Po stopách Mattoniho

Heinrich Mattoni stál za zrodem jedné z nejslavnějších značek minerálních vod. Zahájil také velkolepou výstavbu lázní Kyselka, nechal postavit moderní kolonádu Ottova pramene, zajistil nové jímání minerálních vod, zřídil v Kyselce elektrárnu, zasloužil se o železniční trať z Vojkovic do Kyselky. Minerálka si získala oblibu i u samotného císaře Františka Josefa I., který Mattoniho jmenuje svým dvorním dodavatelem a nakonec mu uděluje dědičný šlechtický titul.

(autor trasy: Radomír Kočí, audio průvodce: Vojtěch Řehák)

Kvízová otázka
U vily Austria čp.28 jsou modré poštovní schránky, jaké je na jejich boku dvojčíslí?
Parametry trasy
Typ:
Pěší
Délka:
3 km
Čas:

Objekty na trase

1

Jako svou rodinnou vilu nechal Heinrich Mattoni upravit původní lázeňský dům v letech 1885–1886. Stalo se tak v duchu klasické italské novorenesance, která dodala objektu majestátní reprezentační ráz. V roce 1929 byla upravena na hotel. Po roce 1950 sloužila pro potřeby dětské léčebny a byla prováděna pouze minimální údržba. Po roce 1989 silně zchátrala. V roce 2013 objekt převzala obecně prospěšná společnost Lázně Kyselka, která s podporou Ministerstva kultury ČR, Karlovarského kraje i firmy Mattoni 1873 (dříve Karlovarské minerální vody) zpracovala projekt Územního generelu a možného využití Mattoni vily v komplexu areálu bývalých lázní. Postup prací k vidění v časové ose na kartě objektu. 

PŘÍBĚH LÁZNÍ: Jaká je historie rodiny Mattoni? Koncem 17. století se do Karlových Varů dostal Ottavio Mattoni, obchodník s citrusy. Za ženu si vzal dceru zámožného měšťana. Jejich potomci se pak v západních Čechách živili většinou jako cínaři a obchodníci. Heinrichův otec Karl byl velice úspěšný, a dokonce se stal karlovarským městským radním. Heinrich se narodil v roce 1830. Několik let pracovat jako obchodník vídeňských společností. V roce 1856 si v Karlových Varech pronajal expedici minerální vody. To byl začátek krále minerálních vod. Základem úspěchu bylo pochopení významu propagace, spolupráce s odbornou veřejností a s novináři. V roce 1867 si pronajal také distribuci minerální vody z Ottova pramene v Lázních Kyselka, jež tehdy patřily hraběti Johannu z Neubergu.

1

Jako svou rodinnou vilu nechal Heinrich Mattoni upravit původní lázeňský dům v letech 1885–1886. Stalo se tak v duchu klasické italské novorenesance, která dodala objektu majestátní reprezentační ráz. V roce 1929 byla upravena na hotel. Po roce 1950 sloužila pro potřeby dětské léčebny a byla prováděna pouze minimální údržba. Po roce 1989 silně zchátrala. V roce 2013 objekt převzala obecně prospěšná společnost Lázně Kyselka, která s podporou Ministerstva kultury ČR, Karlovarského kraje i firmy Mattoni 1873 (dříve Karlovarské minerální vody) zpracovala projekt Územního generelu a možného využití Mattoni vily v komplexu areálu bývalých lázní. Postup prací k vidění v časové ose na kartě objektu. 

PŘÍBĚH LÁZNÍ: Jaká je historie rodiny Mattoni? Koncem 17. století se do Karlových Varů dostal Ottavio Mattoni, obchodník s citrusy. Za ženu si vzal dceru zámožného měšťana. Jejich potomci se pak v západních Čechách živili většinou jako cínaři a obchodníci. Heinrichův otec Karl byl velice úspěšný, a dokonce se stal karlovarským městským radním. Heinrich se narodil v roce 1830. Několik let pracovat jako obchodník vídeňských společností. V roce 1856 si v Karlových Varech pronajal expedici minerální vody. To byl začátek krále minerálních vod. Základem úspěchu bylo pochopení významu propagace, spolupráce s odbornou veřejností a s novináři. V roce 1867 si pronajal také distribuci minerální vody z Ottova pramene v Lázních Kyselka, jež tehdy patřily hraběti Johannu z Neubergu.

2

 Zámecká restaurace byla postavena majitelem kysibelského panství, Wilhelmem z Neubergu, v počátečním stádiu lázní v Kyselce, v letech 1829-1830, jako drobný zájezdní hostinec u vývěru pramene. Když si prameny i lázně v roce 1867 pronajal Heinrich Mattoni, radikálně hostinec přestavěl. V přízemí byl umístěn společenský sál s přilehlou terasou. Kolem roku 1885 nechal Heinrich Mattoni provést přístavbu restaurace v duchu romantické anglické cottage. Po 2. světové válce byl objekt využíván jako lázeňská jídelna pro děti. V letech 1993-1994 proběhla rekonstrukce, která objekt znehodnotila a objekt poté silně chátral. V roce 2013 objekt převzala obecně prospěšná společnost Lázně Kyselka. Od té doby probíhá snaha o jeho záchranu.Společnost Lázně Kyselka o.p.s. zpracovala Architektonickou studii a záměr obnovy restaurace. Postup prací k vidění v časové ose na kartě objektu. 

PŘÍBĚH LÁZNÍ: Měl Heinrich Mattoni lázně Kyselka jen v nájmu? Jen zpočátku, poté díky nim vydělal tolik, že v roce 1873 od hraběte Hermanna Černína z Chudenic celé zdejší panství koupil. Od tohoto roku se zdejší stáčená minerálka začíná nazývat Mattoni a na lahvích se také objevují papírové etikety s orlicí, Mattoniho symbolem.

