Po stopách Doubků

Daubkové nebo také Doubkové byla rodina, která v letech 1850–1950 sídlila na zámku a velkostatku v Litni na Berounsku. Zakladatelem rodu úspěšných podnikatelů byl Josef František Doubek, který byl později jedním ze sedmi spoluzakladatelů Národního divadla v Praze. Liteňské panství se díky svým majitelům stalo jedno z nejúspěšnějších v rakousko-uherském mocnářství a také centrem společenského a kulturního života a místem setkávání významných kulturních i politických osobností. Jiří Doubek si v roce 1931 vzal za manželku světovou operní hvězdu Jarmilu Novotnou.

(autor trasy: Radomír Kočí, audio průvodce: Matěj Skalický)

Kvízová otázka
U místního muzea je brána do zámku. Jaké čtyřmístné číslo je na zemi po obou stranách brány?
Parametry trasy
Typ:
Kolo
Délka:
7 km
Čas:

Objekty na trase

1

Daubkové nebo také Doubkové byla rodina, která v letech 1850–1950 sídlila na zámku a velkostatku v Litni na Berounsku. Zakladatelem rodu úspěšných podnikatelů byl Josef František Doubek, který byl později jedním ze sedmi spoluzakladatelů Národního divadla v Praze. Liteňské panství se díky svým majitelům stalo jedno z nejúspěšnějších v rakousko-uherském mocnářství a také centrem společenského a kulturního života a místem setkávání významných kulturních i politických osobností. Jiří Doubek si v roce 1931 vzal za manželku světovou operní hvězdu Jarmilu Novotnou. Hospodářský dvůr Skuhrov byl součástí velkostatku Doubků. Josef František Doubek v jeho západní části dal roku 1872 vystavět sladovnu, která zásobovala především pivovar v Litni. Za Josefa Sebastiana rytíře Doubka byla sladovna rozšířena o čtyřpodlažní přístavbu. Po první světové válce patřil litenský pivovar se skuhrovskou sladovnou mezi největší pivovary na Berounsku. V druhé světové válce sloužila sladovna jako sklad německého vojenského materiálu. Provoz pivovaru byl ukončen v roce 1950 a zde byla vybudována stáčírna piva a sklad Staropramenu. V roce 2019 není rozsáhlý areál využíván a je bohužel v dezolátním stavu. Většina střešních krytin je poškozena, nebo zcela chybí, dešťová voda tak pomalu a jistě koná své dílo zkázy.

1

Daubkové nebo také Doubkové byla rodina, která v letech 1850–1950 sídlila na zámku a velkostatku v Litni na Berounsku. Zakladatelem rodu úspěšných podnikatelů byl Josef František Doubek, který byl později jedním ze sedmi spoluzakladatelů Národního divadla v Praze. Liteňské panství se díky svým majitelům stalo jedno z nejúspěšnějších v rakousko-uherském mocnářství a také centrem společenského a kulturního života a místem setkávání významných kulturních i politických osobností. Jiří Doubek si v roce 1931 vzal za manželku světovou operní hvězdu Jarmilu Novotnou. Hospodářský dvůr Skuhrov byl součástí velkostatku Doubků. Josef František Doubek v jeho západní části dal roku 1872 vystavět sladovnu, která zásobovala především pivovar v Litni. Za Josefa Sebastiana rytíře Doubka byla sladovna rozšířena o čtyřpodlažní přístavbu. Po první světové válce patřil litenský pivovar se skuhrovskou sladovnou mezi největší pivovary na Berounsku. V druhé světové válce sloužila sladovna jako sklad německého vojenského materiálu. Provoz pivovaru byl ukončen v roce 1950 a zde byla vybudována stáčírna piva a sklad Staropramenu. V roce 2019 není rozsáhlý areál využíván a je bohužel v dezolátním stavu. Většina střešních krytin je poškozena, nebo zcela chybí, dešťová voda tak pomalu a jistě koná své dílo zkázy.

2

Hrobka rodiny Doubkovy je novorenesanční pohřební kaple s hrobkou postavená v roce 1888 podle projektu architekta Antonína Wiehla. Stavebníkem pohřební kaple a hrobky byl Josef Šebestián Doubek, který po převzetí rodinných velkostatků v Litni a Dolních Vlencích v roce 1882 modernizoval liteňský velkostatek a podporoval hospodářský a kulturní rozvoj regionu. Pod kaplí je hrobka, ve které jsou v 11 zdobených zinkových rakvích uloženy ostatky členů rodu Doubků a jejich manželek. Stěny hrobky jsou vyzdobeny erby, meči, odznaky apod. Posledním pohřbem bylo v roce 1994 uložení urny s ostatky operní pěvkyně Jarmily Novotné, provdané Doubkové, po jejich převozu z New Yorku. Tato urna je s urnou jejího manžela Jiřího Doubka uložena v kapli na oltáři.

