Máte k objektu informace / fotografie? Použijte nahoře vpravo "doplnit kartu", kde se můžete stát také autorem / spoluautorem této karty.
2017
Majitelé zámku, manželé Hamašovi, dluží městu milion korun na nájemném a další tři miliony korun město požaduje jako náhradu škody. Manželé Hamašovi vlastní i zámek v Dalešicích, který je také chráněnou kulturní památkou a také chátrá. Majitelé přestali úplně komunikovat a nikdo nezná jejich další záměry.
2008
Až do roku 2009 proběhl v areálu zámku záchranný archeologický průzkum.
2003
Po likvidaci vlastnící firmy v konkurzu byl zámek prodán v dražbě. Nový majitel provedl základní záchranné práce, obnovu klempířských prvků a opravu krovu. Byla provedena řada dílčích odborných technických průzkumů nutných pro zpracování projektu celkové rekonstrukce památky.
1994
Majitelem zámku se stala společnost LCS zámek a.s., která stavbu staticky zajistila. Nechala si zpracovat projekt přestavby zámku na hotel. K jeho realizaci však již nedošlo,
1993
Nároky na vrácení byly definitivně zamítnuty v prosinci tohoto roku. Zámek se dostal do majetku města.
1991
Dr. Bedřich Chorinský uplatnil nárok na vrácení rodinného majetku, konfiskovaného v roce 1945 na základě dekretů prezidenta republiky Eduarda Beneše.
1980
Prázdný
Do té doby používaný zámek zcela osiřel.
1948
Stavební úpravy
Zámek byl opraven a dále využíván pro různé účely (okresní národní výbor, škola, veterinární služba).
1945
Prázdný
Potomci Františka Karla panství vlastnili až do tohoto roku, kdy byl zámek při přechodu fronty těžce poškozen. Hraběcí rodina opustila Veselí a uchýlila se do Vídně, kde dodnes (2000) žije její poslední člen – paní hraběnka Maria Anna Chorinská-Ludwigsdorf.
1834
Stavební úpravy
Až do roku 1840 nechal hrabě František Kajetán podle projektu vídeňského architekta Karla Schlepse zámek přestavět do současné pozdně klasicistní podoby. Nacházela se zde také rozsáhlá knihovna (z části zděděná po hrabatech z Walldorfu) se svazky v několika jazycích a velmi hodnotná galerie s obrazy J. Heisse, P. P. Rubense, Rembrandta, aj.
1731
Po brzké smrti Maxmiliána a Maxmiliány se majitelem Veselí stal František Karel, svobodný pán Chorinský z Ledské.
1707
Polorozpadlý zámek byl prodán Maxmiliánu Františkovi Želeckému z Počenic a jeho manželce Maxmiliáně Rozálii, rozené svobodné paní z Löwenthurnu.
1701
Soudní spor byl až v tomto roce uzavřen a zámek s definitivní platností připadl dědicům Mikuláše Pázmányho.
1650
Po celou druhou polovinu 17. století byl zámek předmětem táhlého soudního sporu mezi Janem hrabětem z Rottálu a hrabětem Mikulášem Pázmánym z Panaszu. Spor pokračoval i po úmrtí obou hlavních aktérů
1620
Prázdný
Během třicetileté války bylo Veselí (město i Předměstí) několikrát vypáleno a zámek vyrabován.
1526
Stavební úpravy
Od vladyků z Vojslavic Veselí odkoupil Hynek Bilík z Kornic, který započal s přestavbou hradu v renesanční zámek.
1469
Ve Veselí byl vojsky uherského krále Matyáše Korvína zajat syn krále Jiřího z Poděbrad, kníže Viktorin.
1447
Páni ze Šternberka celé panství Veselí prodali vladykovi Mikuláši z Vojslavic.
1315
Počátkem 14. století dobyl Veselí uherský šlechtic Matúš Čák Trenčanský, kterého odsud v roce 1315 vytlačila vojska Jana Lucemburského. Poté hrad i přilehlé panství vlastnili páni ze Šternberka.
1261
Vznik
Původně hrad vybudovaný kolem poloviny 13. století břeclavským komorníkem Sudomírem z rodu Tvrdišovců. První zmínka o něm spadá do r. 1261, řadí se tak k nejstarším hradům na moravském území. Měl střežit zemskou hranici a důležitý přechod přes řeku Moravu.