2

 Zámecká restaurace byla postavena majitelem kysibelského panství, Wilhelmem z Neubergu, v počátečním stádiu lázní v Kyselce, v letech 1829-1830, jako drobný zájezdní hostinec u vývěru pramene. Když si prameny i lázně v roce 1867 pronajal Heinrich Mattoni, radikálně hostinec přestavěl. V přízemí byl umístěn společenský sál s přilehlou terasou. Kolem roku 1885 nechal Heinrich Mattoni provést přístavbu restaurace v duchu romantické anglické cottage. Po 2. světové válce byl objekt využíván jako lázeňská jídelna pro děti. V letech 1993-1994 proběhla rekonstrukce, která objekt znehodnotila a objekt poté silně chátral. V roce 2013 objekt převzala obecně prospěšná společnost Lázně Kyselka. Od té doby probíhá snaha o jeho záchranu.Společnost Lázně Kyselka o.p.s. zpracovala Architektonickou studii a záměr obnovy restaurace. Postup prací k vidění v časové ose na kartě objektu. 

PŘÍBĚH LÁZNÍ: Měl Heinrich Mattoni lázně Kyselka jen v nájmu? Jen zpočátku, poté díky nim vydělal tolik, že v roce 1873 od hraběte Hermanna Černína z Chudenic celé zdejší panství koupil. Od tohoto roku se zdejší stáčená minerálka začíná nazývat Mattoni a na lahvích se také objevují papírové etikety s orlicí, Mattoniho symbolem.

3

V roce 1853 byla  slavnostně otevřena nová dřevěná kolonáda podle projektu architekta Grubera u zdejšího Ottova pramene. Proč Ottův? Rok před výstavbou, v roce 1852, přijel do Kyselky z Karlových Varů řecký král Otto I. Na královu žádost bylo následně do Athén odesláno 450 lahví zdejší minerální vody. Se svolením panovníka byl poté tento hlavní pramen nazván jeho jménem Pramen krále Otty. V roce 1862 byl vedle kolonády postaven nový lázeňský dům. V letech 1897-1898 byla původní dřevěná kolonáda vystřídána novou halou, postavenou v duchu secese na objednávku Heinricha Mattoniho podle projektu vídeňského architekta Karla Haybäcka. Nejvýznamnější pramen Kyselky tak dostal důstojný stánek z pískovce a leštěné žuly s bohatým secesním dekorem a Mattoniho orlicemi. V roce 1910 byla vedle starého lázeňského domu zřízena pozemní lanovka a lázeňský dům byl přestavěn a upraven v duchu nové kolonády. Celý prostor u pavilonu byl upraven s vodopádem spadajícím do údolí, Klasická lázeňská pitná kúra a inhalace probíhaly v objektech Ottova pramene ještě do roku 1992, kdy sem docházely děti z dětské léčebny. Po nepovedené privatizaci v roce 1992 objekt střídal majitele, zůstal prázdný a chátral. Od roku 2013 je majitelem objektu obecně prospěšná společnost Lázně Kyselka, která aktivně usiluje o záchranu, obnovu a následnou ochranu památkově chráněného areálu bývalých lázní. V roce 2017-2019 například proběhlo restaurování kamenné atiky vstupního portiku. V roce 2019 – 2020 byly provedeny kompletní obnovy střešních konstrukcí na Dojezdové stanici lanovky, na kolonádě a na nové stáčírně. Obnova krovů lázeňského domu je plánována na rok 2020. Postup dalších prací k vidění v časové ose na kartě objektu.

3

V roce 1853 byla  slavnostně otevřena nová dřevěná kolonáda podle projektu architekta Grubera u zdejšího Ottova pramene. Proč Ottův? Rok před výstavbou, v roce 1852, přijel do Kyselky z Karlových Varů řecký král Otto I. Na královu žádost bylo následně do Athén odesláno 450 lahví zdejší minerální vody. Se svolením panovníka byl poté tento hlavní pramen nazván jeho jménem Pramen krále Otty. V roce 1862 byl vedle kolonády postaven nový lázeňský dům. V letech 1897-1898 byla původní dřevěná kolonáda vystřídána novou halou, postavenou v duchu secese na objednávku Heinricha Mattoniho podle projektu vídeňského architekta Karla Haybäcka. Nejvýznamnější pramen Kyselky tak dostal důstojný stánek z pískovce a leštěné žuly s bohatým secesním dekorem a Mattoniho orlicemi. V roce 1910 byla vedle starého lázeňského domu zřízena pozemní lanovka a lázeňský dům byl přestavěn a upraven v duchu nové kolonády. Celý prostor u pavilonu byl upraven s vodopádem spadajícím do údolí, Klasická lázeňská pitná kúra a inhalace probíhaly v objektech Ottova pramene ještě do roku 1992, kdy sem docházely děti z dětské léčebny. Po nepovedené privatizaci v roce 1992 objekt střídal majitele, zůstal prázdný a chátral. Od roku 2013 je majitelem objektu obecně prospěšná společnost Lázně Kyselka, která aktivně usiluje o záchranu, obnovu a následnou ochranu památkově chráněného areálu bývalých lázní. V roce 2017-2019 například proběhlo restaurování kamenné atiky vstupního portiku. V roce 2019 – 2020 byly provedeny kompletní obnovy střešních konstrukcí na Dojezdové stanici lanovky, na kolonádě a na nové stáčírně. Obnova krovů lázeňského domu je plánována na rok 2020. Postup dalších prací k vidění v časové ose na kartě objektu.

