Po stopách Schmittů

Českoněmecký podnikatel Franz Schmitt (1818-1883) byl v 19. století jedním z největších textilních magnátů severních Čech. Jeho rodina se zasloužila o rozkvět města Český Dub, vlastnila zde několik továren, rodinné sídlo a stavěla tu i domy pro své zaměstnance.

(autor trasy: Radomír Kočí, audio průvodce: Vojtěch Řehák)

Kvízová otázka
Napravo od hlavního vchodu vily Fr. Schmitta je modrá cedulka, jaký rok je na předposledním řádku?
Parametry trasy
Typ:
Pěší
Délka:
3 km
Čas:

Objekty na trase

0

Českoněmecký podnikatel Franz Schmitt, narozený v roce 1818, byl v 19. století jedním z největších textilních magnátů severních Čech. Jeho rodina se zasloužila o rozkvět města Český Dub, vlastnila zde několik továren, rodinné sídlo a stavěla tu i domy pro své zaměstnance. Jedním z nich je i tento dům čp. 130, který vznikl v roce 1913 podle architekta Jacoba Schmeissnera, mj. dvorního architekta taktéž vlivné rodiny průmyslníků Liebiegů v Liberci. Secesní rodinný dům měl být první stavbou zamýšlené kolonie Na Zhůrách, zůstalo však pouze u něj.

0

Českoněmecký podnikatel Franz Schmitt, narozený v roce 1818, byl v 19. století jedním z největších textilních magnátů severních Čech. Jeho rodina se zasloužila o rozkvět města Český Dub, vlastnila zde několik továren, rodinné sídlo a stavěla tu i domy pro své zaměstnance. Jedním z nich je i tento dům čp. 130, který vznikl v roce 1913 podle architekta Jacoba Schmeissnera, mj. dvorního architekta taktéž vlivné rodiny průmyslníků Liebiegů v Liberci. Secesní rodinný dům měl být první stavbou zamýšlené kolonie Na Zhůrách, zůstalo však pouze u něj.

2

Na tomto místě vznikla v roce 1850 v pořadí druhá továrna Franze Schmitta - moderní mechanická tkalcovna, a to přístavbou k původní přádelně Johanna Königa, která stála při silnici na Mnichovo Hradiště. Areál tzv. dolní továrny tvořily budovy obklopující čtvercové nádvoří. Po znárodnění sem byl umístěn vojenský opravárenský podnik, jenž se specializoval na renovace a montáž terénních vozů GAZ. Od roku 1992 se tu vyrábějí součásti vysokozdvižných vozíků a zemědělských strojů. Část budov je k roku 2011 opravena a budovy jsou různě využívány, mj. k výrobě krmiv, velká část však zůstává prázdná.

2

Na tomto místě vznikla v roce 1850 v pořadí druhá továrna Franze Schmitta - moderní mechanická tkalcovna, a to přístavbou k původní přádelně Johanna Königa, která stála při silnici na Mnichovo Hradiště. Areál tzv. dolní továrny tvořily budovy obklopující čtvercové nádvoří. Po znárodnění sem byl umístěn vojenský opravárenský podnik, jenž se specializoval na renovace a montáž terénních vozů GAZ. Od roku 1992 se tu vyrábějí součásti vysokozdvižných vozíků a zemědělských strojů. Část budov je k roku 2011 opravena a budovy jsou různě využívány, mj. k výrobě krmiv, velká část však zůstává prázdná.

3

Jihovýchodně od zámku (původní komendy) nechal v letech 1552–59 Jan z Oppersdorfu postavit zámeckou katolickou kapli svatého Jana Křtitele a založit přilehlý špitál. Objekt postihly v 17. a 18. století požáry. Při obnově roku 1722 kaple změnila zasvěcení na svatého Jana Nepomuckého. Za Josefa II. byla zrušena a roku 1803 přestavěna na městský špitál s tím, že do ní bylo vloženo třetí patro, které sloužilo provozu sousedního pivovaru. Poslední úpravy se uskutečnily spolu s ostatními budovami areálu kolem roku 1910. Po roce 1945 zůstala budova prázdná a silně zchátrala.

