostel“. Z této etapy výstavby pochází také montovaná chladicí věž na parc. 1207/49, která je od roku 2004 jako jediná stavba areálu památkově chráněna.[1]

1948 Po válce byl podnik obnoven a rychle znárodněn. Jeho struktura se po nástupu centrálně řízeného hospodářství často měnila a bylo do něj začleněno mnoho poboček po celé republice.[2] Díky RVHP nastal prudký rozvoj společnosti a výstavba nových výrobních prostor mezi Libní a Vysočany. Součástí tohoto rozvoje bylo i vybudování nového systému vleček, které byly zaústěny do nádraží Praha Libeň a Praha Vysočany. Bylo vybudováno i nové , tak zvané Východní nádraží, které bylo projektováno na obrat 400 vozů denně. Zároveň zde byla i zkušební kolej ČKD Lokomotivky. [3]

1945 V březnu 1945 byl podniknut velký nálet na strojírnu, který poškodil dvě třetiny budov a minimálně polovinu strojního zařízení. [2]

1929 Budova výroby elektrických přístrojů z roku 1923 na parc. 1207/31 byla roku 1929 prodloužena o expediční skladiště na parc. 1207/28 a dosahuje tak celkové délky 170 metrů – později ČKD Mechanika.[1]

1928 V letech 1928–1930 následovala výstavba dvou rozsáhlých hal sléváren se železobetonovu nosnou konstrukcí a ocelovým příhradovým zastřešením nových slévárenských provozů ve východní části areálu, vedená opět firmou Nekvasil. [1]

1927 Budova na parc. č. 1207/62 z roku 1927, sloužila původně výrobě malých strojů – zejména vysavačů a později i zubařských křesel. Za ní se v severní části pozemku na parcele 1207/50 a 51 nachází budova kotelny ze stejné etapy výstavby.[1]

1921 Roku 1921 se vysočanská „Elektrotechnická akciová společnost, dříve Kolben a spol.“ sloučila s libeňskou „První českomoravskou továrnou na stroje“ a podnik nesl až do 8. 7. 1927 název Českomoravská – Kolben a. s. Veškeré jeho budovy ve Vysočanech i Libni stavěla a projektovala karlínská firma V. Nekvasil, kterou tehdy vedl architekt Otakar Nekvasil (1869–1933). Od té doby nesl koncern jméno ČKD.[1]

1896 Vznik

Továrnu založil 29. 10. 1896 Emil Kolben se společníkem Karlem Bondym jako strojní dílnu v malé dřevěné stavbě. První tovární budova, navržená přímo Kolbenem na základě jeho zkušeností z Edisonových strojíren v USA, kde v letech 1888–1982 pracoval, stála ve Vysočanech do konce ledna 1897 a byla vybavena elektrickými stroji a pojízdnými jeřáby. Zpočátku vyráběla především velké pomaloběžné alternátory, dynama a vetší i menší elektrické motory, později také elektrické světlomety. Areál byl postupně rozšiřován směrem na východ, po severní straně dnešní Kolbenovy ulice.[1]

1872 Strojírna Breitfeld - Daněk a spol. v Karlíně vznikla roku 1872 sloučením strojírny Breitfeld a Evans, založené roku 1832 a Daňkovy strojírny, založené roku 1854. Výrobní program zahrnoval parní kotle, parní stroje, zařízení pro úpravu vody, pro pivovary a další obory.[1]