4

Nejprve nechal v Kyselce Heinrich Mattoni mezi lety 1873-1875 postavit tento objekt Jindřichova dvora. Sloužil jako zasilatelství stáčené minerální vody, kanceláře a byty zaměstnanců exportu. Na počátku 90. let 19. století byl objekt Jindřichova dvora architektonicky upraven vídeňským architektem Karlem Haybäckem. V období 1890-1891 byla k jihozápadnímu nároží přistavěna dominantní věž. V nice nárožní věže byla umístěna plastika dívky s amforou, z níž vytékal proud vody, symbolizující zdejší prameny. V letech 1892-1893 získala budova podobu s hrázděnými štíty rizalitů. Po nepovedené privatizaci lázní v roce 1992 objekt střídal majitele, zůstal nevyužit a chátral. V roce 2013 objekt převzala obecně prospěšná společnost Lázně Kyselka. Od té doby probíhá snaha o jeho záchranu. V roce 2016 bylo například nad budovou postaveno provizorní zastřešení, pod konstrukcí střechy zajištěny nosné konstrukce stěn a stropů. V části rohové věže bylo provedeno restaurování oken, okenních křídel, okenních rámů, kování a skleněných výplní. Od roku 2017 probíhá postupná obnova střešní konstrukce věže, která je tvořena ocelovou konstrukcí opláštěnou zinkovým plechem. Proběhlo i náročné restaurování původních zinkových odlitků, které část lucerny přizdobují. Postup dalších prací k vidění v časové ose na kartě objektu.

4

Nejprve nechal v Kyselce Heinrich Mattoni mezi lety 1873-1875 postavit tento objekt Jindřichova dvora. Sloužil jako zasilatelství stáčené minerální vody, kanceláře a byty zaměstnanců exportu. Na počátku 90. let 19. století byl objekt Jindřichova dvora architektonicky upraven vídeňským architektem Karlem Haybäckem. V období 1890-1891 byla k jihozápadnímu nároží přistavěna dominantní věž. V nice nárožní věže byla umístěna plastika dívky s amforou, z níž vytékal proud vody, symbolizující zdejší prameny. V letech 1892-1893 získala budova podobu s hrázděnými štíty rizalitů. Po nepovedené privatizaci lázní v roce 1992 objekt střídal majitele, zůstal nevyužit a chátral. V roce 2013 objekt převzala obecně prospěšná společnost Lázně Kyselka. Od té doby probíhá snaha o jeho záchranu. V roce 2016 bylo například nad budovou postaveno provizorní zastřešení, pod konstrukcí střechy zajištěny nosné konstrukce stěn a stropů. V části rohové věže bylo provedeno restaurování oken, okenních křídel, okenních rámů, kování a skleněných výplní. Od roku 2017 probíhá postupná obnova střešní konstrukce věže, která je tvořena ocelovou konstrukcí opláštěnou zinkovým plechem. Proběhlo i náročné restaurování původních zinkových odlitků, které část lucerny přizdobují. Postup dalších prací k vidění v časové ose na kartě objektu.

5

Po boku Jindřichova dvora nechal následně Heinrich Mattoni mezi lety 1874-1875 postavit tento tzv. Švýcarský dvůr. Sloužil pro ubytování lázeňských hostů. V roce 1888 byla provedena celková přestavba objektu s dostavbou velké lodžie v patře. Podle velké lodžie byl také nově označován jako Švýcarský dům. Víme, že se v přízemí měly nacházet kanceláře, vrátnice s domovní správou, lázeňská knihovna a pošta. V patře pak byly pokoje k ubytování. Po roce 1945 byla ve zdejších lázních zřízena dětská dorostová léčebna. Po nepovedené privatizaci lázní v roce 1992 zůstal nevyužit. V roce 2013 objekt převzala obecně prospěšná společnost Lázně Kyselka. Od té doby probíhá snaha o jeho záchranu. V roce 2015 proběhlo například obnovení a restaurování dřevěné lodžie a přízemní části. Objekt byl také opatřen nadsazenou konstrukcí střechy, která ulehčí dřevěné konstrukci hrázdění tak, aby byla možná jeho oprava. Po jejím skončení dostane objekt definitivní krov. Postup dalších prací k vidění v časové ose na kartě objektu.

5

Po boku Jindřichova dvora nechal následně Heinrich Mattoni mezi lety 1874-1875 postavit tento tzv. Švýcarský dvůr. Sloužil pro ubytování lázeňských hostů. V roce 1888 byla provedena celková přestavba objektu s dostavbou velké lodžie v patře. Podle velké lodžie byl také nově označován jako Švýcarský dům. Víme, že se v přízemí měly nacházet kanceláře, vrátnice s domovní správou, lázeňská knihovna a pošta. V patře pak byly pokoje k ubytování. Po roce 1945 byla ve zdejších lázních zřízena dětská dorostová léčebna. Po nepovedené privatizaci lázní v roce 1992 zůstal nevyužit. V roce 2013 objekt převzala obecně prospěšná společnost Lázně Kyselka. Od té doby probíhá snaha o jeho záchranu. V roce 2015 proběhlo například obnovení a restaurování dřevěné lodžie a přízemní části. Objekt byl také opatřen nadsazenou konstrukcí střechy, která ulehčí dřevěné konstrukci hrázdění tak, aby byla možná jeho oprava. Po jejím skončení dostane objekt definitivní krov. Postup dalších prací k vidění v časové ose na kartě objektu.

6

Po boku Švýcarského dvora nechal nakonec Heinrich Mattoni postavit roku 1882 hrázděnou budovu skladů. V letech 1884-1885 byla přestavěna na lázeňský dům pojmenovaný podle manželky Heinricha Mattoniho na Vilemínin dvůr. V přízemí fungovala stáčírna minerální vody a plnírna lahví, v dalších prostorách byla Lázeňská kancelář (a později i pošta), nabízelo se zde ubytování lázeňským hostům. Jako u předchozích objektů, i tento po roce 1992 silně chátral. V roce 2006 se dokonce zřítila kopule věžovité části střechy vily. V roce 2013 i tento objekt převzala obecně prospěšná společnost Lázně Kyselka a ihned se začalo s přípravami opravy kopule věže. Od roku 2019 má již Vilemína obnovenou dřevěnou konstrukci lamelového krovu s novou břidlicovou krytinou, která má vydržet až tři století. Náročné bylo provedení zdobných oválných střešních oken včetně zdobných prvků, které se vracely do historické podoby před zřícením. Postup dalších prací k vidění v časové ose na kartě objektu. 

