Moje databáze

Zobrazit filtr
Vyhledávání
Pokročilé vyhledávání
« 1 2 3 4
Počet objektů v databázi: 103

Manufaktura Dělnická 1061

Někdejší Wendlerova a Nebrichova továrna na pletiva, roku 1934 dostavěná Stanislavem Jeřábkem, se stala sídlem firmy Ing. Josefa Polaka. Ten již od roku 1919 vyráběl zařízení po odlévání kovů a v roce 1927 si dal patentovat vynález tlakového licího stroje s vertikální studenou komorou. Poprvé umožňoval přesnou sériovou výrobu odlitků ze slitin mědi či z hliníku, čímž celosvětově změnil podobu spotřebních výrobků. Ve 30. letech vyrobila firma stovky těchto stále zlepšovaných strojů v řadě dalších zemí, po arizaci podniku a smrti Ing. Polaka roku 1939 v britském exilu nesla název Proma …

Budova státních úřadů v Liberci (Skloexport)

Budova s dvěma podzemními a pěti nadzemními podlažími byla postavená v letech 1928 až 1930 pro daňovou a celní správu, Skloexport ji získal v době komunistického režimu. Světově proslulá firma vyvážela dlouhá léta úspěšně české sklo, ve druhé polovině 90. let ale zkrachovala. Stát budovu převzal v roce 2001, spravuje ji Generální finanční ředitelství a využití pro ni nemá. Poslední nájemci opustili objekt v roce 2009. Pouze ve fázi záměrů zůstalo, že se do ní přestěhují zaměstnanci finančního úřadu, úřadu práce či České správy sociálního zabezpečení. Stát budovu k prodeji nabídl poprvé už v…

Cena: 66 000 000 Kč
údaj k: 1/2022

Palác Adria Liberec

  Palác Adria v Liberci je obytný palác stojící na nároží dnešních ulic Rumunské a Boženy Němcové. Budova postavená ve stylu klasicizujícího akademismu je od roku 1958 zapsána v seznamu kulturních památek. [2] Polyfunkční budovu postavenou pro expozituru pojišťovny Riunione Adriatica di Sicurtá navrhl v roce 1927 architekt Max Kühn. Palác s kinosálem byl dokončený roku 1929. Jedná se o jednoho z nejvýznamnějších zástupců meziválečné moderny v Liberci. Pětipodlažní objekt s centrálním šestipodlažním hranolovitým kubusem v nároží, původně postaven jako obytný palác s kinem v suterénu, který byl…

Areál liberecké tiskárny a první liberecká manufaktura

Areál vznikal od konce 18. století jako přirozeně rostlý konglomerát. Jeho nejstarší objekty představuje pětice domů v ulici 8. března, a to pozdně barokní, klasicistní a novoklasicistní čísla popisná 13, 14, 15 (Bergerův dům) , 16 a 17. V zadním traktu Bergerová domu pak od roku 1798 fungovala první liberecká textilní manufaktura. Roku 1866 koupili objekt bratři Stiepelové (Heinrich Tugenhold a Julius Robert, kteří předtím vlastnili tiskárnu v Rumburku) a ve zmíněné zadní části, půdorysně řešené jako tři křídla ve tvaru písmene U, zřídili tiskárnu. Postupným nákupem okolních pozemků a domů…

Oděvní dům firmy Konrád Gärtner

Vyhlášená liberecká oděvní firma sídlila v tomto domě již od roku 1889, kdy si Konrád Gärtner někdejší klasicistní Gerhardův dům pronajal a posléze odkoupil. V roce 1918 přešla firma na jeho syny Konráda a a Josefa, kteří zrealizovali nejprve přístavbu do Větrné uličky (1924) a posléze finální, expresionismem ovlivněnou adaptaci na základě projektu místního architekta Ferdinanda Elstnera (1929), kdy dům získal svou dnešní podobu. Po roce 1945 se podnik dostal pod národní správu, později ho převzal Textilkombinát, který zde i v sousedním, již zbořeném domě zřídil zakázkové krejčovství s…

Bankovní dům Frýdlantská

Autorem je Karel Hubáček. Budova bankovní filiálky vznikla jako přestavba rozestavěného, původně pro jiné účely plánovaného betonového skeletu (dostavba bloku od Pavla Vaněčka). Navzdory omezené půdorysné ploše nabízí objekt v přízemí, vedle haly pro klientelu, i oddělenou otevřenou cestu pro peněžní transporty. V současné době však už v domě ČSOB nesídlí. Hubáčkovými spolupracovníky na projektu v SIALu byli Josef Franc a Václav Bůže. [1]

Družstevní obilné skladiště

Významný doklad zemědělského hospodaření a nakládání s plodinami na počátku 20. století.

Bytex Chrastava

Tovární areál, v němž za dobu jeho existence, která začíná rokem 1897, sídlily firmy Cichorius, Bytex, Mykana, Bremi nebo Wassa. Posledním jmenovaným majitelem byl v březnu 2018 zdemolován. Záměrem firmy Wassa je sem přesunout výrobu lepenkových obalů. Výstavbu nového průmyslového areálu má financovat nový majitel, firma Rewon.