2

Hrobka rodiny Doubkovy je novorenesanční pohřební kaple s hrobkou postavená v roce 1888 podle projektu architekta Antonína Wiehla. Stavebníkem pohřební kaple a hrobky byl Josef Šebestián Doubek, který po převzetí rodinných velkostatků v Litni a Dolních Vlencích v roce 1882 modernizoval liteňský velkostatek a podporoval hospodářský a kulturní rozvoj regionu. Pod kaplí je hrobka, ve které jsou v 11 zdobených zinkových rakvích uloženy ostatky členů rodu Doubků a jejich manželek. Stěny hrobky jsou vyzdobeny erby, meči, odznaky apod. Posledním pohřbem bylo v roce 1994 uložení urny s ostatky operní pěvkyně Jarmily Novotné, provdané Doubkové, po jejich převozu z New Yorku. Tato urna je s urnou jejího manžela Jiřího Doubka uložena v kapli na oltáři.

3

Železniční trať u této stanice patří mezi tratě s tzv. zemskou garancí, což byl nástroj jak podnítit výstavbu místních tratí v celých českých zemích. Důležití byli místní zájemci, kteří se dohadovali na vedení tratě, umístění stanic a zastávek, a následně žádali zemi, v tomto případě Čechy, o poskytnutí kapitálu. Podmínkou bylo, že místní zájemci dají dohromady alespoň 25 % celkové sumy. Důležitým koncesionářem byl velkostatek Liteň rodiny Doubků, na výstavbu železnice přispěli nemalou částkou peněz a protože chtěli železniční stanici co nejblíže jejich velkostatku a také kvůli terénním poměrům, vznikla na této trati kuriozita, kterou na našich regionálních tratích vídáme jen vzácně a sice úvrať ve stanici Liteň, což znamená, že stanice má pouze jeden vjezd. Dále se toto řešení vyskytuje jen ve stanicích Stupno, Dubí, Žleby a dříve Klobouky u Brna. Na této trati jezdí každou neděli od 3. června do 30. září mezi Karlštějnem a Příbrami nostalgický motorový vlak, tzv. Podbrdský motoráček.

3

Železniční trať u této stanice patří mezi tratě s tzv. zemskou garancí, což byl nástroj jak podnítit výstavbu místních tratí v celých českých zemích. Důležití byli místní zájemci, kteří se dohadovali na vedení tratě, umístění stanic a zastávek, a následně žádali zemi, v tomto případě Čechy, o poskytnutí kapitálu. Podmínkou bylo, že místní zájemci dají dohromady alespoň 25 % celkové sumy. Důležitým koncesionářem byl velkostatek Liteň rodiny Doubků, na výstavbu železnice přispěli nemalou částkou peněz a protože chtěli železniční stanici co nejblíže jejich velkostatku a také kvůli terénním poměrům, vznikla na této trati kuriozita, kterou na našich regionálních tratích vídáme jen vzácně a sice úvrať ve stanici Liteň, což znamená, že stanice má pouze jeden vjezd. Dále se toto řešení vyskytuje jen ve stanicích Stupno, Dubí, Žleby a dříve Klobouky u Brna. Na této trati jezdí každou neděli od 3. června do 30. září mezi Karlštějnem a Příbrami nostalgický motorový vlak, tzv. Podbrdský motoráček.

4

Kostel byl v roce 1357 přestavěn v gotickém stylu. Tradovalo se, že ho Karel IV. nechal postavit ze zbylých kamenů po stavbě hradu Karlštejna. Ve skutečnosti stála na tomto místě již dříve románská kaple či rotunda. V roce 1639 utrpěl kostel těžké škody a navíc v něm byli ustájeni koně švédských vojsk. Po třicetileté válce byl opraven a upraven do dnešní barokní podoby. Josef Šebestián Doubek finančně podpořil opravy kostela sv. Petra a Pavla, v roce 1892 výstavbu jeho věže a v následujícím roce vybavení novými lavicemi a rozšíření varhan. Kostel je od roku 1958 památkově chráněn.