PŘÍBĚH LÁZNÍ: Vraťme se ještě k Heinrichu Mattoni. Působil jen v Kyselce? Nikoliv, jeho minerální voda se prodávala po celé Evropě, a dokonce i v zámoří. Mattoniho firma měla filiálky ve Vídni i v Budapešti. Císařskému dvoru nabídl “z úcty k císaři” vodu zdarma. Odměnou mu v roce 1870 byl titul "c. k. dvorní dodavatel", čehož obratně využil k propagaci. Mattoni obchodoval i s dalšími produkty: nabízel rašelinovou sůl, železitý léčivý extrakt a zřídelní mýdlo. Vydával i vlastní oborový věstník, jenž přinášel aktuality týkající se lázeňství a minerálních pramenů.

6

Po boku Švýcarského dvora nechal nakonec Heinrich Mattoni postavit roku 1882 hrázděnou budovu skladů. V letech 1884-1885 byla přestavěna na lázeňský dům pojmenovaný podle manželky Heinricha Mattoniho na Vilemínin dvůr. V přízemí fungovala stáčírna minerální vody a plnírna lahví, v dalších prostorách byla Lázeňská kancelář (a později i pošta), nabízelo se zde ubytování lázeňským hostům. Jako u předchozích objektů, i tento po roce 1992 silně chátral. V roce 2006 se dokonce zřítila kopule věžovité části střechy vily. V roce 2013 i tento objekt převzala obecně prospěšná společnost Lázně Kyselka a ihned se začalo s přípravami opravy kopule věže. Od roku 2019 má již Vilemína obnovenou dřevěnou konstrukci lamelového krovu s novou břidlicovou krytinou, která má vydržet až tři století. Náročné bylo provedení zdobných oválných střešních oken včetně zdobných prvků, které se vracely do historické podoby před zřícením. Postup dalších prací k vidění v časové ose na kartě objektu. 

PŘÍBĚH LÁZNÍ: Vraťme se ještě k Heinrichu Mattoni. Působil jen v Kyselce? Nikoliv, jeho minerální voda se prodávala po celé Evropě, a dokonce i v zámoří. Mattoniho firma měla filiálky ve Vídni i v Budapešti. Císařskému dvoru nabídl “z úcty k císaři” vodu zdarma. Odměnou mu v roce 1870 byl titul "c. k. dvorní dodavatel", čehož obratně využil k propagaci. Mattoni obchodoval i s dalšími produkty: nabízel rašelinovou sůl, železitý léčivý extrakt a zřídelní mýdlo. Vydával i vlastní oborový věstník, jenž přinášel aktuality týkající se lázeňství a minerálních pramenů.

7

V roce 1893 byla na místě zdejších stájí postavena přízemní budova nových skladů, nahrazující původní skladové prostory, z nichž vyrostl vedlejší Vilemínin dvůr. Tento objekt byl postaven pro expedici připravených beden s minerální vodou. Míval dřevěnou konstrukci dekorativně vyřezávanou a hrázděné boční stěny. Od roku 2013 je, jako u předchozích objektů, majitelem obecně prospěšná společnost Lázně Kyselka. Ta se ihned pustila do rekonstrukcí a zajištění zchátralého objektu. Byla opravena například fasáda a na štít se vrátila zrestaurovaná orlice. Postup dalších prací k vidění v časové ose na kartě objektu. Na tento dům přiléhající podlouhlý objekt čp. 36 sloužil jako správa lázní.

PŘÍBĚH LÁZNÍ: Vydržela sláva lázní i po smrti Heinricha Mattoniho? Bohužel ne. Když v roce 1910 zemřel, vedení se ujali jeho synové. Bohužel první světová válka a rozpad Rakouska-Uherska  rozdělily poválečnou Evropu celními bariérami, ztroskotal export. Další ranou byla hospodářská krize, prudce klesla domácí poptávka. Zbylé symbolické akcie rodina odprodala ještě před koncem druhé světové války.

7

V roce 1893 byla na místě zdejších stájí postavena přízemní budova nových skladů, nahrazující původní skladové prostory, z nichž vyrostl vedlejší Vilemínin dvůr. Tento objekt byl postaven pro expedici připravených beden s minerální vodou. Míval dřevěnou konstrukci dekorativně vyřezávanou a hrázděné boční stěny. Od roku 2013 je, jako u předchozích objektů, majitelem obecně prospěšná společnost Lázně Kyselka. Ta se ihned pustila do rekonstrukcí a zajištění zchátralého objektu. Byla opravena například fasáda a na štít se vrátila zrestaurovaná orlice. Postup dalších prací k vidění v časové ose na kartě objektu. Na tento dům přiléhající podlouhlý objekt čp. 36 sloužil jako správa lázní.

PŘÍBĚH LÁZNÍ: Vydržela sláva lázní i po smrti Heinricha Mattoniho? Bohužel ne. Když v roce 1910 zemřel, vedení se ujali jeho synové. Bohužel první světová válka a rozpad Rakouska-Uherska  rozdělily poválečnou Evropu celními bariérami, ztroskotal export. Další ranou byla hospodářská krize, prudce klesla domácí poptávka. Zbylé symbolické akcie rodina odprodala ještě před koncem druhé světové války.

