Moje databáze
Lindtův dům
Budova je též nazývána Palác Astra, podle kavárny, která bývala v prvním patře. Stavba byla navržena pro obchodníka a továrníka Lindta na místě starší barokní zástavby, která byla zbořena. Obě průčelí se původně vyznačovala kombinací obkladu základní železobetonové konstrukce s velkými pásovými okny, ta však byla mezi ve 2. až 4. patře později nahrazena ocelovými okny s hliníkovými lištami s drobnějším dělením, což je v příkrém kontrastu s původní koncepcí. Obě průčelí v rozsahu 2.-5. p. s předsazeným lícem. Nejvyšší podlaží s ateliérovými okny. Sedmipatrový dům je podsklepený třemi suterény.…
Katedrála sv. Štěpána
Nachází se na Dómském pahorku na Dómském náměstí. Kostel byl vybudován již jako katedrála nově založené litoměřické diecéze v 60. letech 17. století. Místo mu musel uvolnit starší kostel (původně přemyslovská bazilika) sv. Štěpána vybudovaný v románském stylu v 11. století a ve 14. století přestavěný ve stylu gotickém. Stavby katedrály se zúčastnil též Domenico Orsi a pravděpodobně i Giulio Broggio. Zvenčí vypadá jako trojlodní bazilika, ale uvnitř je jednotný prostor se třemi průchozími kaplemi po obou stranách, které se arkádovitě otevírají do lodi. Katedrála má délku 50 metrů, výšku 20,50…
Kostel sv.Václava
Litoměřický kostel sv. Václava postavil ve druhém desetiletí 18. století významný architekt Oktaviano Broggio. Je to stavba centrálního půdorysu se středovým tamburem, kupolí a lucernou. Hlavní jednoosé bezvěžové průčelí je orientováno na východ, dynamizují jej zalomené svazkové pilastry s iónskými hlavicemi. Ve středu jsou umístěny vstupní dveře osazené v kamenném ostění s volutově stočenou supraportou. Ve jejím středu je umístěna kartuš s palmovými ratolestmi a po stranách volut pak štukové květinové vázy. Plocha nad vstupními dveřmi je prolomena rozměrným oknem se segmentovým záklenkem.…
Na Vikárce
Areál domu s výrazně pozdně klasicistním až eklektickým výrazem je v jádře gotického původu. Výrazná přestavba postihla areál v polovině 18. stol. a v roce 1806. Současná podoba pochází z 2. pol. 19. stol.[1] V empírovém domě z přelomu 18. a 19. století žil jeden z největších českých básníků Karel Hynek Mácha. [2]
Katovna
Jedná se o roubený dům s hrázděným patrem a dřevěnými štíty, postavený v barokním slohu roku 1701. Střecha je sedlová, vstup lemuje kamenný portál. Upravován byl po roce 1920. Jako obydlí litoměřických katů sloužil až do poloviny 19. století. Z tohoto domu pochází také katovské náčiní, které je vystaveno v Okresním vlastivědném muzeu v Litoměřicích. [1] [2]
Viniční dům Bašovka
Velmi hodnotný příklad mizejícího typologického druhu mělnických viničních usedlostí - „lisů“. Nejstarší částí je přední dům se srubem v patře z let 1708-1709 (vinný sklep může být ještě starší). Střední část s lisem je z roku 1739. [1]
Kostel sv. Jiří
Pravděpodobně nejstarší litoměřický kostel tvořil dominantu akropole starého přemyslovského hradiště na dnešním Dómském vrchu. Drobná stavba (před)románského tribunového kostela byla snad ještě v období raného středověku stržena a nahrazena prostornějším kostelem na nepravidelném půdorysu, k jehož polygonálnímu závěru se přimykala věž, tvořící zřejmě jediný pozůstatek starší stavby. Touto razantní úpravou bylo dosaženo obvyklé (přibližně) východní orientace. V závěru 13. století (již po zániku starého hradu a přesunutí významového těžiště do nového královského města) se svatý Jiří stal farním…
U Černého orla
