Máte k objektu informace / fotografie? Použijte nahoře vpravo "doplnit kartu", kde se můžete stát také autorem / spoluautorem této karty.
3/2022
Stavební úpravy
Areál byl celý zbourán až na jednu budovu - Bochnerův palác, který byl v roce 2020 kompletně zrekonstruovaný a je součástí nového administrativního komplexu. Bývalý průmyslový objekt a jeden ze symbolů industriálního Brna z 19. a 20. století mizí před očima. Nově se na ploše bezmála 42 tisíc m2, mezi ulicemi Dornych a Přízová, bude stavět až 80 000 m2 moderních kancelářských ploch.
11/2018
Stavební úpravy
Záměr CTP v projektu Vlněna počíta s až 120000 m2 administrativních prostor a aktuálně je k novému developmentu v první etapě připravena asi třetina z této plochy. Finále první etapy je plánováno na rok 2021 a celkově zahrnuje 80000 m2 administrativních a retailových ploch. Vlněna se v současné době nachází ve stadiu, kdy už jsou včetně kolaudace dokončeny první dvě budovy projektu a už v nich i sídlí společnost Avast. Třetí budova je těsně před dokončením. Investor do vybudování areálu vloží zhruba 4.1 miliardy korun. (Estate 11/2018)
2016
Stavební úpravy
Společnost CTP Invest strhla budovy továrny a na místě začala stavba moderního kancelářského areálu. Demolici se vyhnul Bochnerův palác z roku 1867, v němž sídlilo ředitelství výroby textilky. CTP se rozhodlo tuto novorenesanční budovu zachovat a za zhruba 60 milionů korun zrekonstruovat do původní podoby i přesto, že se na ni nevztahuje památková ochrana. (Estate 11/2018)
2013
Od roku 2013 vznikaly projekty na oživení areálu. Konaly se zde výstavy a koncerty. Objekt Vlněny byl využíván především nezávislou scénou, kdy se měnila na dočasný pop-up klub, který měl za úkol přitáhnout do této opomíjené části města Brna návštěvníky. Mezi účinkujícími byla například Monika Načeva a Justin Lavash. Konalo se zde také několik ročníků multižánrového festivalu Vlna.
[3]
1996
Prázdný
Budovy sloužily jako výrobní objekty až do roku 1996.
[2] Od té doby byly budovy továrny nevyužívané.
1948
Teprve v říjnu 1948 se podařilo dosáhnout předválečného objemu výroby.
[2]
1946
V dubnu 1946 byla znárodněna firma Neumark a v roce 1949 firma Stiassny. Obě byly začleněny do Moravskoslezských vlnařských závodů. Již 3. 10. 1949 byly oba závody spojeny v samostatný národní podnik. LANUS, který nese od 1. 12. 1949 název Vlněna, závod 1. Jeho kapacita byla 2 011 000 m tkanin, 1 000 tun mykaných vlněných přízí a 260 tun česaných vln. Vyráběly se zde vlněné mykané šatovky, pánské česané mykané a kombinované látky na obleky a dámské pláště.
[2]
1945
V závěrečné fázi války byly oba závody ze 70 % zničeny. Za měsíc po skončení bojů o Brno byl v závodě znovu zahájen provoz, avšak v rozsahu asi 20 % objemu výroby před započetím války.
[2]
1939
15. března 1939 spáchal P. Neumark sebevraždu, jeho bratr odchází do ciziny a podnik spravuje brněnský nacista dr. Reising. Konkurenční firmu Stiassny převzal v r. 1939 nejdříve do správy Treuhánder, od r. 1943 bratři Kunertovi.
[2]
1931
Úspěšný rozvoj podniku zásadně mění krizová léta 1931 - 1936. Dočasné zlepšení hospodářské situace nemohlo podstatně zlepšit zhoršující se výhled podniku, který dovršila okupace našich zemí za druhé světové války.
[2]
1922
Rychlý poválečný rozvoj názorně demonstruje rozsáhlá rekonstrukce podniku v létech 1922-1925, kdy byla na Dornychu dokončena přádelna na mykanou přízi, tehdy jedna z nejmodernějších ve střední Evropě. Na těchto přestavbách se v letech 1924-38 podílel i známý a v Brně hojně působící architekt Arnošt Wiesner.
[2]
1914
Nadějný vzestup závodu přerušila první světová válka.
[2]
1911
Synové P. Neumarka rozšířili továrnu o sousední objekty firmy Schiínfeld a začali s přestavbou podniku. V roce 1911 došlo k rozšíření výroby o polovlněné látky z mykané příze a později i z vlněné příze, z velké části módního charakteru.
[2]
1881
Vznik
Závod na Přízové ulici vznikl složitým vývojem. V r. 1881 koupil Paul Neumark z Leedu staré tovární budovy na Nadační, dnešní Přízové ulici pro výrobu vlněného zboží. Původním majitelem byl od roku 1872 S. Schönfeld (před ním M. Redlich od roku 1849) a M.E.Schwarze (koupil 1872, v roce 1896 se spojil s firmou H. Berana a synové). Další budovy směrem k Mlýnské ulici koupili bratři Nathan a Josef Stiassny z Bučovic pro obdobné účely. Firma Neumark začala nejdříve s výrobou polovlněných látek, barvených v kusech.
[2]
