Secesní vilu vystavěl v roce 1902 pro Marii Karas jihlavský stavitel Josef Kubičko. Po roce 1945 vila sloužila jako internát, poté jako učebny a jídelna zdravotní školy. Od roku 2009 zůstala nevyužitá. V roce 2017 byla dokončena rekonstrukce vily. Ve vile jsou nabízena reprezentativní sídla pro firmy. Vila byla zvolena Prestižní stavbou kraje Vysočina za rok 2017. Obnova soukromého domu provedená třešťskou firmou Podzimek a synové dostala také cenu hejtmana Vysočiny Jiřího Běhounka a cenu České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě.
Usedlost na SV straně návsi je tvořena patrovým stavením s křídlovým štítem a s fasádami, které jsou již ovlivněny historizujícím tvaroslovím, kolmo navazujícím obytným domem s průjezdem a ve dvoře hospodářskými budovami. [2]
Novorenesanční stavba s omítkovým tvaroslovím a velkými půlkruhem zaklenutými okny. V průčelí štíhlá věž, na jižní straně polygonálního závěru drobná sakristie. Interiér plochostropý s pozdně barokní kruchtou.
Areál kostela stojí v nejvyšším místě vsi. Kostel je obklopený bývalým hřbitovem, s torzy starých náhrobků, ohrazeným kamennou omítanou zdí, která částečně plní i opěrnou funkci. Patrně z doby kolem poloviny 14. století pochází dnešní presbytář, obvodové zdivo lodi (vyjma západní stěny a části podélných stěn) a snad i sakristie (tvar klenby náleží ještě do starší doby); z gotických otvorů patrná jen spodní část zazděného východního okna závěru. V průběhu 18. století došlo k barokním úpravám - pozměněn asi vítězný oblouk, nová okna lodi, presbytáře i sakristie, předělán vchod do sakristie,…
Po odsunu německého obyvatelstva po druhé světové válce kostel chátral. Postupně bylo zničeno či rozkradeno vnitřní vybavení. V roce 1972 bylo rozhodnuto o jeho demolici. Na stěnách kostela jsou patrné vývrty pro umístění náloží k odstřelu. Naštěstí byla demolice zastavena na poslední chvíli. Od roku 2012 probíhala oprava šindelové střechy a v květnu 2019 byla zahájena rekonstrukce hřbitovní zdi a márnice.
Fara byla postavena už ve 14. století na základech středověké tvrze. V nedávné minulosti byla budova pronajímána k bydlení a nakonec zůstala přes 20 let opuštěná. V roce 2014 byla fara po rozsáhlé rekonstrukci otevřena veřejnosti a začala sloužit lidem jako Informační a kulturní centrum.
Ojedinělý areál, jež v sobě slučuje funkci obytnou, výrobní a hospodářskou. Cenná uměleckohistorická a technická památka. Továrna se nachází mimo obec Kravsko na vyvýšené samotě SZ směrem od obce. [2] Léta neudržovaný areál se v letech 2017–2020 proměnil na penzion a místo pořádání kulturních akcí. Obnova získala titul nejlépe opravená kulturní památka Jihomoravského kraje 2020 a ucházela se také o cenu Patrimonium pro futuro 2021. [4]
Nejstarší zmínka o mlýně v Českém Meziříčí se váže k roku 1598. V roce 1740 za pachtýře France Matyáše byla postavena dnešní budova mlýna. Roku 1950 byl ukončen provoz. Koncem června 2017 byla schválena demolice mlýna, následným rychlým jednáním z iniciativy pana Vlastimila Šimka se však podařilo zahájit jednání ohledně prohlášení za kulturní památku. Objekt byl 2. 5. prohlášen za kulturní památku. Následně došlo k prodeji mlýna a přilehlých pozemků za 1 Kč Společnosti ochránců památek ve východních Čechách, z. s. V jeho prostorách by postupně mělo vzniknout kulturně-společenské centrum s…
Součástí areálu byl kdysi zámek. Majitelé zde zřejmě pobývali jen krátkodobě a sporadicky. Do 2. světové války zde sídlil Německý horský spolek, který pro Ještědské a Jizerské hory pořádal chlapecké tábory. Po válce byl ve správě státního statku, která vedla k demolici zámku a zchátrání ostatních budov. Ze zachovalých budov jsou nejpozoruhodnější dvě polygonální sýpky ve východním křídle. Sýpky i celý objekt hospodářského dvora byly postupně rekonstruovány od roku 2010, rekonstrukce sýpek byla dokončena v roce 2015. Od té doby se zde nachází penzion s restaurací.