3

Jihovýchodně od zámku (původní komendy) nechal v letech 1552–59 Jan z Oppersdorfu postavit zámeckou katolickou kapli svatého Jana Křtitele a založit přilehlý špitál. Objekt postihly v 17. a 18. století požáry. Při obnově roku 1722 kaple změnila zasvěcení na svatého Jana Nepomuckého. Za Josefa II. byla zrušena a roku 1803 přestavěna na městský špitál s tím, že do ní bylo vloženo třetí patro, které sloužilo provozu sousedního pivovaru. Poslední úpravy se uskutečnily spolu s ostatními budovami areálu kolem roku 1910. Po roce 1945 zůstala budova prázdná a silně zchátrala.

4

Objekt nechala v roce 1909 postavit Helena von Schmitt, dcera Franze Schmitta. Architektem zde byl Jakob Schmeissner, přední architekt rodiny textilních továrníků Liebiegů z Liberce, kde je také přichystaná trasa. Budova byla postavena jako kojenecký ústav kombinovaný s dívčí školou. V roce 2020 se zde nachází místní mateřská škola. Další krásné domy spojené s rodinou Franze Schmitta stojí o kousek dále v ulici Starý zámek směrem k náměstí Bedřicha Smetany. Jsou to domy čp. 5, 101, 102 a 103. Což jsou zahradní vily postavené pro vedoucí zaměstnance podniku. Ostatní domy kolem Starého zámku, včetně budovy, kde se dnes nalézá komenda, jsou také spojeny s podnikem Franze Schmitta. Byly to nájemní domy a kanceláře, které upravil z původně starších, zejména hospodářských objektů.

4

Objekt nechala v roce 1909 postavit Helena von Schmitt, dcera Franze Schmitta. Architektem zde byl Jakob Schmeissner, přední architekt rodiny textilních továrníků Liebiegů z Liberce, kde je také přichystaná trasa. Budova byla postavena jako kojenecký ústav kombinovaný s dívčí školou. V roce 2020 se zde nachází místní mateřská škola. Další krásné domy spojené s rodinou Franze Schmitta stojí o kousek dále v ulici Starý zámek směrem k náměstí Bedřicha Smetany. Jsou to domy čp. 5, 101, 102 a 103. Což jsou zahradní vily postavené pro vedoucí zaměstnance podniku. Ostatní domy kolem Starého zámku, včetně budovy, kde se dnes nalézá komenda, jsou také spojeny s podnikem Franze Schmitta. Byly to nájemní domy a kanceláře, které upravil z původně starších, zejména hospodářských objektů.

5

Městskou správu v Českém Dubu původně vykonával dědičný rychtář, jehož svobodná rychta stávala severně od farního kostela. Dnešní radnice vznikla uprostřed náměstí snad roku 1565. Budovu, ve které se dle zprávy z roku 1590 nacházel i šenk, poškodil požár roku 1694. Oprava se táhla až do roku 1733. Ani oprava v roce 1733, ani další oprava v letech 1800–01 se na vzhledu budovy zřejmě zásadně neprojevily. Až do počátku 20. století se jednalo o obdélnou jednopatrovou budovu se sedlovou střechou, k jejímuž severovýchodnímu nároží přiléhala osmiboká věž s cibulovou bání. V letech 1905–07, za působení rodiny Schmittů v Českém Dubu, došlo k radikálnímu rozšíření radnice o kolmé jižní křídlo, které obsahuje především velkou radní síň v I. patře. Přestavba, prováděná v kombinaci novorenesančních a secesních prvků, se dotkla i původní stavby. Návrh k ní vypracoval vídeňský architekt a dvorní architekt rodiny Schmittů, Wilhelm Klingenberg, prováděcí projekt liberecký stavitel Ernst Schäfer.

5

Městskou správu v Českém Dubu původně vykonával dědičný rychtář, jehož svobodná rychta stávala severně od farního kostela. Dnešní radnice vznikla uprostřed náměstí snad roku 1565. Budovu, ve které se dle zprávy z roku 1590 nacházel i šenk, poškodil požár roku 1694. Oprava se táhla až do roku 1733. Ani oprava v roce 1733, ani další oprava v letech 1800–01 se na vzhledu budovy zřejmě zásadně neprojevily. Až do počátku 20. století se jednalo o obdélnou jednopatrovou budovu se sedlovou střechou, k jejímuž severovýchodnímu nároží přiléhala osmiboká věž s cibulovou bání. V letech 1905–07, za působení rodiny Schmittů v Českém Dubu, došlo k radikálnímu rozšíření radnice o kolmé jižní křídlo, které obsahuje především velkou radní síň v I. patře. Přestavba, prováděná v kombinaci novorenesančních a secesních prvků, se dotkla i původní stavby. Návrh k ní vypracoval vídeňský architekt a dvorní architekt rodiny Schmittů, Wilhelm Klingenberg, prováděcí projekt liberecký stavitel Ernst Schäfer.