8

Vila Imperial byla v této vilové čtvrti postavena jako poslední zdejší vila v letech 1890–1892. Postavena byla pro syna Heinricha Mattoniho, Leo Mattoniho, podle plánů vídeňského architekta Karla Häybecka. V roce 1878 byla postavena vila Bohemia (čp. 25), roku 1881 sousední vila Hungaria (čp. 26) a v roce 1883 vila Austria (čp. 28).Vily sloužily k sezonnímu ubytování lázeňských hostů a zaměstnanců. Po roce 1950 byly vily adaptovány pro účely zdravotního střediska, obvodního a zubního lékaře a mateřskou školu. Vily jsou v roce 2020 v soukromém vlastnictví a opečovávané. Vilu Austria čp. 28 vlastní obecně prospěšná společnost Lázně Kyselka, která od roku 2013 pracuje na její obnově a rekonstrukci, tak jako u ostatních objektů v areálu lázní. 

PŘÍBĚH LÁZNÍ: Jaký byl osud Mattoniho společnosti po roce 1948? Po znárodnění se z někdejší Mattoniho firmy stal závod karlovarského národního podniku Západočeská zřídla. Voda se ovšem nadále stáčela pod názvem Mattoni. Po roce 1989 vznikla akciová společnost Karlovarské minerální vody (KMV). Tu počátkem 90. let privatizovala a oživila italská podnikatelská rodina Pasquale, která shodou okolností pochází ze stejné oblasti jako předci Heinricha Mattoniho. Dnes firma nese název Mattoni 1873 a je největším distributorem nealkoholických nápojů ve střední Evropě.

8

Vila Imperial byla v této vilové čtvrti postavena jako poslední zdejší vila v letech 1890–1892. Postavena byla pro syna Heinricha Mattoniho, Leo Mattoniho, podle plánů vídeňského architekta Karla Häybecka. V roce 1878 byla postavena vila Bohemia (čp. 25), roku 1881 sousední vila Hungaria (čp. 26) a v roce 1883 vila Austria (čp. 28).Vily sloužily k sezonnímu ubytování lázeňských hostů a zaměstnanců. Po roce 1950 byly vily adaptovány pro účely zdravotního střediska, obvodního a zubního lékaře a mateřskou školu. Vily jsou v roce 2020 v soukromém vlastnictví a opečovávané. Vilu Austria čp. 28 vlastní obecně prospěšná společnost Lázně Kyselka, která od roku 2013 pracuje na její obnově a rekonstrukci, tak jako u ostatních objektů v areálu lázní. 

PŘÍBĚH LÁZNÍ: Jaký byl osud Mattoniho společnosti po roce 1948? Po znárodnění se z někdejší Mattoniho firmy stal závod karlovarského národního podniku Západočeská zřídla. Voda se ovšem nadále stáčela pod názvem Mattoni. Po roce 1989 vznikla akciová společnost Karlovarské minerální vody (KMV). Tu počátkem 90. let privatizovala a oživila italská podnikatelská rodina Pasquale, která shodou okolností pochází ze stejné oblasti jako předci Heinricha Mattoniho. Dnes firma nese název Mattoni 1873 a je největším distributorem nealkoholických nápojů ve střední Evropě.

9

Budova byla postavena v letech 1887–88 jako tzv. Picí hala. Typická lázeňská stavba své doby původně stála nad Alžbětiným pramenem, v roce 1907 byla přemístěna do lázeňského parku na levém břehu Ohře. Pavilon ve stylu švýcarské architektury pocházel s největší pravděpodobností z ateliéru Fellner & Helmer. Po druhé sv. válce byl objekt využíván jako kino. Objekt se celá léta neudržoval a pomalu chátral. Obec Kyselka s podporou Karlovarského kraje a Karlovarských minerálních vod se v roce 2006 pustila do postupné obnovy budovy. Poslední etapa rekonstrukce skončila v roce 2013. Současně se renovovaly i okolní parkové cesty. Objekt znovu začal sloužit jako kino, které dostalo nové plátno a prošlo částečnou digitalizací. Je tak uzpůsobené k promítání moderních formátů nosičů a současně umožňuje pořádání seminářů, přednášek a konferencí ve vysoké kvalitě obrazu a zvuku. Kapacita kina je 90 míst.

9

Budova byla postavena v letech 1887–88 jako tzv. Picí hala. Typická lázeňská stavba své doby původně stála nad Alžbětiným pramenem, v roce 1907 byla přemístěna do lázeňského parku na levém břehu Ohře. Pavilon ve stylu švýcarské architektury pocházel s největší pravděpodobností z ateliéru Fellner & Helmer. Po druhé sv. válce byl objekt využíván jako kino. Objekt se celá léta neudržoval a pomalu chátral. Obec Kyselka s podporou Karlovarského kraje a Karlovarských minerálních vod se v roce 2006 pustila do postupné obnovy budovy. Poslední etapa rekonstrukce skončila v roce 2013. Současně se renovovaly i okolní parkové cesty. Objekt znovu začal sloužit jako kino, které dostalo nové plátno a prošlo částečnou digitalizací. Je tak uzpůsobené k promítání moderních formátů nosičů a současně umožňuje pořádání seminářů, přednášek a konferencí ve vysoké kvalitě obrazu a zvuku. Kapacita kina je 90 míst.

9

Budova byla postavena v letech 1887–88 jako tzv. Picí hala. Typická lázeňská stavba své doby původně stála nad Alžbětiným pramenem, v roce 1907 byla přemístěna do lázeňského parku na levém břehu Ohře. Pavilon ve stylu švýcarské architektury pocházel s největší pravděpodobností z ateliéru Fellner & Helmer. Po druhé sv. válce byl objekt využíván jako kino. Objekt se celá léta neudržoval a pomalu chátral. Obec Kyselka s podporou Karlovarského kraje a Karlovarských minerálních vod se v roce 2006 pustila do postupné obnovy budovy. Poslední etapa rekonstrukce skončila v roce 2013. Současně se renovovaly i okolní parkové cesty. Objekt znovu začal sloužit jako kino, které dostalo nové plátno a prošlo částečnou digitalizací. Je tak uzpůsobené k promítání moderních formátů nosičů a současně umožňuje pořádání seminářů, přednášek a konferencí ve vysoké kvalitě obrazu a zvuku. Kapacita kina je 90 míst.