RD U michelského mlýna 101 a 156

"V úzké ulici U michelského mlýna, která leží u Botiče v dolní Michli, začala demolice dvou polorozpadlých objektů a připravuje se výstavba deseti rodinných a jednoho bytového domu. Výsledná uměřená podoba projektu má za sebou dlouhou a bouřlivou historii, jak shrnuje zastupitelka a v minulém volebním období radní pro územní rozvoj Alžběta Rejchrtová. V roce 2009 získala developerská společnost PSG servis územní rozhodnutí na bytový blok, který měl být umístěn do strmého svahu nad údolím Botiče. Ze společné sedmipodlažní podnože měly čnít tři věže do výše až 11 podlaží. Od úrovně ulice se…

Baarova 123/5, 57/7 a 56/9

Jednalo se o menší obytné domy. Zřejmě nestarší dům 123/5 je dohledatelný již na mapě stabilního katastru z roku 1842.

Nuselská mlékárna

Mlékárna byla založena roku 1901, jejím architektem a stavitelem se stal Rudolf Kříženecký (1861–1939). V letech 1913–1914 byly dostavěny stáje a skladiště na východní straně areálu, do dneška dochované v původní podobě. Ekonomický vzestup mlékárny, která svůj sortiment rozšířila i na výrobu polévkového koření, se ve 20. letech projevil dalšími přístavbami, které vyvrcholily rozšířením hlavní budovy a její nástavbou krytou charakteristickou mansardovou střechu podle projektu architekta Karla Pokorného z roku 1929. Za válečného hospodářství byl sortiment mlékárny omezen, po roce 1948 přešla…

Zauhlovačka

Věž v areálu bývalé továrny na koberce Ignaz Ginzkey & Co. byla postavena za Alfréda Ginzkeye v letech 1916-1918 italskými válečnými zajatci. Věž ztratila svou původní funkci v roce 1970. V roce 2015 se ji ujal spolek AvantgArt, který se jí snaží zrekonstruovat a přeměnit na kulturní centrum Zauhlovačka. Pořádají se zde koncerty, přednášky a výstavy. Zároveň by měla věž sloužit jako rozhledna.

Vodárna nádraží Praha - Bubny

Zděný patrový objekt vodárny z přelomu 60. a 70. let 19. století je součástí areálu nádraží Bubny. Střídmé ztvárnění vodárny představuje kvalitní příklad železniční architektury. Schumann Carl; inženýr: von Ruppert Karl; projektant: Hoffmann K. T.; projektant: Wilhelm [1]

Nádraží Praha - Bubny

Areál nádraží, výtopen a dílen byl roku 2004 prohlášen kulturní památkou České republiky, roku 2008 však byla památková ochrana omezena pouze na objekt nádražní vodárny, která tak je chráněna dosud. Později bylo zmiňováno, že v památkové ochraně zůstaly i vnitřní sloupy budov, ale ty v seznamu nemovitých kulturních památek nejsou uvedeny. [2]

Bývalá plicní klinika (ASC Klinika)

Autonomní sociální centrum Klinika bylo neoficiální sociální a kulturní centrum v Praze na Žižkově. Vzniklo koncem listopadu 2014 obsazením nevyužívané budovy bývalé plicní kliniky v Jeseniově ulici. V lednu 2019 byla budova za účasti policie vyklizena exekutorem, následně proběhla rekonstrukce na kanceláře.

Kotelna Rustonky

Tento poslední cenný zbytek areálu strojírny Ruston & spol. byl navzdory projektové studii a původní domluvě o památkové ochraně zdemolován developerskou společností J&T Real Estate koncem února 2014. [1] Na místě zaniklé továrny vzniklo nové administrativní centrum s názvem Rustonka.

Nákladové nádraží Žižkov

Původně velkokapacitní koncové nádraží je největší dochovanou funkcionalistickou stavbou v Praze. Sloužilo k překládce zboží, především potravin, a jeho skladování ve strojních chladnicích. Plocha skladišť zaujímá 30 000 m² a je tvořena dvěma křídly se dvěma nadzemními a podzemními patry. Tato křídla jsou propojena deseti ocelovými lávkami. Výstavba byla zahájena v roce 1928 podle návrhu architektů Karla Caivase a Vladimíra Weisse. V roce 1931 probíhá výstavba skladišť a ramp, o tři roky později správní budovy. Pravidelný provoz byl zahájen 1.3.1936. Kvůli vzrůstající kamionové přepravě byl…

8SMIČKA

Humpolecká 8smička se snaží stírat rozdíly mezi centrem a periferií. Industriální areál na půli cesty mezi Prahou a Brnem prošel proměnou na kulturní prostor, ve kterém je návštěvníkům zprostředkován kontakt s moderním a současným uměním. Zóna pro umění 8smička je impulzem pro vznik lokální humpolecké komunity, která je přístupná návštěvníkům ze širokého okolí. [1] Bývalá továrna na vlněné látky Karla Trnky, následně hala č. 8 Národního podniku Sukno, prošla low-cost rekonstrukcí již v roce 2010. Hlavním poznávacím znamením se tehdy stala antracitová fasáda. Zásadnější proměnou objekt prošel…

« 1 2 3 4