6

Nacházíme se před další budovou spjatou s rodinou Franze Schmitta. V roce 1905 nechala secesní tzv. Helenin zámeček vystavět dcera textilního podnikatele Helena von Schmitt a věnovala ho městu jako sídlo berního úřadu. Zámeček byl spojen s věží Hláska, dochovanou ze středověkého opevnění, která sloužila jako městská šatlava. Hláska v letech 1904 a 1905 prošla romantickou obnovou, při níž získala přilehlou bránu. I zde se na projektu podílel architekt Wilhelm Klingenberg, který projektoval též přestavbu českodubské radnice.

6

Nacházíme se před další budovou spjatou s rodinou Franze Schmitta. V roce 1905 nechala secesní tzv. Helenin zámeček vystavět dcera textilního podnikatele Helena von Schmitt a věnovala ho městu jako sídlo berního úřadu. Zámeček byl spojen s věží Hláska, dochovanou ze středověkého opevnění, která sloužila jako městská šatlava. Hláska v letech 1904 a 1905 prošla romantickou obnovou, při níž získala přilehlou bránu. I zde se na projektu podílel architekt Wilhelm Klingenberg, který projektoval též přestavbu českodubské radnice.

7

V těchto místech podél Starodubské cesty vyrůstala zástavba od 18. století. Dům čp. 19, vlastnil od roku 1742 švec Antonín Tamler. Původně dřevěný objekt poté několikrát měnil majitele. V roce 1843 jej nahradila zděná přízemní stavba. Shodou okolností, přesně v tomto roce začíná v Českém Dubu podnikat i Franz Schmitt. Tento dům poté znovu několikrát mění majitele. Jak je město Český Dub za Schmittů v rozkvětu, i tento dům je v roce 1892 rozšířen podle projektu stavitele Josefa Gärtnera o druhé podlaží a tehdejší majitel Karel Kočvara zde začíná s provozem hostince a cukrárny. Evidentně se daří, protože v roce 1929 byla k průčelí přiložena přístavba obchodu se střešní terasou. Ještě před druhou světovou válkou zde v podnikání pokračuje pan Karel Schunda. V roce 2020 je bohužel vše jinak, objekt je dlouhodobě bez využití a chátrá.

7

V těchto místech podél Starodubské cesty vyrůstala zástavba od 18. století. Dům čp. 19, vlastnil od roku 1742 švec Antonín Tamler. Původně dřevěný objekt poté několikrát měnil majitele. V roce 1843 jej nahradila zděná přízemní stavba. Shodou okolností, přesně v tomto roce začíná v Českém Dubu podnikat i Franz Schmitt. Tento dům poté znovu několikrát mění majitele. Jak je město Český Dub za Schmittů v rozkvětu, i tento dům je v roce 1892 rozšířen podle projektu stavitele Josefa Gärtnera o druhé podlaží a tehdejší majitel Karel Kočvara zde začíná s provozem hostince a cukrárny. Evidentně se daří, protože v roce 1929 byla k průčelí přiložena přístavba obchodu se střešní terasou. Ještě před druhou světovou válkou zde v podnikání pokračuje pan Karel Schunda. V roce 2020 je bohužel vše jinak, objekt je dlouhodobě bez využití a chátrá.

8

Dominantou hřbitova je bezesporu vedle kostela Nejsvětější Trojice reprezentativní hrobka, kterou si nechala postavit rodina Franze Schmitta. Pochází z let 1872-73 a vzniklo podle plánů vídeňského architekta Karla Tietze. Výstavbu měl na starosti tehdejší známý liberecký stavitel Gustav Sachers. Místo poslední odpočinku rodiny, která se zasloužila o rozkvět města, ale nebyl po roce 1945 jednoduchý. Osud ostatků je po tomto roce bohužel nejistý, horní kaple je dnes prázdná. V roce 2016 k hrobce vyšel článek, že kulturní památka před časem přešla do vlastnictví města Český Dub. To ale následně řešilo, jak ji zachránit, protože z vlastních zdrojů na to nemá prostředky. Studie na opravu hrobky už je hotová, ale na samotnou realizaci se musí sehnat peníze. Kryptu v této době dlouhodobě ohrožuje prosakující voda, poškozena je i fasáda i kamenické prvky.