9

Budova byla postavena v letech 1887–88 jako tzv. Picí hala. Typická lázeňská stavba své doby původně stála nad Alžbětiným pramenem, v roce 1907 byla přemístěna do lázeňského parku na levém břehu Ohře. Pavilon ve stylu švýcarské architektury pocházel s největší pravděpodobností z ateliéru Fellner & Helmer. Po druhé sv. válce byl objekt využíván jako kino. Objekt se celá léta neudržoval a pomalu chátral. Obec Kyselka s podporou Karlovarského kraje a Karlovarských minerálních vod se v roce 2006 pustila do postupné obnovy budovy. Poslední etapa rekonstrukce skončila v roce 2013. Současně se renovovaly i okolní parkové cesty. Objekt znovu začal sloužit jako kino, které dostalo nové plátno a prošlo částečnou digitalizací. Je tak uzpůsobené k promítání moderních formátů nosičů a současně umožňuje pořádání seminářů, přednášek a konferencí ve vysoké kvalitě obrazu a zvuku. Kapacita kina je 90 míst.

10

Hotel Praha (do roku 1918 Hotel Kronprinz na počest korunního prince Rudolfa, poté Hotel Giesshübl) je typickou ukázkou provinčního hotelu s restaurací z doby výstavby kolem roku 1880. V dobách slávy Kyselky na sklonku 19. století měl velkou zahradní restauraci s kuželkovou dráhou, odpočinkovým altánem a krytou verandou. Po roce 1948 se zpřetrhaly vazby související s péčí o areál a následní nájemníci objekty jen využívali, prováděla se nejnutnější údržba. Po revoluci se ztratilo i jejich využití a objekty už jen chátraly. Od 90. let je objekt Hotelu Praha v majetku firmy Mattoni 1873. Novodobá rekonstrukce proběhla ve dvou etapách pod dohledem orgánů památkové péče. Nejprve byl dům staticky zajištěn, konstrukce střechy byla obnovena v původním reliéfu včetně vikýřů a kompletně byl zrekonstruován i střešní plášť. U střešního krovu se použilo maximum z původní historické konstrukce. Ve druhé fázi (2018-2020) byly kompletně rekonstruovány interiéry i exteriéry objektu a dnes v něm sídlí IT centrum společnosti Mattoni 1873.

PŘÍBĚH LÁZNÍ: Na této trase se tímto objektem setkáváme se třetím majitelem, rodinou Pasquale. Kdo stojí za obecně prospěšnou společností Lázně Kyselka? Spoluzakladateli jsou Obec Kyselka, město Karlovy Vary, Karlovarské minerální vody (dnes Mattoni 1873, stále vlastněná rodinou Pasquale), a spoluzakladatelem je i například pan Vladimír Lažanský, ten je i předsedou správní rady o.p.s. a v minulosti se mu podařilo zachránit zámek v Chyších. Dá se tedy říct, že se zde spojila státní sféra, úspěšná rodina podnikatelů Pasquale a lidé se zkušenostmi se záchranou památek. Všichni se společně snaží o obnovu budov s cílem udělat z Kyselky zajímavý turistický cíl, a byť s jinou náplní, přinejmenším vizuálně obnovit atmosféru bývalých lázní.

10

Hotel Praha (do roku 1918 Hotel Kronprinz na počest korunního prince Rudolfa, poté Hotel Giesshübl) je typickou ukázkou provinčního hotelu s restaurací z doby výstavby kolem roku 1880. V dobách slávy Kyselky na sklonku 19. století měl velkou zahradní restauraci s kuželkovou dráhou, odpočinkovým altánem a krytou verandou. Po roce 1948 se zpřetrhaly vazby související s péčí o areál a následní nájemníci objekty jen využívali, prováděla se nejnutnější údržba. Po revoluci se ztratilo i jejich využití a objekty už jen chátraly. Od 90. let je objekt Hotelu Praha v majetku firmy Mattoni 1873. Novodobá rekonstrukce proběhla ve dvou etapách pod dohledem orgánů památkové péče. Nejprve byl dům staticky zajištěn, konstrukce střechy byla obnovena v původním reliéfu včetně vikýřů a kompletně byl zrekonstruován i střešní plášť. U střešního krovu se použilo maximum z původní historické konstrukce. Ve druhé fázi (2018-2020) byly kompletně rekonstruovány interiéry i exteriéry objektu a dnes v něm sídlí IT centrum společnosti Mattoni 1873.

PŘÍBĚH LÁZNÍ: Na této trase se tímto objektem setkáváme se třetím majitelem, rodinou Pasquale. Kdo stojí za obecně prospěšnou společností Lázně Kyselka? Spoluzakladateli jsou Obec Kyselka, město Karlovy Vary, Karlovarské minerální vody (dnes Mattoni 1873, stále vlastněná rodinou Pasquale), a spoluzakladatelem je i například pan Vladimír Lažanský, ten je i předsedou správní rady o.p.s. a v minulosti se mu podařilo zachránit zámek v Chyších. Dá se tedy říct, že se zde spojila státní sféra, úspěšná rodina podnikatelů Pasquale a lidé se zkušenostmi se záchranou památek. Všichni se společně snaží o obnovu budov s cílem udělat z Kyselky zajímavý turistický cíl, a byť s jinou náplní, přinejmenším vizuálně obnovit atmosféru bývalých lázní.