První písemné zmínky a mlýnu pochází z roku 1830. Roku 1942 byl zastaven provoz německými úřady. V roce 2015 zemřel poslední obyvatel mlýnu, který je ve vlastnictví města, Vilda Štěpánek, svérázná místní postava. Od té doby je mlýn prázdný, nevyužívaný a chátrá. Dům v roce 2019 kupuje Spolek Sedlecká, který se bude snažit mlýn zachránit a oživit. V mlýnu od té doby probíhají vyklízecí práce a připravuje se postupná rekonstrukce. V květnu zde bylo také otevřeno infocentrum, které je otevřeno každý den od 9,30 do 16h.
V roce 2017 Hlavní město Praha poskytla Filozofické fakultě UK deset let nevyužívaný rozsáhlý komplex budov v Hybernské ulici. Magistrát hlavního města Prahy uvedl budovy do stavu, ve kterém bylo možné realizovat první aktivity. byla zaváděna elektřina, topení, probíhaly rekonstrukční a adaptační práce. Na místě se ještě v tomto roce konal festival Týden diverzity. Na jaře roku 2018 byl zahájen provoz Studentského domu, konají se zde nejrůznější kulurní akce, workshopy, v září 2018 je otevřena Cirkulární dílna, která opravuje a redistribuuje poškozený nábytek ze sběrných dvorů. Dům několik…
Architektonicky ojedinělá secesní tančírna z roku 1907 v Račím údolí patřila k vyhlášeným výletním místům Javornicka. Záměr výstavby tančírny v místech parní pily inicioval kardinál Georg von Kopp v roce 1906. Autorem plánů byl Alois Utner ml. (1857-1908) ze známé stavitelské rodiny z Javorníka. Stavba tančírny s restaurací byla zahájena v roce 1906 a dokončena v roce 1907. Tančírna byla v provozu až do roku 1954, kdy se vlastníkem stal Okresní národní výbor v Jeseníku. Dalšími vlastníky v letech chátrání tančírny byly Československé státní lesy, místní zemědělské družstvo a do roku 2007…
Měšťanský patrový dvojdům roubený a zděný, v patře hrázděný, zakrytý sedlovou střechou, s trámovými stropy. Uliční průčelí domu čp. 218 je pobité bedněním. Průčelí domu čp. 217 je v přízemí roubené v kožichu v patře hrázděné. Původně byly Kraslice hustě zastavěné město, v němž se kloubila typická architektura hrázděných domů s honosnými gründerskými stavbami z přelomu století. Hrázděný dům (Fachwerk) zbyl v Kraslicích jediný, tento. Spolek získává peníze na opravy od města, kraje, MK, ale přispět může každý na transparentní účet 123-2159210287/0100.
Bývalý dům správce hamrů byl v roce 1745 přestavěn do současné podoby. Po roce 1945 byl objekt znárodněn, od roku 1958 památkově chráněn, ale i přesto postupem času značně zchátral. Na záchraně domu od roku 2017 pracují lidé ze sdružení Hnutí Duha Jeseníky, kteří jsou novými vlastníky domu. V roce 2019 je objekt staticky zajištěn, pořádají se také brigády pro dobrovolníky. V roce 2020 byly instalovány stropní trámy a opravena střecha. Architektonický / technický popis V mírném svahu nad obcí volně stojící barokní jednopatrový dvojkřídlý objekt s hospodářskou částí, krytý mansardovou střechou…
Vilu ve Skleničkově ulici nechal postavit v historii města asi nejvýznamnější starosta Josef Schmettan. Asi nejvíce pak vešla starostova vila do paměti v období, kdy zde působil Dům pionýrů. Po revoluci v roce 1989 ji ale musela tato organizace opustit. Od té doby pak objekt osiřel. Vila silně chátrala. Přes různé vlastníky se nakonec tento dům na nábřeží Bíliny dostal do rukou spolku Klub přátel Josefa Masopusta. Spolku se podařilo získat na rekonstrukci dotaci z operačního programu ROP Severozápad. Činila 15 milionů korun.
