Jediná tkalcovna, která se udržela až do roku 1945 byla firma Gahlert Franz u. Söhne, tkalcovna a továrna na výšivky, založená v roce 1892. Nejprve vyráběla výšivky a později se zaměřila na výrobu šatovek z umělého hedvábí a krepu, podšívkoviny, prošívané šatovky a županoviny. Franz Gaber se také podílel na výrobě jednopólového stroje a začal na něm vyrábět perlové taštičky a později také bavlněné výšivky. Firma zřídila také vlastní elektrárnu a měla velký odbyt. Ve firmě pracovalo 150 zaměstnanců a 200 domácích dělníků. V letech 1910 byl podnik otevřen také Bärensteinu. Roku 1943 zde…
Na počátku 20. století nebyla ještě koupelna s teplou vodou bežnou výbavou domácností. Proto město nechalo vystavět budovu veřejných sprchových lázní, kterou městský architekt Kästner pojednal v jednoduchém secesním stylu. Budova ve vnitrobloku mezi Benešovým náměstím a Masarykovou ulicí dodnes stojí, není však využívána. [2]
Panský (zámecký) pivovar byl od svého založení až do uzavření v roce 1936 v majetku hrabat Waldstein-Wartenberg. [1, 2, 3]
Budova telekomunikačního komplexu na teplickém Náměstí Svobody (tehdy náměstí K. Marxe) je od svého počátku považována obyvateli města za velmi kontroverzní stavbu. Budova velmi odvážného vzhledu měla nahradit tehdejší manuální meziměstskou ústřednu a zajistit tak novou kapacitu pro dvacet tisíc telefonních přípojek. Již v době svého vzniku však velmi kontrastně vstoupila do historické zástavby náměstí a svým vysloveně technickým zaměřením samotnému životu náměstí mnoho nepřinesla a i proto je dodnes považována za neproblematičtější objekt nové výstavby centra města. Samotné umístění budovy,…
Objekt je včleněn do kamenné ohradní zdi zahrady u domu čp. 30. Zděná, k západu orientovaná stavba, obdélného půdorysu, na západě s půlkruhovým závěrem. Kaple je zastřešena vzedmutou kupolí s lucernou s kamenným půlkulovým vrchlíkem ukončeným piniovou šiškou , za štítovým průčelím sedlová střecha pokrytá pálenou taškou bobrovkou. Hlavní průčelí kaple je změněno novodobou úpravou z druhé pol. 20 st. dle návrhu místního kamenosochaře Josefa Mrázka. Průčelí klasické kompozice je členěno čtyřmi pilastry, horizontálně kladím (bez původní profilace) a vrcholí trojúhelným štítovým frontonem. Nad…
V roce 1912 zahájila provoz sklárna Engels na dnešní Želénské ulici. Pro její potřeby byla vystavěna nejen kolonie bytových domů v Jateční ulici, ale také závodní jídelna s restaurací Sklárna (Glaswerke) v nároží Želénské a Jateční ulice (zdroj: Muzeum města Duchcova)
Vodárenská věž v Duchcově byla postavena mezi lety 1908–1911. Sloužila potřebám sklárny Engels. Nevyužitá, nepřístupná a chátrající věž stojí v průmyslovém areálu při Želénské ulici.
Při bourání obce byl kostel ušetřen, kvůli špatnému stavu byl ale po několika letech zbourán také.
Českosloveská televize, jenž byla vlastníkem chaty, měla v tzv. Stalince svůj archiv. Po ukončení archivu a jeho převozu na jiné místo, byla chata opuštěná a začala chátrat, pozdější vlastník již neměl v plánu budovu rekonstruovat a tak postupně mizí.