11

V těchto místech se původně rozkládal lázeňský areál. V roce 1884 zde byla podle projektu Emanuela Grimma z Karlových Varů postavena velká budova skladů. V roce 1901 byly v areálu stáčíren postaveny podle projektu Karla Haybäcka centrální sklady čp. 29 s dominantní vodárenskou věží v nároží. Po roce 1989 byly bývalé Mattoniho závody privatizovány rodinou Pasquale.

PŘÍBĚH LÁZNÍ: Jaká je historie této rodiny? Antonio Pasquale vybudoval v Itálii úspěšnou firmu na výrobu a distribuci různých nápojů. Na přelomu 80. a 90.let 20.století ji prodal skupině Nestlé. Ale na odpočinek jít nechtěl. Jezdil po Evropě a nakonec koupil stáčírnu značky Mattoni, která v té době skomírala. (Většina historických lázeňských budov v Kyselce byla privatizována v jiném procesu, jiným nabyvatelům.) Rodina Pasquale výrazně modernizovala stáčecí závod v Kyselce, zlepšila marketing a nastartovala expanzi. Na Antoniovo dílo navazuje jeho syn Alessandro Pasquale. Pod křídly orla Heinricha Mattoniho se postupně spojily minerální a pramenité vody ze střední Evropy i světové nápojové značky, které dnešní firma Mattoni 1873 vyrábí a distribuuje v Česku, na Slovensku, v Maďarsku a Bulharsku.

11

V těchto místech se původně rozkládal lázeňský areál. V roce 1884 zde byla podle projektu Emanuela Grimma z Karlových Varů postavena velká budova skladů. V roce 1901 byly v areálu stáčíren postaveny podle projektu Karla Haybäcka centrální sklady čp. 29 s dominantní vodárenskou věží v nároží. Po roce 1989 byly bývalé Mattoniho závody privatizovány rodinou Pasquale.

PŘÍBĚH LÁZNÍ: Jaká je historie této rodiny? Antonio Pasquale vybudoval v Itálii úspěšnou firmu na výrobu a distribuci různých nápojů. Na přelomu 80. a 90.let 20.století ji prodal skupině Nestlé. Ale na odpočinek jít nechtěl. Jezdil po Evropě a nakonec koupil stáčírnu značky Mattoni, která v té době skomírala. (Většina historických lázeňských budov v Kyselce byla privatizována v jiném procesu, jiným nabyvatelům.) Rodina Pasquale výrazně modernizovala stáčecí závod v Kyselce, zlepšila marketing a nastartovala expanzi. Na Antoniovo dílo navazuje jeho syn Alessandro Pasquale. Pod křídly orla Heinricha Mattoniho se postupně spojily minerální a pramenité vody ze střední Evropy i světové nápojové značky, které dnešní firma Mattoni 1873 vyrábí a distribuuje v Česku, na Slovensku, v Maďarsku a Bulharsku.

12

V roce 1883 byla vystavěna budova vodoléčebného ústavu, která si až na pár detailů zachovala svůj vzhled, exteriér je z historického hlediska hodnotný. Interiér byl po 2. sv. válce zcela přetvořen, zachovala se pouze nástropní a nástěnná dekorativní malba. Objekty jsou v roce 2020 dlouhodobě prázdné a nevyužívané. Vlastník, rodina Pasquale, ale objekty hlídá a do budoucna uvažuje o jejich propojení s výrobním závodem. V blízkosti ústavu se ještě nachází správní budova (Vila Felsec) č. p. 35, závodní jídelna (Vila Saxonia) č. p. 56 a bývalá expedice, budova s věží těsně přiléhající na novou továrnu, č. p. 29.

PŘÍBĚH LÁZNÍ: Proč Karlovarské minerální vody neiniciovaly opravy budov lázní hned po privatizaci? Mohlo se tak stát, objekty byly v lepším stavu, snaha získat je byla, ale...bez úspěchu, kolem lázní a jejich privatizace se objevilo mnoho netransparentních věcí a postupně procházely rukama podivných vlastníků. Jednoho údajně hledal i Interpol. Proběhlo několik bankrotů. Věci začaly dávat zase smysl, až když vznikla obecně prospěšná společnost Lázně Kyselka, do níž se podařilo budovy převést a do které Karlovarské minerální vody vložily 20 mil. Kč.

12

V roce 1883 byla vystavěna budova vodoléčebného ústavu, která si až na pár detailů zachovala svůj vzhled, exteriér je z historického hlediska hodnotný. Interiér byl po 2. sv. válce zcela přetvořen, zachovala se pouze nástropní a nástěnná dekorativní malba. Objekty jsou v roce 2020 dlouhodobě prázdné a nevyužívané. Vlastník, rodina Pasquale, ale objekty hlídá a do budoucna uvažuje o jejich propojení s výrobním závodem. V blízkosti ústavu se ještě nachází správní budova (Vila Felsec) č. p. 35, závodní jídelna (Vila Saxonia) č. p. 56 a bývalá expedice, budova s věží těsně přiléhající na novou továrnu, č. p. 29.

PŘÍBĚH LÁZNÍ: Proč Karlovarské minerální vody neiniciovaly opravy budov lázní hned po privatizaci? Mohlo se tak stát, objekty byly v lepším stavu, snaha získat je byla, ale...bez úspěchu, kolem lázní a jejich privatizace se objevilo mnoho netransparentních věcí a postupně procházely rukama podivných vlastníků. Jednoho údajně hledal i Interpol. Proběhlo několik bankrotů. Věci začaly dávat zase smysl, až když vznikla obecně prospěšná společnost Lázně Kyselka, do níž se podařilo budovy převést a do které Karlovarské minerální vody vložily 20 mil. Kč.