8

Dominantou hřbitova je bezesporu vedle kostela Nejsvětější Trojice reprezentativní hrobka, kterou si nechala postavit rodina Franze Schmitta. Pochází z let 1872-73 a vzniklo podle plánů vídeňského architekta Karla Tietze. Výstavbu měl na starosti tehdejší známý liberecký stavitel Gustav Sachers. Místo poslední odpočinku rodiny, která se zasloužila o rozkvět města, ale nebyl po roce 1945 jednoduchý. Osud ostatků je po tomto roce bohužel nejistý, horní kaple je dnes prázdná. V roce 2016 k hrobce vyšel článek, že kulturní památka před časem přešla do vlastnictví města Český Dub. To ale následně řešilo, jak ji zachránit, protože z vlastních zdrojů na to nemá prostředky. Studie na opravu hrobky už je hotová, ale na samotnou realizaci se musí sehnat peníze. Kryptu v této době dlouhodobě ohrožuje prosakující voda, poškozena je i fasáda i kamenické prvky.

9

Dělnická kolonie šesti nájemných domů, tzv. Šestidomy byla vybudována pro ubytování zaměstnanců Schmittova podniku. V době největší konjunktury před první světovou válkou zaměstnávala továrna 220 lidí, z nichž většina bydlela právě v této dělnické kolonii. Používané bytové jednotky se zde nachází i v roce 2020.

9

Dělnická kolonie šesti nájemných domů, tzv. Šestidomy byla vybudována pro ubytování zaměstnanců Schmittova podniku. V době největší konjunktury před první světovou válkou zaměstnávala továrna 220 lidí, z nichž většina bydlela právě v této dělnické kolonii. Používané bytové jednotky se zde nachází i v roce 2020.

10

Zde roku 1843 Broumovský rodák Franz Schmitt zahájil své podnikatelské působení ve městě výrobou potiskovaných vlněných látek v adaptované Slukově kartounce při toku Ještědky pod českodubským zámkem. Areál na podlouhlém pozemku tvořily kolem roku 1900 zděné dvou a třípodlažní tovární budovy s podkrovími, kde byly sklady materiálu. První stroje poháněla vodní kola, později turbíny, vlevo od vjezdu do areálu byla postavena kotelna a strojovna. Vpravo od něj stála apretura a barevna, později byla směrem na jihozápad postavena tiskárna látek čp. 44, sousedící tak se zámeckým parkem. Po znárodnění v roce 1948 se zde vyráběl nábytek. V roce 2011 ve zchátralých objektech, které si zachovaly podobu přibližně ze sedmdesátých let 19. století, působí firma specializovaná na výrobu kuchyňských linek.

10

Zde roku 1843 Broumovský rodák Franz Schmitt zahájil své podnikatelské působení ve městě výrobou potiskovaných vlněných látek v adaptované Slukově kartounce při toku Ještědky pod českodubským zámkem. Areál na podlouhlém pozemku tvořily kolem roku 1900 zděné dvou a třípodlažní tovární budovy s podkrovími, kde byly sklady materiálu. První stroje poháněla vodní kola, později turbíny, vlevo od vjezdu do areálu byla postavena kotelna a strojovna. Vpravo od něj stála apretura a barevna, později byla směrem na jihozápad postavena tiskárna látek čp. 44, sousedící tak se zámeckým parkem. Po znárodnění v roce 1948 se zde vyráběl nábytek. V roce 2011 ve zchátralých objektech, které si zachovaly podobu přibližně ze sedmdesátých let 19. století, působí firma specializovaná na výrobu kuchyňských linek.

11

Luxusní vilu si vlivný průmyslník Franz Schmitt postavil na místě někdejšího panského dvora, zakoupeného od Rohanů. Autorem velkoryse pojatého objektu, demonstrujícího sílu a postavení rodiny Schmittů byl liberecký architekt Gustav Sachers, mj. tvůrce nejstarší vily taktéž vlivné rodiny průmyslníků Liebiegů v Liberci. Tak jako v Liberci i zde Sachers vycházel z mnichovsky orientované architektury tzv. přísného historismu. Po Schmittově smrti v roce 1883 zde žili další členové rodiny, která musela Český Dub definitivně opustit roku 1945. V objektu byl po roce 1945 zřízen ústav sociálních služeb. V době jeho působení došlo k zásadnímu znehodnocení fasád hospodářských objektů. V roce 2019 vila slouží jako domov důchodců. Do současné doby se zachovala i část původních honosných interiérů, zejména velký salon s bohatou štukovou výzdobou a dvěma krby se zrcadly a secesní jídelna z roku 1907 s dubovým táflováním a náročnou řezbářskou výzdobou, vybudovaná zřejmě na základě projektu vídeňského architekta Wilhelma Klingenberga.