První majitel domu, Dionýs Houska, nechal dům postavit za účelem ochrany královského poselstva a samotného vladaře. Byl zde ubytován např. císař Maxmilián II. (21. - 22. 4. 1575). V roce 1650 udělil císař Ferdinand III., který zde také přebýval, domu výsady rytířského sídla s ochrannou známkou Salva Guarda panovnické nadčasové privilegium, chránící objekt před rabováním a obtěžováním vojsky (v podobě kamenné desky na fasádě domu). Dům se stal rytířským sídlem Oulíků (Aulíků) z Třebenic a byl obdařen titulem "Králův Hrádek nad Labem". V letech 1704 - 73 zde byla kasárna, později hostinec …
Dětský dům
Dům v nárožní poloze mezi třídou Na Příkopě a Havířskou ulicí, rozdělený na dvě stavby se samostatnými konstrukcemi, stojí na místě tří budov čp. 583, 392 a 581 z období baroka a klasicismu. Majitelé parcely, pojišťovna Praha a Penzijní ústav čs. peněžnictví, vypsali soutěž na novostavbu své kancelářské a obchodní budovy v roce 1925. Zvítězil v ní autor několika funkcionalistických budov v centru prahy Ludvík Kysela, a to s projektem, ve kterém spolu kontrastoval konstruktivistický charakter otevřeného parteru a 1. p. s kompaktními puristickými stěnami horních částí domu. V definitivním…
Palác Lucerna
Palác Lucerna je na protáhlé parcele mezi ul. Vodičkovou a Štěpánskou. Stavba probíhala ve třech etapách, na první se podílel stav. J. Čámský v l.1907-11, druhou započal B. Koráb, na nějž navázal D. Hnídek. Spolupráce s firmou Skorkovský (zde působil i ing. S. Bechyně). Stavební práce pokračovaly i po smrti ing. Havla podle arch. J. Bezecného do r.1929. Na parcele byl nejprve rovnoběžně s ul. Vodičkovou situován sedmipodlažní trojtraktový dům propojený schodišťovým krčkem s rovnoběžnou dvoutraktovou budovou se sálem přes 3. a 4.nadzemní podlaží. Nejvýznamnějším prostorem se stal tzv. Velký…
Brněnské krematorium
Brněnské krematorium je jedinou sakrálně-kultovní stavbou Arnošta Wiesnera, který v jeho stavbě usiloval o nový výraz pro absolutní architekturu, jež by se vyrovnala egyptské pyramidě a křesťanskému kostelu. Stavbu tvoří celek navzájem oddělených jednotlivých částí. Vnější formě dominuje bílé těleso obřadní budovy, obklopené travertinovými pilíři, která je vnímána v symbolické rovině jako rakev obklopená pozůstalými. Tato část budovy vystupuje z rudé horizontální podnože propojené s terénem mohutným schodištěm. Namísto obřadní síně Wiesner vytvořil uzavřený dvůr, osvětlený přírodním světlem z…
Moravská banka
Budova Moravské banky je ojedinělá zejména po stránce konstrukční. Jedná se ve své podstatě o skleněný palác z křišťálu a opaxitu. Obě uliční fasády (do nám. Svobody i ulice Veselé) jsou zavěšeny na předsazených stropních deskách, nosné pilíře železobetonového skeletu jsou tedy vtaženy do interiéru. Výsledkem je vzdušná fasáda členěná pouze vertikálami závěsného systému a horizontálami oken s opaxitovými parapetními deskami. Ústřední hala s přepážkami je umístěna v prvním patře a zastřešena skleněnými luxfery. Vstupní hala se schodištěm i železobetonové pilíře v interiérech jsou obloženy…
Vila Ernsta Löw-Beera
Stavba poněkud připomíná svou noblesou, plynulým uspořádáním obytného prostoru a vytříbenými detaily vilu Tugendhat, byť v celkových uměleckých i technických dimenzích její úrovně nedosahuje. Přesto se tento dům řadí k nejpozoruhodnějším vilovým stavbám nejen v Brně, ale na území někdejšího Československa vůbecKonstrukci domu tvoří železobetonový skelet s cihelným výplňovým zdivem. U oken a prosklených ploch převažují kovové rámy, v menším rozsahu je použito dřevo. O vysoké technické úrovni svědčí mimo jiné klimatizace, zabraňující orosování skleněných stěn. Omítky byly provedeny ve světle…