Zchátralý zámek byl po revoluci navrácen původním majitelům. V roce 1994 zámek odkoupil soukromý majitel, který ovšem nezačal se slíbenou rekonstrukcí, takže po desetiletí chátrání došlo postupně k devastaci zámku. V roce 2008 zámek koupili potomci šlechtických rodů Dmitri Eremeev a Monica Eremeeva, kteří přistoupili ke generální rekonstrukci výhradně z vlastních finančních prostředků. Po dokončení oprav zámek slouží částečně k obytným účelům rodiny a částečně je přístupný veřejnosti. Architektonický / technický popis Areál se rozrůstal od 13. století. Ve středověku zde vyrostl hrad…
Dům byl dlouhou dobu využíván jako prodejna textilu a obuvi, obytná část byla prázdná a celý dům chátral, protože se o něj původní majitel nestaral. Po zrušení prodejny byl dlouho prázdný a dále chátral. Nová majitelka jej však zachránila a nyní je zde prodejna oční optiky.
V jádru renesanční řadový městský dům pravděpodobně z první poloviny 16. století s úpravami po požáru roku 1873, kdy vedle nové střešní konstrukce získal i novou neorenesanční fasádu. Dům se skládá ze dvou částí, hlavního domu a novodobého dvorního křídla. Orientovaný je okapovou stranou směrem do náměstí. Jeho hlavní průčelí je členěno osmi okenními osami, okenní výplně jsou dřevěné, novodobé a dožilé. Střecha domu je sedlová, směrem do náměstí se čtyřmi drobnými sedlovými vikýři, krytá provizorní pásovou lepenkou, již s lokálními poruchami. Vstup do objektu z náměstí je situován do druhého…
Původně postavena jako luxusní moderní jízdárna. Objekt skýtal veškeré pohodlí a zázemí pro jezdce i koně, v suterénních prostorách bývaly parkovány kočáry, později první automobily, byla zde kovárna, uhelna, byt kováře, v patře pak lóže, ochozy a parádní obytné pokoje s toaletami. Po r. 1945 objekt chátral. Po mimořádně náročné postupné obnově zpřístupněno veřejnosti - kulturní akce, prohlídky. [1]. Druhá největší jízdárna v Evropě byla až do roku 1945 využívána pro svůj původní účel, po válce začala chátrat, sloužila jako tělocvična pro pohraničníky a později i jako sýpka. V 80. letech se…
Nejvýraznějším akcentujícím prvkem hlavního průčelí vily je nárožní rizalit odlehčený částečně otevřenými lodžiemi a obnoveným novorenesančním štítem. Zábradlí lodžií, ale též parapetové výplně některých oken, tvoří balustráda. Jednotícím motivem celé fasády je zdvojená pásková bosáž (plastické vyznačení kvádrového zdiva) uplatňující se na nárožích vily. Některé prvky historické štukové výzdoby fasády byly objeveny až po odkrytí novodobých nevhodných omítek. Průčelí krášlí oblíbené historizující prvky – konzoly s reliéfy dívčích hlav, ozdobné klenáky či volutové konzoly a kartuše s písmenem H…
Koncem 18. stol. nechalo město Kynšperk na místě tehdy již zbořené tvrze postavit pozdně barokní zámek. Po druhé svět. válce zámek využívala armáda. Později však zůstal opuštěný a stal se cílem vandalů a zlodějů. Zámek chátral a na přelomu 20. a 21. století z něj již byla úplná troska. Některé obvodové zdí se zřítily a ze zámecké zahrady byl prales. Z inventáře zámku nezbylo téměř nic. Ruiny zámku byly ale naštěstí v roce 2004 zakoupeny soukromým majitelem a zámek byl nákladně zrestaurován podle historicky doložených materiálů. Nyní slouží jako hotel s wellness službami.