11

Luxusní vilu si vlivný průmyslník Franz Schmitt postavil na místě někdejšího panského dvora, zakoupeného od Rohanů. Autorem velkoryse pojatého objektu, demonstrujícího sílu a postavení rodiny Schmittů byl liberecký architekt Gustav Sachers, mj. tvůrce nejstarší vily taktéž vlivné rodiny průmyslníků Liebiegů v Liberci. Tak jako v Liberci i zde Sachers vycházel z mnichovsky orientované architektury tzv. přísného historismu. Po Schmittově smrti v roce 1883 zde žili další členové rodiny, která musela Český Dub definitivně opustit roku 1945. V objektu byl po roce 1945 zřízen ústav sociálních služeb. V době jeho působení došlo k zásadnímu znehodnocení fasád hospodářských objektů. V roce 2019 vila slouží jako domov důchodců. Do současné doby se zachovala i část původních honosných interiérů, zejména velký salon s bohatou štukovou výzdobou a dvěma krby se zrcadly a secesní jídelna z roku 1907 s dubovým táflováním a náročnou řezbářskou výzdobou, vybudovaná zřejmě na základě projektu vídeňského architekta Wilhelma Klingenberga.

12

Patrový zděný domek s nízkou sedlovou střechou a naznačeným hrázděním v patře, vyprojektoval stavitel Karel Arlt. Postaven byl v době realizace městského parku, zahájené krátce po r. 1900 Idou a Helenou von Schmitt. Vedle domku stály včelí úly. Za hrázděným domkem končil zámecký prostor, oddělený od městské části parku oplocením. V prostoru mezi domkem a vilou čp. 12 byl rybník. Na místě rybníka byl později postaven dům s pečovatelskou službou. Historické využití hrázděného domku není přesně známo, objevuje se určení jako "vrátnice“, "domek správce“, "hospodářský domek“, apod. Domek se nachází v tzv. Zámeckém parku, což je dílo vynikajícího krajináře Eduarda Petzolda, naprojektované roku 1869, z rodinných důvodů stavebníka Franze von Schmitta, nebyl park realizován v plném rozsahu, pouze cca z 1/3 zamýšlené plochy.

12

Patrový zděný domek s nízkou sedlovou střechou a naznačeným hrázděním v patře, vyprojektoval stavitel Karel Arlt. Postaven byl v době realizace městského parku, zahájené krátce po r. 1900 Idou a Helenou von Schmitt. Vedle domku stály včelí úly. Za hrázděným domkem končil zámecký prostor, oddělený od městské části parku oplocením. V prostoru mezi domkem a vilou čp. 12 byl rybník. Na místě rybníka byl později postaven dům s pečovatelskou službou. Historické využití hrázděného domku není přesně známo, objevuje se určení jako "vrátnice“, "domek správce“, "hospodářský domek“, apod. Domek se nachází v tzv. Zámeckém parku, což je dílo vynikajícího krajináře Eduarda Petzolda, naprojektované roku 1869, z rodinných důvodů stavebníka Franze von Schmitta, nebyl park realizován v plném rozsahu, pouze cca z 1/3 zamýšlené plochy.

13

Pod terasou Blaschkovy vily nechala Helena von Schmitt v roce 1907 postavit u zaniklého půvabného jezírka secesně romantickou vilu podle projektu pražského ateliéru Pohl a Kutsche. Vila sloužila pro zahradníka a služebnou. Služebná je nicméně velmi nadnesený pojem, byla to spíše rodinná přítelkyně a vzdálená příbuzná Blaschkových. Představa, že v podobných domech žilo v Českém Dubu obyčejné služebnictvo Blaschkových je nesprávná. Každopádně pojem "vila zahradníka a služebné" je u místních u této stavby tradován.