4

Kostel byl v roce 1357 přestavěn v gotickém stylu. Tradovalo se, že ho Karel IV. nechal postavit ze zbylých kamenů po stavbě hradu Karlštejna. Ve skutečnosti stála na tomto místě již dříve románská kaple či rotunda. V roce 1639 utrpěl kostel těžké škody a navíc v něm byli ustájeni koně švédských vojsk. Po třicetileté válce byl opraven a upraven do dnešní barokní podoby. Josef Šebestián Doubek finančně podpořil opravy kostela sv. Petra a Pavla, v roce 1892 výstavbu jeho věže a v následujícím roce vybavení novými lavicemi a rozšíření varhan. Kostel je od roku 1958 památkově chráněn.

5

První zmínka o tvrzi v Litni se objevila již v roce 1195. Ve 14. století byly v Litni již tvrze dvě, Valdek a Mladotovská tvrz. V roce 1648 koupil celé panství Jaroslav, hrabě Kuňata z Bubna a Litic. Ten pak nechal tehdejší tvrz přestavět na barokní zámek. Roku 1859 se stal majitelem panství Josef František Doubek. Ten dal roku 1880 v hospodářském dvoře postavit nový parostrojní pivovar. Liteňské panství se díky svým majitelům stalo jedno z nejúspěšnějších v rakousko-uherském mocnářství a také centrem společenského a kulturního života. V roce 1882 převzal správu syn Josef Šebestián Doubek. Ten založil ve dvoře zámku první lihovarnickou školu v Čechách i Předlitavsku. Vlastnil velké parní mlýny v Brněnci na Svitavsku a roku 1896 byl povýšen do rytířského stavu. Za 2. světové války byl zámecký areál pod německou správou a následně v rukou Rudé armády, po roce 1948 vyvlastněn a pro účely středního odborného učiliště byla provedena řada znehodnocujících zásahů. Provoz pivovaru skončil v roce 1950. Hodně zla bylo na zámku napácháno i v letech po revoluci. Kdekdo tam mohl chodit a odnést si, co se mu líbilo. Restituce byla vyřízena až v roce 1998, kdy pan George Doubek, žijící v USA, zdevastovaný objekt získal zpět. Prodal jej, ale nový majitel si ho nenechal a zase měl zámek nového vlastníka. To všechno se na budově i parku dále podepisovalo. Majitelem jsou od roku 2012 manželé Leidlovi, kteří se pustili do záchrany areálu. Povedlo se například zrenovovat takzvanou Čechovnu, a tím vzniklo zázemí pro umělce i návštěvy.

5

První zmínka o tvrzi v Litni se objevila již v roce 1195. Ve 14. století byly v Litni již tvrze dvě, Valdek a Mladotovská tvrz. V roce 1648 koupil celé panství Jaroslav, hrabě Kuňata z Bubna a Litic. Ten pak nechal tehdejší tvrz přestavět na barokní zámek. Roku 1859 se stal majitelem panství Josef František Doubek. Ten dal roku 1880 v hospodářském dvoře postavit nový parostrojní pivovar. Liteňské panství se díky svým majitelům stalo jedno z nejúspěšnějších v rakousko-uherském mocnářství a také centrem společenského a kulturního života. V roce 1882 převzal správu syn Josef Šebestián Doubek. Ten založil ve dvoře zámku první lihovarnickou školu v Čechách i Předlitavsku. Vlastnil velké parní mlýny v Brněnci na Svitavsku a roku 1896 byl povýšen do rytířského stavu. Za 2. světové války byl zámecký areál pod německou správou a následně v rukou Rudé armády, po roce 1948 vyvlastněn a pro účely středního odborného učiliště byla provedena řada znehodnocujících zásahů. Provoz pivovaru skončil v roce 1950. Hodně zla bylo na zámku napácháno i v letech po revoluci. Kdekdo tam mohl chodit a odnést si, co se mu líbilo. Restituce byla vyřízena až v roce 1998, kdy pan George Doubek, žijící v USA, zdevastovaný objekt získal zpět. Prodal jej, ale nový majitel si ho nenechal a zase měl zámek nového vlastníka. To všechno se na budově i parku dále podepisovalo. Majitelem jsou od roku 2012 manželé Leidlovi, kteří se pustili do záchrany areálu. Povedlo se například zrenovovat takzvanou Čechovnu, a tím vzniklo zázemí pro umělce i návštěvy.