13

V roce 1894 byl pod skalnatým výběžkem postaven podle projektu Karla Haybäcka dům „Stallburg“ s byty pro zaměstnance firmy Mattoni. Dům vznikl na místě dřívějších stájí pro povozy návštěvníků lázní. Později sloužil jako hotel, ale především neohleduplným zacházením nájemníků silně zchátral. V letech 2012-2014 Karlovarské minerální vody (dnes Mattoni 1873) objekt kompletně zrekonstruovaly. Samotná rekonstrukce si nakonec vyžádala 15 měsíců práce a investici přesahují 25 milionů korun. Další 4 miliony si ještě vyžádalo zajištění svahu nad domem, který není ve vlastnictví majitele. Dům Stallburg byl oceněn jako nejlepší stavba Karlovarského kraje roku 2014. V objektu po rekonstrukci bydlí nájemníci v osmi moderních bytech. Tento objekt využití našel, ale zásadní otázka bude, jaké využití nalezne celá řada ostatních postupně rekonstruovaných budov. Snad se jej podaří nalézt.

13

V roce 1894 byl pod skalnatým výběžkem postaven podle projektu Karla Haybäcka dům „Stallburg“ s byty pro zaměstnance firmy Mattoni. Dům vznikl na místě dřívějších stájí pro povozy návštěvníků lázní. Později sloužil jako hotel, ale především neohleduplným zacházením nájemníků silně zchátral. V letech 2012-2014 Karlovarské minerální vody (dnes Mattoni 1873) objekt kompletně zrekonstruovaly. Samotná rekonstrukce si nakonec vyžádala 15 měsíců práce a investici přesahují 25 milionů korun. Další 4 miliony si ještě vyžádalo zajištění svahu nad domem, který není ve vlastnictví majitele. Dům Stallburg byl oceněn jako nejlepší stavba Karlovarského kraje roku 2014. V objektu po rekonstrukci bydlí nájemníci v osmi moderních bytech. Tento objekt využití našel, ale zásadní otázka bude, jaké využití nalezne celá řada ostatních postupně rekonstruovaných budov. Snad se jej podaří nalézt.

14

Pseudorománskou kapli sv. Anny nechala vystavět v roce 1884 hraběnka Anna Nostitz-Rieneck z vděčnosti za své uzdravení zdejšími prameny. Kapli hojně navštěvoval majitel zdejších lázní Heinrich Mattoni, který se zde denně modlil za uzdravení své nemocné dcery Kamilky, která měla tuberkulózu. Po roce 1948 přestala být kaple udržována a postupně chátrala. Vnitřní zařízení kaple bylo následně rozkradeno či zničeno. V roce 1967 byla v kapli objevena kovová schránka s dokumenty z doby výstavby kaple v roce 1884. Ve schránce bylo uloženo poselství dalším generacím. Nepovedlo se. Několik let poté byl interiér kaple necitlivě upraven, na místě oltáře bylo vybudováno dokonce novodobé ohniště s digestoří, jejíž roura na odvod kouře byla proražena přímo klenbou a střechou kaple. V roce 2014 byla provedena kompletní rekonstrukce. Od roku 2015 je nasvícena a po setmění se stává výraznou dominantou současné Kyselky.

14

Pseudorománskou kapli sv. Anny nechala vystavět v roce 1884 hraběnka Anna Nostitz-Rieneck z vděčnosti za své uzdravení zdejšími prameny. Kapli hojně navštěvoval majitel zdejších lázní Heinrich Mattoni, který se zde denně modlil za uzdravení své nemocné dcery Kamilky, která měla tuberkulózu. Po roce 1948 přestala být kaple udržována a postupně chátrala. Vnitřní zařízení kaple bylo následně rozkradeno či zničeno. V roce 1967 byla v kapli objevena kovová schránka s dokumenty z doby výstavby kaple v roce 1884. Ve schránce bylo uloženo poselství dalším generacím. Nepovedlo se. Několik let poté byl interiér kaple necitlivě upraven, na místě oltáře bylo vybudováno dokonce novodobé ohniště s digestoří, jejíž roura na odvod kouře byla proražena přímo klenbou a střechou kaple. V roce 2014 byla provedena kompletní rekonstrukce. Od roku 2015 je nasvícena a po setmění se stává výraznou dominantou současné Kyselky.

15

Löschnerův pavilon byl postavený roku 1907 podle projektu architekta Alfréda Bayera. V patře byl byt pro správce a v zadní části se nacházela plnírna lahví ze zdroje bývalého Löschnerova pramene, který nese jméno po Dr. Josefu Löschnerovi, spolupracovníkovi zakladatele Heinricha Mattoniho při propagaci léčivých účinků minerálních vod. Po mnoha letech chátrání zahájily v roce 2013 Karlovarské minerální vody kompletní rekonstrukci pavilonu. V červenci 2016 zde bylo otevřeno Mattoni muzeum věnované místní historii stáčení minerálních vod. Při slavnostním otevření muzea nechyběl ani Rudolf Heinrich Mattoni, pravnuk zakladatele Mattonky a emeritní profesor kalifornské univerzity. Pokochejte se tímto krásně zrekonstruovaným objektem. Děkujeme všem, kteří se na záchraně areálu lázní podílí.

15

Löschnerův pavilon byl postavený roku 1907 podle projektu architekta Alfréda Bayera. V patře byl byt pro správce a v zadní části se nacházela plnírna lahví ze zdroje bývalého Löschnerova pramene, který nese jméno po Dr. Josefu Löschnerovi, spolupracovníkovi zakladatele Heinricha Mattoniho při propagaci léčivých účinků minerálních vod. Po mnoha letech chátrání zahájily v roce 2013 Karlovarské minerální vody kompletní rekonstrukci pavilonu. V červenci 2016 zde bylo otevřeno Mattoni muzeum věnované místní historii stáčení minerálních vod. Při slavnostním otevření muzea nechyběl ani Rudolf Heinrich Mattoni, pravnuk zakladatele Mattonky a emeritní profesor kalifornské univerzity. Pokochejte se tímto krásně zrekonstruovaným objektem. Děkujeme všem, kteří se na záchraně areálu lázní podílí.