13

Pod terasou Blaschkovy vily nechala Helena von Schmitt v roce 1907 postavit u zaniklého půvabného jezírka secesně romantickou vilu podle projektu pražského ateliéru Pohl a Kutsche. Vila sloužila pro zahradníka a služebnou. Služebná je nicméně velmi nadnesený pojem, byla to spíše rodinná přítelkyně a vzdálená příbuzná Blaschkových. Představa, že v podobných domech žilo v Českém Dubu obyčejné služebnictvo Blaschkových je nesprávná. Každopádně pojem "vila zahradníka a služebné" je u místních u této stavby tradován.

14

Architektonicky hodnotný objekt neorenesanční vily nechal v letech 1880-1881 postavit textilní průmyslník Franz von Schmitt pro svého zetě a firemního nástupce Konráda Blaschku, jehož rodina, taktéž podnikající v textilním průmyslu, pocházela z nedalekých Hodkovic nad Mohelkou. Současnou podobu vila získala v roce 1906, kdy vznikla dalším rozšířením a úpravou stávajících prostor velká hala se schodištěm a galerií v patře. Autorem této přestavby byl vídeňský architekt Wilhelm Klingenberg, který přestavěl i českodubskou radnici. Od roku 1945, kdy byl objekt zkonfiskován původním majitelům, zde sídlí Podještědské muzeum založené v roce 1919 místním učitelem Václavem Havlem. 16. a 17. května 2014 sem přijeli zavzpomínat někdejší němečtí obyvatelé Českého Dubu, kteří byli po roce 1945 nuceně vysídleni ze svých zdejších domovů. Na místo svého původu nikdy nezanevřeli a nezapomněli, do kraje pod Ještědem se opakovaně vracejí již po více než půl století. Mezi návštěvníky byla i více než devadesátiletá vnučka Konráda Blaschky a pravnučka Franze Schmitta, paní Erika Raunihar, která svým velice vstřícným a laskavým vyprávěním vyplnila některé dosavadní mezery ve znalostech místní historie.

14

Architektonicky hodnotný objekt neorenesanční vily nechal v letech 1880-1881 postavit textilní průmyslník Franz von Schmitt pro svého zetě a firemního nástupce Konráda Blaschku, jehož rodina, taktéž podnikající v textilním průmyslu, pocházela z nedalekých Hodkovic nad Mohelkou. Současnou podobu vila získala v roce 1906, kdy vznikla dalším rozšířením a úpravou stávajících prostor velká hala se schodištěm a galerií v patře. Autorem této přestavby byl vídeňský architekt Wilhelm Klingenberg, který přestavěl i českodubskou radnici. Od roku 1945, kdy byl objekt zkonfiskován původním majitelům, zde sídlí Podještědské muzeum založené v roce 1919 místním učitelem Václavem Havlem. 16. a 17. května 2014 sem přijeli zavzpomínat někdejší němečtí obyvatelé Českého Dubu, kteří byli po roce 1945 nuceně vysídleni ze svých zdejších domovů. Na místo svého původu nikdy nezanevřeli a nezapomněli, do kraje pod Ještědem se opakovaně vracejí již po více než půl století. Mezi návštěvníky byla i více než devadesátiletá vnučka Konráda Blaschky a pravnučka Franze Schmitta, paní Erika Raunihar, která svým velice vstřícným a laskavým vyprávěním vyplnila některé dosavadní mezery ve znalostech místní historie.

15

Nacházíme se u dalšího objektu spojeného s rodinnou firmou Schmitt. Původní dům na tomto místě nechal postavit po roce 1778 pan Samuel Pelikovský. Dům poté několikrát měnil majitele, viz časová osa na kartě objektu. Dvoupodlažní objekt nechala společně s vedlejším domem čp. 46 vystavět v 80. letech 19. století nám už nyní velmi dobře známá firma Schmitt. V roce 2020 je objekt udržovaný v původním vzhledu a jsou v něm tři bytové jednotky.

15

Nacházíme se u dalšího objektu spojeného s rodinnou firmou Schmitt. Původní dům na tomto místě nechal postavit po roce 1778 pan Samuel Pelikovský. Dům poté několikrát měnil majitele, viz časová osa na kartě objektu. Dvoupodlažní objekt nechala společně s vedlejším domem čp. 46 vystavět v 80. letech 19. století nám už nyní velmi dobře známá firma Schmitt. V roce 2020 je objekt udržovaný v původním vzhledu a jsou v něm tři bytové jednotky.