6

Zmínky o dvou zdejších tvrzích jsou už z roku 1346. V roce 1825 je panství v majetku Vincence Brechlera z Troskovic. Roku 1881 Brechlerové přenechávají někdejší prastaré vlenecké manství liteňské rodině Doubkových. V roce 1882 přijíždí do Litně malíř František Ženíšek. V době, kdy sluhové uvádějí do starobylých komnat prvního poschodí zámečku malíře Ženíška je dosud všechno nedotčeno, hlavně park s protékajícím Stříbrným potokem. Ženíškovi se Vlence zalíbily. Dvůr se stal jeho sídlem a ve zdejším parku tvoří veliké plátno se známým výjevem české historie – milostné seznámení knížete Oldřicha a Boženy. Obraz je k vidění i v galerii na kartě tohoto objektu. V 80. letech provedl Doubek stavební úpravy s cílem spojit obě zdejší staré tvrze v jeden hospodářský celek. Dvůr v Dolních Vlencích byl upraven pro rozšířený chov hospodářských zvířat. Farma v tomto památkově chráněném areálu funguje i v roce 2020. Nabízí možnost koupě regionálních produktů. V galerii karty objektu je také ve výřezech historických map pěkně vidět stavební vývoj dvora. Je zde vidět, že z původních objektů z roku 1840 se dochoval pouze objekt na jihu čp. 285, dvojice budov u čp. 286 a soubor budov bývalé Ovčárny u čp. 288.

6

Zmínky o dvou zdejších tvrzích jsou už z roku 1346. V roce 1825 je panství v majetku Vincence Brechlera z Troskovic. Roku 1881 Brechlerové přenechávají někdejší prastaré vlenecké manství liteňské rodině Doubkových. V roce 1882 přijíždí do Litně malíř František Ženíšek. V době, kdy sluhové uvádějí do starobylých komnat prvního poschodí zámečku malíře Ženíška je dosud všechno nedotčeno, hlavně park s protékajícím Stříbrným potokem. Ženíškovi se Vlence zalíbily. Dvůr se stal jeho sídlem a ve zdejším parku tvoří veliké plátno se známým výjevem české historie – milostné seznámení knížete Oldřicha a Boženy. Obraz je k vidění i v galerii na kartě tohoto objektu. V 80. letech provedl Doubek stavební úpravy s cílem spojit obě zdejší staré tvrze v jeden hospodářský celek. Dvůr v Dolních Vlencích byl upraven pro rozšířený chov hospodářských zvířat. Farma v tomto památkově chráněném areálu funguje i v roce 2020. Nabízí možnost koupě regionálních produktů. V galerii karty objektu je také ve výřezech historických map pěkně vidět stavební vývoj dvora. Je zde vidět, že z původních objektů z roku 1840 se dochoval pouze objekt na jihu čp. 285, dvojice budov u čp. 286 a soubor budov bývalé Ovčárny u čp. 288.

7

Kuriózní parostrojní vodárnu nechal postavit Josef Šebestián Doubek v roce 1894. Důvodem výstavby vodovodu a čerpací stanice bylo zajištění zásobování liteňského velkostatku vodou v době jeho významného rozšiřování o pivovar, sladovnu a lihovar, které realizoval. Je zde i vidět jak se sociálně staral o zaměstnance - ve vodárně byl i služební byt pro strojníka s rodinou. Vodárna a vodovod jsou od roku 2012 zapsány v Ústředním seznamu kulturních památek České republiky jako vodovodní síť bývalého velkostatku. S minimálními úpravami vodárna funguje už déle než 130 let. Na historický vodovod je napojena většina domů v Litni.

7

Kuriózní parostrojní vodárnu nechal postavit Josef Šebestián Doubek v roce 1894. Důvodem výstavby vodovodu a čerpací stanice bylo zajištění zásobování liteňského velkostatku vodou v době jeho významného rozšiřování o pivovar, sladovnu a lihovar, které realizoval. Je zde i vidět jak se sociálně staral o zaměstnance - ve vodárně byl i služební byt pro strojníka s rodinou. Vodárna a vodovod jsou od roku 2012 zapsány v Ústředním seznamu kulturních památek České republiky jako vodovodní síť bývalého velkostatku. S minimálními úpravami vodárna funguje už déle než 130 let. Na historický vodovod je napojena většina domů v Litni.